TROJSIRUP NA KAŠEL A IMUNITU.... OPRAVDU ZÁZRAK, JE POMALU ČAS ZAČÍT S VÝROBOU :-)

Sběr a příprava:

Z jara, hned jak začnou větvičky smrčků narůstat jasně zelenými, měkkými a lepkavými přírůstky, tak je co nejmenší odštípneme v průběhu dopoledne, ale tak, aby to stromu moc neublížilo (ne systematicky, ale na přeskáčku a z jednoho stromu od třiceti do sta štípanců, podle velikosti stromu). Mladé, ne mokré nebo vlhké výrůstky naskládáme do sklenice tak, aby po mírném utlačení udělaly asi 2-3 cm vrstvu. Na ni pak rovnoměrně nasypeme krystalový cukr ( na 0,7 litrovou sklenici plnou lžíci) a uděláme další vrstvy podle vzoru té první a to tak dlouho dokud máme z čeho a do čeho. Sklenici co nejlépe uzavřeme a vystavíme na přímé sluníčko. Sklenice se musí orosit tak, že do ní není vidět a větvičky pustí šťávu, kterou cukr zakonzervuje. Druhý den zase vystavíme sklenici sluníčku, ale už pokaždé co si vzpomeneme sklenici protřepeme. Větvičky začnou ve sklenici sesedat a z plné sklenice se pozvolna začne stávat poloprázdná sklenice. Znovu zajdeme pro nové smrkové přírůstky a sklenici doplníme spolu s cukrem. Tak postupujeme každý den stále dokola dokud neuznáme, že máme dost nebo nám dojde materiál. Smrkové jarní přírůstky můžeme sbírat tak dlouho, dokud jsou lepkavé, ale v zásadě platí, že ty nejmenší jsou nejlepší a velikostí ztrácí kvalitu. I když jsme již dosbírali, musíme nechat sklenici na sluníčku ještě měsíc a nejméně jednou denně obsah protřepat a později promíchávat. Sirup se zbarví do barvy velmi tmavého lesního medu a z větviček smrčků se udělá jakýsi hutný válec nižší a menšího průměru než sklenice a bude plavat na povrchu sirupu. Kdybychom se sklenicí, alespoň jednou denně nezatřepali tak, aby se povrch smrčkového ostrůvku namočil, mohl by začít plesnivět. Na dně sklenice musí zůstat viditelně trochu nerozpuštěného cukru, což svědčí o tom, že sirup jako roztok je nasycen cukrem a v sirupu je maximum cukru, kterýžto tvoří konzervant. Třetinu sirupu máme hotovu.

Na začátku druhé poloviny jara začneme hledat, nejlépe na horských lukách, list Jitrocele Kopinatého a to rozhodně před tím, než se u jitrocele objeví stvoly květu. Listy musí být krásně zelené a nesmí být nijak poškozené, flekaté nebo nahnědlé. S listy jitrocele se musí pracovat trochu opatrněji, protože listy jsou kožovité a špatně pouštějí šťávu. První den dáme do sklenice vždy jen pár listů natrhaných brzy ráno tak, aby byly ještě mírně vlhké (v žádném případě nesmí být mokré). Zasypeme moučkovým cukrem a hned protřepeme tak, aby listy byly co nejdokonaleji pokryty cukrovou moučkou. Takto cukrem pokryté listy jitrocele z této sklenice vyjmeme a uložíme do sklenice definitivní, kde tyto listy mírným tlakem upěchujeme až po vrch. Na samý vrch sklenice přisypeme asi tři lžíce krystalového cukru a vystavíme na přímé sluníčko. Až se vytvoří malé množství sirupu na dně sklenice, otočíme sklenici tak, aby se sirup dostal na horní listy a znovu vystavíme slunci. Když sirup opět steče na dno, otevřeme sklenici a na vrch listů nasypeme dvě lžíce krystalového cukru a protřepeme tak, aby se cukr dostal mezi listy a ty pak přitlačíme ke dnu a znovu dáme na slunce. Druhý den by mělo být ve sklenici dostatek sirupu nato, abychom mohli přidané listy tímto sirupem namočit, pak prosypat krystalovým cukrem a přitlačit ke dnu sklenice, sklenici uzavřít a vystavit sluníčku a tak to budeme provádět každý den tak dlouho, až uznáme, že máme dost nebo nám dojdou suroviny. A máme dvě třetiny hotové.

V průběhu letních prázdnin započneme se sběrem okvětních lístků květu Divizny. Tu je nejlépe si vysadit. Sbíráme pouze okvětní lístky květů a to bez pestíků a blizny, které musíme z každého květu odstranit. Květy sbíráme brzy ráno hned jak oschnou, asi tak do osmi hodin. Je to piplavá práce z každého květu odstraňovat pestíky a bliznu, ale po nějaké době získáme takovou zručnost, že mám to ani nepřijde. A opět zvolíme stejný postup nám již známý z předchozího. Květ divizny je nejméně náročný na zpracování, jen si musíme dávat pozor na vlhkost květu. Při velké vlhkosti by sirup měl tendenci kvasit nebo plesnivět, to ale platí i pro předchozí postupy bez výjimky. Okvětní lístky rovnáme do vrstvy asi 5cm, zasypeme lžíci krystalového cukru, protřepeme, aby se cukr dostal trochu mezi lístky a přitlačíme. Přidáme další vrstvu a znovu to samé jako v předešlé. Takto opět pokračujeme každý den dotud, než divizna přestane kvést nebo, až máme plnou sklenici. Třetí třetina trojsirupu je hotova.

Každý sirup po posledním založení bylin musí zrát nejméně měsíc, každý možný den na slunci, pak sklenice dáme do chladu a tmy, kde poslední sirup musí být nejméně dva týdny. Jednotlivé sirupy, které jsou založeny a již do nich nepřidáváme nové byliny po celou dobu než sirupy spojíme, musíme jednou za tři nebo čtyři dny kontrolovat, bylinky v něm převrátit, krátce zamíchat, také kontrolujeme jestli je na dně stále nerozpuštěný cukr, kdyby nebyl musíme ho přidat a roztok nasytit.Pak sirupy slijeme přes síto a pak ještě přes plátýnko v poměru 1:1:1, přidáme líh nebo rum a dokonale promícháme. Líh nebo rum je v sirupu proto, že konzervuje a pro začátečníky, kteří ještě nemají z výrobou troj sirupu zkušenosti zajistí, že trojsirup nezačne po nějaké době kvasit. Pro děti obsah alkoholu (asi 7%) je také celkem bezvýznamný, vzhledem k dávkování. Alkohol je však z tohoto receptu možno vyjmout. Dohromady slité sirupy necháme hodinu stát, pak trojsirup přelijeme do skleněných lahví a uzavřeme. Další měsíc necháme láhve s trojsirupem stát ve sklepě, aniž by se s nimi pohnulo. To by měl už pomalu končit listopad.



Užití a dávkování:

Malé děti od 1 do 2 let - 1 kávová lžička max. 7x za den.

od 2 do 6 let - 2 kávové lžičky max. 7x za den.

děti nad 6 let do 40kg váhy - 1 pol. lžíce max. 7x za den

ostatní nad 40kg do 80kg váhy - 2 pol. lžíce max. 7x za den



Tento Trojsirup hodinu po užití usnadňuje vykašlávání hlenu a pak nastupuje zklidnění.

Podávat nejméně hodinu před spaním.