Jak si práci hledat a najít I.

Život umí přichystat nejedno překvapení. Do situace, že se po rodičovské dovolené nemá kam, vrátit do práce, se může dostat skoro každá maminka. Ať už z důvodu, že před nástupem na mateřskou nepracovala na takové pozici, že by jí zaměstnavatel místo držel, nebo se třeba zaměstnavatel jednoduše rozhodl, že je pro něj ekonomičtější místo zrušit i s povinným odstupným. Mnoho rodin se tak najednou ocitne situaci, kdy je otázka druhého příjmu palčivá, ale odpověď na ni nejistá. Jaké využívat pro hledání práce způsoby? Jak nakládat s volným časem? A jak se z toho všeho nezbláznit?

"Když jsem poprvé otěhotněla, bylo mi 22 a končila jsem bakaláře na ekonomické fakultě. Odrodila jsem tři měsíce po státnicích, po roce jsme se s tehdejším přítelem vzali. Když byly Petříkovi dva, znovu jsem otěhotněla. Rodičovská byla na 4 roky, takže jsem měla doma čtyřletou Klárku a prvňáčka Péťu, když jsem si poprvé v životě začínala shánět práci. Bylo mi 28, byla jsem bez praxe, s dětmi a hypotékou. Práci jsme hledala dva roky, byla to hodně krušná doba.  Manželem nás to málem stálo vztah, nejen, že jsme neměli tolik peněz, kolik jsme si představovali, ale já sama jsem byla čím dál frustrovanější a protivnější. S každým dalším tichem po odeslání životopisu jsem ztrácela sebevědomí a ohledně budoucnosti mě chytala obrovská panika. Ale úplně nejhorší bylo, že jsem si začala zvykat… Bude to znít hrozně, ale v konečné fázi se mi do práce vlastně ani nechtělo. Naštěstí se smůla zlomila, když mě známý vzal do firmy jako asistentku. Rok práce mi otevřel oči a já jsem se začala víc a víc věnovat obchodu. Dnes dělám obchodní zástupkyni pro jednu středně velkou farmaceutickou firmu a jsem maximálně spokojená."

Lada, 33

V příběhu paní Lady je vlastně popsáno skoro vše, s čím se žena při neúspěšných pokusech o nalezení práce potýká. Dlouhodobá frustrace, problémy v rodině, finanční potíže, ale i zvyk, ustrnutí a téměř smíření se se situací. V momentech, jako jsou tyto, je třeba především neztrácet naději a být aktivní. A to pořád, i když celé snažení vypadá bezvýsledně.

Neztrácet sebevědomí

Neztrácet sebevědomí zní ve fázi dlouhodobého hledání práce dost neproveditelně. Když slyšíte (čtete, vytušíte) tolikrát ne, každého vůle snažit se dřív nebo později opouští. Ženy, které před rodičovskou dovolenou pracovaly, mají teoreticky výhodu – znají svou hodnotu na trhu práce a mohou se pro načerpání potřebné energie vracet k předchozím úspěchům a zkušenostem. Co je na jedné straně výhoda, může být ale také problém – jakmile je žena ve svém oboru zakotvená a profilovaná, automaticky je méně otevřená novým možnostem práce, příležitostem a oborům.

Podívejte se, jak rozdílně znějí věty: „Hledám práci.“ / „Nemám práci.“ I v takové maličkosti se zrcadlí přístup k problému. První znamená aktivitu, druhá rezignaci. A to je přesně věc, které je třeba se zuby nehty bránit.

Ke ztrátě pracovních návyků (ranní vstávání, psychická i fyzická aktivita, zvládání ostatních činností, jako jsou nákupy, péče o děti a domácnost apod.) dochází údajně už po třetím měsíci nezaměstnanosti. Rodičovská dovolená je samozřejmě něco jiného, ale jakmile už máte děti ve škole a školce a sami cítíte, že druhý příjem do rodiny je třeba, je třeba se do pravidelné činnosti přinutit, i když práce není.

Možná vaše ráno začíná tím, že vypravíte děti do školy a manžela do práce, poklidíte, navaříte, mrknete na internet, jestli v nabídkách práce nepřibyl inzerát, nebo jestli vám nepřišla odpověď na nějaký odeslaný životopis… Ale i když je to únavné, chce to trošku přitlačit. Stanovte si pevné hodiny a činnosti, jako byste byla v práci. Naplánujte si pracovní harmonogram a dodržujte ho. Doma je vždycky co dělat, vždy co vylepšovat, ale vaší ambicí e tam právě v tuto dobu nebýt – zkuste to alespoň částečně nasimulovat.   

Rozhoďte sítě

Ke své seberealizaci potřebujete nejen pracovní náplň, ale také kontakt s ostatními lidmi. A naopak, je také pravděpodobné, že ostatní lidé vám dopomůžou k pracovní náplni. Stýkejte se s kamarádkami, spolužačkami a spolužáky které jste dlouho neviděla, zkuste dát okolí najevo, že si hledáte práci. On totiž skoro vždycky někdo, zná někoho, kdo zná někoho…

Na tomto místě se ovšem musíme vrátit k sebevědomí. Při hledání si práce je vědomí vlastních kvalit, hodnot a požadavků velmi důležité. Jakmile vyšlete k okolí zprávu, že vezmete jakoukoliv práci, je velmi pravděpodobné, že se najde někdo, kdo vás bude chtít zneužít. Ať už k práci načerno, k nevýhodným pracovním podmínkám, k podřadné práci neodpovídající vaši kvalifikaci a/nebo zkušenostem. Znejte svou hodnotu!  

Vzdělávání, rekvalifikace, podnikání

Někdy se cesta, která se zprvu zdála jako nejsnazší, ukáže jako ta nejméně schůdná. Pokud se vám nedaří najít práci v oboru, ve kterém jste pracovala nebo vystudovala, možná je ta správná chvíle obor změnit. Nic nezahazujete, není to žádná tragédie – naopak! Je to obrovská příležitost. Porozhlédněte se po nabídce rekvalifikačních, jazykových nebo počítačových kurzů, vysokých škol, začněte podnikat v oboru, který vás baví! Přestaňte selektovat pracovní nabídky podle oboru, soustřeďte se jen na lokalitu, třeba vám padne do oka práce, o které jste ani nevěděla, že existuje. Zjistěte, co je třeba umět a zkuste se to naučit. Podívejte se, jestli byste v rámci získávání pracovních zkušenosti nemohla využít poptávku stáží ve firmách. Ty bývají jak placené, tak neplacené, ale vždycky užitečné.

Máte zkušenosti s dlouhodobým sháněním práce? Jak jste situaci doma řešili vy? Máte nějaký tip, jak nepropadat beznaději? Jak se vám nakonec podařilo práci sehnat? Hraje podle vás větší roli kvalifikace nebo kontakty? Podělte se s ostatními na Mimibazaru!