Kde na naše děti číhá nejvíc bakterií?

I když vystavování se nečistotám (v rozumném množství) buduje a posiluje imunitu, všichni tak nějak máme za to, že čím méně bakterií se v okolí našich dětí, ale i nás samotných, vyskytuje, tím lépe pro nás. Vždycky je dobré znát svého nepřítele – v tomto případě se seznámit s místy, kde je koncentrace nepřátel největší. A některá by nás samotné ani nenapadla!

Držák na zubní kartáčky. A to zvlášť v případě, pokud máte koupelnu spojenou se záchodem. Jak už víme, bakterie po spláchnutí se umí rozletět až jeden a půl metru daleko. A i když zubní kartáček pravidelně měníme a skoro vždycky ho před použitím alespoň opláchneme, držáky na zubní kartáčky takovou péči většinou nemají. A tak není od věci je jedenkrát za čas prohnat myčkou na program horké vody.

Místa našich domácích mazlíčků. A zvlášť těch, kteří se pohybují jak venku, tak vevnitř. Naše zvířátka můžou být přenašeči různých virů a bakterií, přece jen, jejich přirozeností není chovat se venku zrovna nejčistotněji. A tak jejich pelíšky, hračky i misky mohou být plné bakterií typu E. Coli nebo salmonely. A... možná je taky dobré zvážit, jak moc se necháváme zvířátky olizovat.

Lednička. Možná by nás to nenapadlo, ale lednička, pokud ji pravidelně nečistíme, bakteriím se nevyhneme. Po většinu času je v lednicích tma a vlhko, což je ideální prostředí pro množení bakterií, i když zima – což jejich možení zpomaluje (nikoliv zastavuje). A tak troška vylitého mléka tady, troška vody z koupeného masa a výbušná směs je na světě. A pokud uchováváme v ledničce například ovoce, zeleninu nebo jiné věci, které jsou rovnou do pusy, může se na nich svézt celý regiment bakterií.

Podlaha. Tak tady to asi není nic nového. Podlahy jsou plné všeho, co jsme si my, naše děti i naše zvířata přinesli na nohách. Sem tam se na ni něco rozlije a nepořádně utře, sedá na ni prach, tvoří se plísně, v kobercích se drží kde co – včetně roztočů. Podlahy jsou nebezpečné zejména jako spouštěče alergických reakcí.

Stojaté vody. Kdekoliv se tvoří stojatá voda – ať už sbíráte dešťovou, nebo jdete kolem louží po dešti, vyschlého potoka a dalších, riziko výskytu bakterií je mnohem větší. A nejen bakterií, ale také plísní a různého hmyzu, který může být přenašečem nákaz také.

Ve školách. Kromě toho, že záchodová prkénka vedou pomyslnou hitparádu nejen ve školách, hrozí také útok z poměrně nečekané strany – plastové tácy, na které se vydává jídlo, a pracovní desky školních lavic. Pokud jsou naše děti náchylné na žaludeční potíže nebo jiné, bakteriální, není od věci naučit je používat dezinfekci na ruce... a nepokládat na tácy a stoly to, co budeme bezprostředně jíst.

Sporty. Nejen v šatnách hrozí nebezpečí nákazou bakteriemi. Na vybavení pro sporty nebo na náčiní v posilovnách se drží různé druhy bakterií, také ale meticilin-rezistentní zlatý stafylokok, který se do našeho těla dostává otevřenými rankami. Takže není vhodně nejen si například půjčovat ručníky, ale také v případě kontaktních sportů dbát zvýšené opatrnosti a hlídat si oděrky a ranky.

Pískoviště. Ať už si na nich naše děti hrají seberaději, pískoviště jsou doslova živnou půdou pro bakterie. Promíchá se na nich kde co, od zvířecích výkalů po sliny, zbytky jídla, otřené plenky a podobně. Ne všechny bacily jsou nebezpečné, ale mnoho z nich být může. A to už nemluvíme o záměrném poškozování hřišť a pískovišť, kdy se v písku mohou schovávat například střepy, ostrá víčka nebo (nedej bože) použité jehly.

Nákupní centra. Madla eskalátorů, bankomaty, tlačítka výtahů, ovládací prvky dětských her, automatů. Byť obchodní centra dbají na pořádek a čistotu, toto jsou místa, která rozhodně nejsou dezinfikována tak často, jak by bylo třeba – pokud vůbec. A navíc to množství lidí, které se jich dotýká, je rozhodně nadstandardní. Proto není od věci mít s sebou po ruce dezinfekční gel.

...děti. Děti jsou samy sobě přenašečem bakterií. Když opustíme fázi, kdy si děti automaticky strkají do pusy vše, co jim přijde pod ruku, nastane dlouhé období, kdy si rukama budou utírat nosy a taky se v nich dloubat, kdy bude naprosto normální sem tam si okusovat nehty a podobně. Prostě mytí rukou tak může pomoct jako prevence před chřipkou, nachlazením nebo zažívacími potížemi. Jen je třeba děti systematicky učit, jak a kdy si mají ruce mýt. A... podle zkušeností, i to je celkem zbytečné. Jakmile je jednou vypustíme ven, všechny naše dobré rady vyletí oknem.

• S největší pravděpodobností je i tady nejlepší cesta ta zlatá střední. Držet sebe nebo děti ve sterilním prostředí je z hlediska imunity i kvality života povětšinou nesmysl. Ale vystavovat se útokům bakterií zbytečně taky není nic, co bychom měli vyhledávat. Zvlášť pozor bychom si měli dát v případě, že máme my nebo naše děti oslabenou imunitu, v takových situacích je na místě zařídit, aby kontakt s bakteriemi byl co nejmenší.

A jaké jsou bakteriemi nejzamořenější věci, které máme denně v ruce? To si můžete přečíst tady.