MÍT SE KRÁSNĚ - aneb sama s dítětem po Střední Americe.

         První letošní půlrok je ve znamení naprostého vyčerpání, vyhoření a frustrace. S tím související psychosomatické projevy samozřejmě tento stav doprovázejí. Dozrávám k rozhodnutí, že jako sestra na chirurgii už nemám co  nabídnout. A tak se jednoho dubnového dne probudím a mám naprosto jasno: Opravdu chci těch dalších deset let svého života žít stylem práce - spát - jíst -vychovávat a platiti složenky, pak přežívat v důchodu a umřít? Třeba mi spousta věcí uniká....Spoustu krásných míst jsem neviděla....Proč jsem se jako dospělá vzdala svých snů objevovat daleké končiny? Kdy jsem se to nechala semlít systémem do otroctví mantry pracovat - platit nájem - plnit si povinnosti, které ode mně rodina a společnost očekávají a přestat žít svůj vlastní život? Já to takhle nechci.

         A protože už delší dobu očkem okukuju cestopisy ze Střední Ameriky, cíl je jasný. Okouzluje mne na dálku Nikaragua, ale než jsem se rozhoupala, začaly tam krvavé nepokoje, a vzledem k tomu, že sebou beru dítě, nebudu riskovat. Tak tedy bezpečné země Panama a Kostarika, případně se nevyhýbáme ani překvapením typu - nečekaná cesta někam ještě úplně jinam. 

          Takže, co je nutné udělat? Dát výpověď a ideálně si najít novou práci, kde se dohodnu na nástupu na podzim: Fajn, to šlo dobře. První krok za mnou.

           Zjistit, jak je to s povinnou školní docházkou: to šlo líp, než jsem čekala. Je možný celkem dlohodobý individuální učební plán dítěte ( v tomto případě budoucího čtvrťáka), a zkoušky on-line.

            Zjistit potřebná očkování: nakonec bude stačit očkovat hepatitidu A+B, břišní tyfus a vzteklina. Dále je třeba prevence v podobě vyhýbání se krizovým oblastem, dodržovat nutné základy hygieny, filtrovat vodu a používat repelenty případně moskytiéry. Fajn, to taky není nereálné.

            Zajistit to nejlepší možné cestovní pojištění: to už není taková legrace. Nabídek je spousta a je třeba pozorně číst i mezi řádky, co jednotlivé pojištěné položky obsahují. Velmi žádoucí je například repatriace ( náklady na návrat do vlasti při zranění, nebo úmrtí), pojištění na rizikové sporty ( surf, šnorchl, potápění)....Částka to bude nemilá, leč nutná...Dořeším do konce měsíce června.

             Pak samozřejmě výdaj nejvyšší - letenky. Mám "hlídacího psa" pro letenky v akci, ale zatím žádná sláva. Do půlky června bude nutné letenky nejspíš koupit. Mám v plánu letět Praha - Amsterodam - Panama, a zpět ze San José ( Kostarika) přes Amstr do Prahy. Určitě zpáteční, protože letenka jen tam, vyjde velmi nevýhodně....Takže mám tak max.14 dní to rozlousknout. Jsem ve spojení s KLM, a tak to asi zůstane. Považuji je za velkou, spolehlivou a stabilní společnost, takže snad o nepříjemná překvapení bude nouze.

             A konečně ubytování: plánuji booking pouzena první týden, kdy se budeme aklimatizovat. Jeden už mám vybraný poblíž Panamského průplavu v Panama City. Pak - jak vím z mnoha diskuzí s low cost cestovateli  - je nejlepší hledat ubytování přímo namístě u místních. A smlouvat. Ideálně se zdržet na místě déle než několik dní, protože pak je cena nižší....Případně se dá i vypomáhat ubytovateli za ubytování s tím, co potřebuje.....To také není k zahození a chci-li pozant život místních, musím ho žít....Naštěstí je Max sociálně zdatný a spontánní, takže jsem přesvědčená, že i on tím jen a jen získá. Něco, co penězi nezaplatíš: zkušenosti, rozhled, poznání, jazyky....

             Cestovat budeme místní dopravou,která funguje velmi dobře i do odlehlých míst, případně - tak jako většina místních - stopovat. S tím už se synkem máme zkušenosti, takže nic nového.

               A konečně - naučit se základy španělštiny. Nutné a žádoucí pro náš cestovatelský trip. Takže se učím. ....

               Poměrně důležité je i to, s jakým zavazadlem poletíme, a co bereme sebou. Zavazadlo bude mít každý z nás carryon - příruční zavazadlo povolené do letadla, čímž nám odpadne další starost o další zavazadla. Máme super kufro-batoho-tašku přímo pro tyhle případy. Příště sem  napíšu, co všechno považuji za nezbytné na takvou cestu s dítětem, a co naopak nebereme jakožto zbytečnost, protože i tam se dá koupit spousta věcí, které nám stopro budou chybět...Ale to zjistíme až v akci.

               Takže - přípravy v plném proudu a nic nás nezastaví. Oba se těšíme a myslím, že nás tato cesta nejen obohatí a posune dál, ale nové výzvy nám odhalí nové obzory....

                TAKOVÝ JAKO RESTART    :-)