Podle čeho poznáme dobrou partnerku

Ne partnera, ale partnerku. Někdy není na škodu přestat přemýšlet nad tím, jaké bychom měli vznášet nároky, ale na chvíli se zastavit a zkusit se zamyslet nad tím, jestli a jaké nároky splňujeme. Životní partner nebo partnerka by totiž měli splňovat nejen hodnoty estetické, ale také povahové a morální. Když volíme partnera, který s námi bude vychovávat děti, určitě chceme, aby to byl člověk podle našich měřítek co nejlepší. A jaká jsou nenápadná znamení, že si například váš syn vybral partnerku, která je „ta pravá“?

Každá žena by měla vytvářet teplo rodinného krbu, dělat domov domovem, umět se postarat o děti, být dobrou matkou... znáte to, to se tak prostě říká. Zdaleka ne každý ale potřebuje zrovna tyto atributy. Když vezmeme v úvahu, že je každý vztah jiný, v čem by měla partnerka, žena, spřízněná duše a matka dětí vynikat? V čem spočívá vyrovnanost, co zajistí, že jsou předpoklady pro stabilní, příjemný a dobře prožitý život co nejpravděpodobnější? Když dojde na partnerství, jak se pozná dobrá partnerka? A vzhled stranou!

Je pro muže intelektuální výzvou. Pány, kteří chtějí a potřebují nad ženou intelektuálně dominovat, nechme stranou. Vzhled pomine, ale souznění hlav a duí zůstává (nebo by alespoň mělo). Když ve vztahu začne převládat čas pro mluvení než pro cokoliv jiného... co s ženou, jejíž témata k hovorům jsou od těch mužových diametrálně odlišná? Intelektuálně nevyrovnané páry bývají často (ale není to pravidlem... ostatně co ve vztazích je, že ano) odsouzené k nenaplněným vztahům a narůstající frustraci. Časem je třeba užít si názory, návrhy, pohledy a invence, které do vztahu druhý umí přinést.

Je emocionálně stabilní (jak to jen jde). Ano, s ženou během života nutně cloumají například hormonální změny v těle, s tím se nedá nic dělat. Určují fáze měsíce i životní etapy. Je ale důležité vytvořit ve vztahu dostatek prostoru pro to, aby mohly být emoce ventilovány bezpečně – a to mají v rukou oba partneři. Žena, pokud má sklony k emotivnímu chování, by měla umět sama sebe trošku krotit, muž, má-li tendence racionalizovat, se zase musí otevřít emocionální stránce věcí – neznevažovat ji, respektovat ji. Často ale i tuto roli může ovlivnit žena, a to především tím, jakým způsobem své emoce ventiluje.

Je empatická. Žena, kterou si muž zvolí na místo po svém boku, bude součástí všech jeho úspěchů, neúspěchů, krizí i radostí. I když to zní banálně a pro mnoho z nás až automaticky, je to právě žena, která by svého muže měla znát nejlépe, a podle toho se k němu také chovat, pomáhat mu překonávat těžká období, radovat se společně s ním v těch dobrých. A to vše takovým způsobem a s takovou intenzitou, aby si její partner nezačal připadat jako dítě, ale jako člověk, jemuž je vyjadřována důstojná podpora ve všech životních situacích.

Je upřímná. K sobě, k partnerovi i k ostatním. Upřímnost je v dlouhodobých vztazích jedna z věcí, která potenciálně ovlivňuje vše. Upřímnost má co dělat s emocionální stabilitou, s vyzrálostí, ale také se sebevědomím – partnerka by měla umět vyjádřit své postoje i v momentech, když jejich vyslovení má potenciál konfliktu. Jedině s upřímností se dá doopravdy milovat skutečného člověka, ne jen jeho upravenou sebeprezentaci. A jedině díky upřímnosti si můžete ušetřit nejedno nemilé překvapení.

Má ambice. Nemusí to nutně znamenat na pracovním poli. Ambice jsou pohled do budoucnosti, plán být zítra lepší, než jsme dnes, nestagnovat, nespokojit se, hledat cesty, jak budovat a vytvářet i společný život kvalitnější. Partnerka by měla být osobnost, která není definovaná jen skrze svého muže a rodinu.

Pracuje na sobě. To souvisí s ambicemi, tedy předcházejícím bodem. To může zahrnovat neuvěřitelné množství věcí – od sledování televizních dokumentů, zkoušení nových receptů, po cestování, učení se novým dovednostem, jazykům, poznávání kultur, umění, věd, možností těla i ducha. Konkrétním naplňování svých ambic zajistí, že nebude na svém muži přehnaně závislá.

Žárlí jen zdravě. Míru sice určit nelze, ale přehnaná žárlivost je často znakem nejistoty, nevyzrálosti. Vědomí vlastní hodnoty tlumí palčivé bodání strachu z toho, že muž ženu opustí kvůli jiné. Opět – bez neustálé práce sama na sobě tohoto stavu mysli lze dosáhnout jen s obtížemi. Velkou roli hraje důvěra, která ovšem nesmí být ze strany muže narušená.

Investuje energii. Vztah dvou lidí existuje proto, aby si navzájem život ulehčovali a dělali si jej příjemnějším. Dobrá partnerka se ráda soustředí na to, aby mohla svého muže dělat šťastným, nechce od něj brát, jeho radost je její radostí. Ale to nejde, pokud se druhá strana nechová stejně. Jakmile je ženě sebrána chuť dávat, změní se otázka z Jak tě můžu udělat šťastným? na Proč mě neděláš šťastnou? a to už je stav, kdy se vztah romantický přehoupne ve vztah... jiný.

Inspiruje svého muže k tomu, aby byl lepším člověkem. Klišé? A co to vlastně znamená? Obdiv, který žena svému partnerovi projevuje, by ho měl motivovat k tomu být lepší verzí sebe sama. Respektive dostát těm kvalitám, které u něj žena vidí a které obdivuje. S pozitivní motivací, kterou obdiv bezesporu pro každého muže je, často žena „dosáhne lepších výsledků“ než vyčítáním případných chyb. Ale je třeba si pamatovat – obdiv musí být zasloužený!

Aby toto všechno mohla partnerka splňovat, je třeba ovšem jedna nezbytnost. Její partner jí nejen musí dát prostor pro to všechno, ale také... za to stát. Protože žena může být pro muže magickým stvořením, ale když narazí na tvrdou realitu v podobě ignorace, kritiky, frustrace a nenaplnění, všechny její dobré vlastnosti vyblednou, byť byly dříve sebevýraznější.