Zobrazit přihlášovací formulář

8 znaků muže, který vás nepřestane milovat

  • Publikováno:
8 znaků muže, který vás nepřestane milovat

Muž, který našel ženu, se kterou chce zůstat až do konce svého života, si je vědom, že se tak nestane, nevyvine-li taky nějakou aktivitu. Protože uvědomění, že to je „to ono“, přichází až s nějakými zkušenostmi, kdy bylo jasné, že tohle „to ono“ rozhodně není. A jelikož se chybami člověk nejen učí, ale chyby ho taky učí vážit si toho dobrého, existuje pár znamení, podle kterých poznáte, že muž po vašem boku je pevně odhodlaný být s vámi do skonání věků.

Pan Dokonalý, jak ho známe z filmů, seriálů, knih a podobně asi neexistuje (a pokud ho máte, gratulujeme, ale nikomu to neříkejte!). Existují ale takoví, kteří mají za sebou dost zkušeností a v hlavě to mají srovnané natolik, že jsou pro společnou cestu životem poklad. Ve zkratce se dá říct, že jsou vyrovnaní sami se sebou a moc dobře ví, co ve vás mají. Sledujte partnera bedlivě. Pokud následující splňuje, už ho nepusťte.

Je vám i vztahu s vámi plně oddaný. Co to znamená? Ne, nemusí vyloženě sedět doma a čekat, až se vrátíte z pochůzek, nebo nemít na práci nic jiného, než vás zbožňovat. Ale jde o to, co se slibuje při vstupu do manželství – v dobrém i ve zlém. Protože ve zlém se funguje o dost hůř a, přiznejme si, zvlášť, když přijdou děti, mají muži mnohem větší manévrovací prostor pro to, aby... nebyli vztahu plně oddaní.

Nevyhýbá se problémům. Nemůžeme se problém snažit vyřešit tím, že budeme předstírat, že není. A my, ženy, moc dobře víme (když si sáhneme do svědomí), že často prostě a jednoduše o věcech, které jsou špatně, nemluvíme. A tady nastupuje na scénu muž. Těm velmi často naše mlčení o problémech vyhovuje, protože se nechtějí hádat. Ale problém automaticky neznamená hádku – ten, kterého byste si měla nechat po svém boku, s problémem velmi šetrně vyrukuje sám, nevyhýbá se konfrontaci a není mu zatěžko do jeho řešení vložit energii.

Všímá si maličkostí. Tento bod by se dal rozdělit na dva proudy. Pokud vám zasvítila očka, že by partner měl vědět, jakou vůni svíček máte nejraději, to zase úplně ne. Ale když žil sám, pravděpodobně se jeho byt podobal více vlčímu doupěti, nesešlo mu na tom, jestli má vynesený koš, pohozené oblečení nebo neuklizené nádobí. Teď, když už nemáte doupě, ale hnízdo, asi ví, že vás takové věci rozčilují. A tak je nedělá. Pokud vám něco doopravdy vadí, byť by to bylo sebenepochopitelnější, a je to maličkost, nedělá z toho žádný problém. A ten hrnek prostě dá do myčky nebo ustele postel. Možná se s vámi nepodívá na oblíbený film, ale všimne si, že nemáte čas na nákup, tak ho udělá sám. A bez výčitek, bez předhazování, prostě automaticky.

Je moudrý. Nesmějte se, je to tak. Muže máte po svém boku ne proto, aby vám citoval data z historie nebo sypal z rukávu ekonomické poučky, encyklopedické znalosti mohou imponovat, ale málokdy jsou indikátorem dobrého vztahu. Muž by ale měl být schopen poradit. Dát vám radu v jakékoliv situaci, které čelíte, poskytnout názor, který pro vás bude mít hodnotu. A... odkážeme k prvnímu bodu, na ty problémy nebudete nikdy sama.

Chce, abyste měla dobrý pocit ze sebe sama. Myslí si o vás, že jste krásná. To je jasné, že? Zároveň ale chce, abyste to věděla (myslela si o sobě) i vy. Vidět sama sebe jeho očima, byla byste nejúžasnější bytost na světě. Zlomyslná kritika z jeho strany nepřichází, ale zase není zaslepený úplně. Pokud během těhotenství přibereme třicet kilo a po porodu nám roky pětadvacet zůstane, určitě se nebude vyhýbat o tom mluvit... z obavy o naše zdraví.

Ví, kterým našim chybám se zasmát, a které brát vážně. Ale zase ne moc. Partner tady není od toho, aby stav věcí dramatizoval, ale aby ho pomáhal řešit. Popřípadě nám otevřel oči, pokud si děláme hlavu s něčím, co není zase až tak třeba.

Své omyly ale bere vážně. Nemávne rukou nad něčím, co řekl nebo udělal, a nám to ublížilo. Neodbude nás slovy „dělám si srandu“. Naše pocity jsou pro něj někdy možná sice nepochopitelné, to ale neznamená, že je bagatelizuje nebo nebere vážně.

Bere naše problémy za své. Pokud to vyloženě tak nechceme, málokdy o něčem nechce slyšet, protože je to „naše věc“. Co trápí nás, trápí jeho (i když trošku zprostředkovaně). Mluvíme o problémech s kolegy v práci, s nemocnými rodiči, se špatným střihem od kadeřníka i s naším nachlazením. A umí nám pěkně postavit zpátky do latě perspektivu, když máme sklon lámat si hlavu s maličkostmi, ale pozná, co je doopravdy vážné.

Pokud takového partnera nad zlato chceme, možná je na místě si položit taky otázku: A jsme my samy dobrými partnerkami?

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

Ivana B. 4. 2. 2017, 19:50
Já taky a moc si toho vážím...letos 20 let (L)
matejan 3. 2. 2017, 16:54
Takového mám doma už 23 let. :-) :-) :-)
jitka65 3. 2. 2017, 14:43
(Y)

Kategorie