Tak teda... Kalíšek a já.
Fáze první: Nejdřív si přečtete několik kladných ohlasů na to, jak je kalíšek super. Protože máte dosti silnou menstruaci, uvítala byste jistě něco, co Vás nenutí v práci, na cestách apod. lítat na WC minimálně jednou za hodinu. Některé důvěryhodné maminky - a proč nebýt konkrétní, že - maminka Misuuu, kalíšek velmi chválí. Zeptáte se na diskusi, dvakrát , a nenajdete žádný záporný ohlas... Jen Pitriska nenápadně naznačí jistý menší problém, ale nic, co by se nedalo s trochou cviku zvládnout - myslíte si. Projedete několik vygůglených referencí. Samá pozitiva a sociální jistoty. A protože zrovna přicházejí Vaše dny, rozhodnete se kalíšek vyzkoušet - shodou okolností jeden z prodejců bydlí nedaleko, takže kalíšek máte za dobrou cenu hned k dispozici.
Fáze druhá: Rozbalíte kalíšek. Trochu Vás překvapí jeho velikost - na fotce, kde byl vedle tampónu, Vám přišel takový nějak menší. A zejména na té fotce nebyl vidět jeho průměr, že. Ale zatím jste plna optimismu... vyvaříte, přeložíte dle návodu a odeberete se do sprchy
Fáze třetí: TAM. Kalíšek se má vložit dovnitř a pohmatem zjistit, zda se rozvinul. Měla byste slyšet syknutí, jak se kalíšek přisál ke stěnám pochvy. Tak jo, vložíte a přemýšlíte, jak máte pohmatem zjišťovat něco v místech, do kterých si pořádně nedosáhnete...připadá vám, že to má tvar pořád stejný a rozhodně jste neslyšela nějaký zvuk. Vyndáte, překontrolujete složení, vložíte, snažíte se něco nahmatat a napjatě posloucháte. Opakujete tak 5x, 7x, 10x, podle toho, jak jste vytrvalá. Dříve či později to vytoužené syknutí přece jen uslyšíte. Ještě v téže vteřině vás napadne, že to byla teda pěkná pitomost - protože teď už není cesty zpět... Budete to muset nějak dostat ven
Fáze čtvrtá: UVNITŘ. Uděláte zkusmo několik prostocviků, sed, leh, poskočíte, popoběhnete... s uspokojením zjistíte, že kalíšek téměř necítíte. Takže budete mít mylný dojem, že to zavádění nějak zvládnete a nošení už bude taková pohoda, jak všichni popisují
Fáze pátá: VEN. Takže zpátky do sprchy. Dle návodu máte kalíšek lehce stlačit, uvolnit podtlak a pohodlně vyjmout. HAAAAAAAAAAAAAAAHAAAAAAAAAAAAAAHAAAAAAAAAAAAAAAAAA. Za prvé tedy, není co stlačovat, protože kalíšek nemůžete najít. Resp., můžete, ale nechcete věřit, že je tak daleko. Snažíte se zkroutit ruku a tělo do takové polohy, abyste na něj dosáhla. Brzy opustíte ty důstojnější varianty a zkroutíte se vkleče. Připomene vám to zážitky z porodu, kdy jste také hledala optimální polohu. Ovšem, zatímco u porodu víte, že dítě se během pár hodin ven dostane,... u kalíšku si tím zdaleka tak jistá nejste. A postupem času si budete jistá čím dál tím méně. Uvolníte se, lehce zatlačíte, jak se píše v návodu. Potom uchopíte kalíšek a ta potvora kluzkká vám vystřelí zase zpátky... hluboko.... Zařvete si, a znova - uvolníte, zatlačíte, uchopíte, vyklouzne to,... No, jednou se vám snad podaří takový úchop, kdy kalíšek nevyklouzne. Stlačíte ho tedy, aby se uvolnil podtlak. Hodně vás překvapí, že se žádný podtlak neuvolnil a při tažení směrem ven vám podtlak rve ven vnitřnosti úplně stejně, jako když se vám nic stlačit nepovedlo. Rozpláčete se. Pak si představíte "snadnou manipulaci i v zaměstnání či na cestách", zejména tu část, kdy klečíte v práci na záchodě už patnáct minut, čelo na zemi a ruku ve vagíně... Znovu to zkusíte. Uvažujete o výjezdu na pohotovost, ale rozhodnete se to ještě pár desítek minut zkoušet doma. Nakonec, dříve či později - teda skoro určitě spíš později - se vám ovšem dílo podaří. Snad. Možná. No, každopádně musíte doufat že podaří.
Fáze šestá: Úklid. Kalíšek je konečně venku. Jeho rychlost je úměrná síle,kterou jste vynaložila. Po půl hodině už to bude síla dost velká. Takže opláchnete sprchový kout, otřete zdi a vymalujete strop (no, přeháním, na stropě to nebylo... ). Dáte si panáka nebo raději dva, tři. Kalíšek uložíte do sáčku, nikoli do koše, protože jste nezlomná optimistka. Ze sáčku ho do koše přemístíte až druhý den, kdy Vás to tam dole ještě pořád pekelně bolí . |
inzerce
