Potreti. Unava

Slysim Alexe pres dvoje zavrene dvere. Mluvi na FaceTime se svoji matkou. Prekvapuje me, ze nepodava uplne presne informace. Paneboze to nedovede ani zopakovat co jsem mu rekla? Dvere se otevrou - stoji tam a hlavou naznacuje jestli s ni chci mluvit. Neznatelne pohnu ocima, potichu zavre dvere a matce rekne, ze jsem vybehla ven.

Ema nechce jist leky. Jsou to velke tablety a neumi je polykat.

Po ceste do prace potkam Johanu. Uz zdalky se usmiva a mava. Chrli novinky - vis o tom, ze Michala prijede na tyden do Prahy? Mely bychom se vsechny sejit - co myslis? A jak skola, co holky? Jak to davate? Zase skolni rok, honicka co? Jo a hale jeste jsem ti chtela rict, ze jsem byla na te masazi a super fakt, mela jsi pravdu! A jak jinak? Mas toho hodne, co? Zavolam ti, prosim te hlavne to ZVEDNI! a je pryc.

V raci musim odprezentovat novy projekt. Hukot v usich zesiluje. Musim to dat.

Alex nerozumi tomu co rikam. Stojim oprena o kuchynsky stul a rikam mu, ze uz nemuzu. Jsem unavena, pripravit svaciny do skoly je nadlidsky ukol.

Chci jit spat, ale nemuzu usnout. Asi zavolam na kliniku. Nic mi neni a zaroven se citim pod psa. Alex zapnul TV a rozesmal se.