Máme miminko! Panenka Cry babies

Konečně víkend.

Panenka k nám dorazila ve čtvrtek, ale vzhledem k tomu, že je naše Vája již školou povinná a kroužky zaneprázdněná, nechala jsem překvapení na víkend, abychom si rozbalování a první seznamování s novým členem rodiny v klidu užily.

Bylo to velké překvapení, o ničem nevěděla.

Pojala jsem to jako narozeninový dáreček - za pár dní bude mít totiž 9 roků:-)

A opravdu čučela...

Rozbalování bylo napínavé. Když panenku spatřila, hned začala padat různá jména, jak se bude jmenovat (Růženka, Bambulka, Puntík, Beruška-což by se samozřejmě nabízelo jako první, ale u nás už jednu Berušku máme, a to oficiální - starší sestru:-) Slyšela jsem také různé zdrobněliny, jak je úžasná, miloučká, heboučká, ňuňánek atd.

Váji očička jenom zářila.

Miminko sedělo v papírové krabici - imitaci autosedačky. Kdyby každé dítko bylo takto pevně upoutáno, to by bylo super. Vyproštění z této krabice bylo docela náročné, plastové úpony jsme nemohli nůžkami přestřihnout. Po vyproštění začalo dlouhé mazlení a zkoumání, co mimo to, že má milý obličej, krásná velká kukadla a heboučký overal... mimi umí.

Bohužel se nic nedělo... To asi proto, že po cestě nejspíš truchlilo a usedavě plakalo po nové mamince, až se vybily baterky. Vája byla celá nedočkavá a chtěla slyšet jak miminko pláče. Naštěstí jsem našla nové baterky, které jsme za pomoci našeho tatínka vyměnili. Šroubky byli tak na sílu utažené, že jsem s tím nehnula. Po výměně baterek začal koncert pláče a žvatlání. Je tak věrohodný, že by si člověk myslel, že opravdu pláče dítě.

Hned jsme nalily vodu do nádržky a začalo ronění slz. Balíček kapesníků nestačil a overálek byl samozřejmě celý mokrý. Vyzkoušelo se i tlačítko na hlavičce, po jeho zmáčknutí jsme byly mokré všechny. Slzy tryskaly proudem. Byla zábava:-)

Po hodině seznamování dáváme mimčo spinkat na topení. Asi by se hodila nějaká pláštěnka nebo alespoň bryndák. Jdeme hledat.Chceme jet na nákup, tak pohledáme i převozní taštičku a další doplňky.

Každopádně prvotní pocity z panenky Cry babies jsou pozitivní!

Uvidíme, co bude dál, proto buďte s námi a sledujte další příspěvky:-)

Máme za sebou první týden. Konečně dostala panenka jméno - Karolínka. Vzhledem k tomu, že každá panenka i každý plyšák je u nás pojmenovaný, výběr jmen byl hodně zúžený. Kája vyhrála! Ze mne se stala během pár dní babička. Nemůžu říct, že na plný úvazek, to ne, ale babí s titulem ano. Při hraní, kdy panenka stále vzlykala a Valinka měla plné ruce práce, mi ji dala do náruče, se slovy "Babi, uklidni ji!" Tak jsem byla trochu vyvalená, ale všichni jsme se tomu zasmáli, protože Vája humorně pokračovala.

Jako každá novopečená maminka se chtěla s novým přírůstkem v rodině pochlubit. Kája byla na návštěvě ve škole. Vyzvídala jsem, jak se panenka líbila. Všechny spolužačky ji prý obdivovali. Dvě z nich ohrnovaly nos, že si s panenkama již nehrají, ale prý pořád pokukovaly.

Kája Váju stále baví, jezdí s námi na nákupy, chodí s ní spát, při učení ji má při sobě - je to prostě oblíbenkyně. Chystá si ji vzít na taneční trénink, kde mám trošku strach, že se tam o ni holčičky porvou :-)

Vája je skoro velká holka, takže nemá s panenkou problém zapnout si ji, vypnout, nasadit dudlík apod. Jako velká také pochopila, že pokud roní slzy (musí se utírat, oblečení sušit), je to starost - jako s miminkem. Všimla jsem si, že už je moc nepouští... Zato pláč slyším celkem často, při konejšení pláče se cítí velice důležitá :-) 

Včera byl u nás Mikuláš a nechal nám bohatou nadílku. Kája byla u toho.

Je tu den D. Vája má narozeniny. 

Dostala spoustu dárků, ale panenka Kája je asi top. Vyslovila přání, že by pro ni chtěla od Ježíška sestřičku nebo bratříčka. Bylo by fajn, kdyby každá panenka plakala trošku jinak, aby mělo význam pořídit druhou panenku. 

Vánoce klepou na dveře, tak uvidíme, jaké dárečky budou pod stromečkem, a jestli budou dělat stejně velkou radost jako udělala tato okatá, milá, někdy uplakaná panenuška:-)