Je to téma? no možná......patchworková rodina

Pokud se budeme  dívat na sitkom, určitě taková situace přinese mnoho vtipných situací a pokud se začteme do článků, v lifestylu i odborné liteřawtuře - najdeme jak vše vychází, nové vztahy jsou úžasné, protože na nich pracují všichni zúčastnění a pokud bude ta nejlepší varianta dokonce jezdí společně na dovolené všichni vlastní i nevlastní rodiče.

Ano, může to tak být. Bylo by to super, ale proč jsme nebyli již tak uvědomělí v tom bývalém vztahu? Je možné namítnout, že ten nás ponaučil. Je možné přijmout roli nevlastního rodiče zcela bez problémů? Nebo se s tím vážou problémy. Pokud čtu články, mám dojem, že je to naprosto super a pokud chci, není žádný problém, aby se mi doma pohybovalo od 3 dětí víc......

Pokud člověk nezapadne do tohoto vzorečku, má s přijetím cizích dětí problém, začne se trápit pochybnostmi. Jsem já ten, kdo by měl být rozumný. Kdo by to měl zvládnout. Ale....jak zvládnout partnerovu ex, která se vám neustále plete do vztahu a používá jako velmi účinnou zbraň společného potomka a jeho blaho....., i když o pravých důvodech se můžete snadno přesvědčit. Sdělení typu:"Já jsem matka tvého dítěte, a snad bys mohl když vyděláváš tomu dítěti dát něco navíc třeba na nový koberec, nový počítač.....doplňte dle věku dítěte..... Pokud se k vám dítě vrací a nechová se tak jak, je standardem ve vaší rodině. Pokud mu partner vše kupuje, naprosto se mu přizpůsobuje chod vaši domácnosti, včetně vás.

Pokud vám váš partner, s nímž žijete s úsměvem sdělí, že jeho ex si myslí, že byste měla....., protože. Tak to mě baví asi nejvíc tenhle argument..... A je pravda, že když jsem ho uslyšela od svého partnera, nedalo mi to a zeptala jsem se proč, když se svou ex rozebírá, co bych měla a neměla v našem vztahu, není s ní? Stojí za vztah, člověk, který se automaticky nepostaví na stranu vás? Dnes tu mám mnoho otázek.....Podle mě ne. Jde o člověka, který nemá uzavřený předchozí vztah nebo možná několik vztahů :-) a nestojí za to se snažit vysvětlovat. Snažila jsem se a nevysvětlila.

Je špatné, pokud se do někoho zamilujete a najednou k němu patří dítě nebo děti a ty ve vás rozhodně nevzbouzí takovou míru nadšení jako váš partner? Máte si připadat jako ty zlé? Špatné? Ne, nelze vynutit mít rád. Vaše emoce mohou být neutrální. Je fajn hledaat k sobě cestu s dítětem, pokud cítíte, že vztah je o vás, vašem příteli a jeho dětech. Ale já se velmi dlouho snažila akceptovat chování muže, kdy by pomyslně kojil, kdyby mohl. Přivezl si dítě na týden, či dva nechodil do práce a jen se věnoval dítěti, protože si ho chce užít. Preferuji otce ve své roli a matku ve své. Možná to máte jinak. Pro mě je muž ten, který zabezpečí rodinu finančně a ukáže dítěti, že chlap drží slovo, že je ten, na koho se dá spolehnout a splní co slíbí. Máma pofouká koleno, uvaří a socializuje dítě.

Mnoho žen se snaží s tím, že partnerovi děti nemusí bojovat v sobě. Ale to není ta správná cesta, jen vás nesmyslně vyčerpá a jednou stejně dojde k tomu, že vás přestane se bavit a co víc, ubije vás to se přetvařovat.

Volte cestu upřímnosti, dovolte si říct, nejsem na to připravená, nemiluju tvé děti, ale budu je akceptovat a chovat se k nim slušně, vymezme jim co u nás doma smí a co ne. Pokud s partnerem můžete diskutovat, pochopí vás a podpoří - jste na dobré cestě.  A váš vztah má smysl s partnerem i jeho dětmi. Pokud jste na vedlejší koleji, musíte si zvolit, zda se budete zapírat, či dáte šanci nějakému novému vztahu a poučení se.

Hezké léto a fajn náladu :-)