Máme špatné stravovací návyky?

Asi nás jako první napadnou sladkosti, to, že ne vždycky snídáme, nebo třeba obliba bílého pečiva. Bohužel, to zdaleka nejsou jediné stravovací návyky, které mohou bořit naše plány. Ale nejen je, ve skutečnosti mohou negativně ovlivňovat naše zdraví, metabolismus, spánek nebo imunit. Jak nejčastěji hřešíme, když jde o stravování?

I když se pravidelně vážíme, chodíme pravidelně cvičit a ládujme do sebe mrkev a listovou zeleninu po kilech, zdaleka to neznamená, že se správně stravujeme. Takže se na to pojďme podívat podrobněji.

Solíme dřív, než ochutnáme. Všichni někoho takového známe. Prostě ať jídlo chutná sebelíp prostě je vždycky třeba ho dosolit. Jenomže sůl, respektive sodík, sice potřebujeme, ale když je ho moc, je to pro tělo průšvih. Je to nápor a ledviny, zadržujeme vodu. Jedna kávová lžička soli obsahuje zhruba dvojnásobek její doporučené denní dávky. A to je docela překvapení, že? Navíc sůl je přítomná v jídlech, které běžně konzumujeme, takže zdaleka nejde jen o tu, kterou si do jídel přidáváme. A kde jí najdeme doopravdy hodně? I tam, kde bychom ji nečekali. Více se dozvíte zde.

Sklenička na dobrou noc. Nebo dvě. Alkohol je nepřítel, i když se někdy převleče za nejlepšího kamaráda. Pokud jsme zvyklí dát si na večer jednu dvě skleničky vína, měli bychom vědět, že do sebe dostáváme nejen spoustu kalorií a cukru, ale také alkoholu, který nabourá kvalitu našeho spánku, což může spustit řetězec dalších nežádoucích událostí.

Moc toho nevypijeme. Čistá voda nebo neslazená čaj, minerální voda nebo voda s ovocem. Všechno ostatní je na náš metabolismus docela nápor, takže se to jako hydratace zas až tak moc nepočítá (i když samozřejmě technicky ano). Bez dostatku vody trpíme únavou, suchou pokožko, zácpou... a vůbec nic nefunguje tak, jak by mělo. Takže nezapomeňte – zhruba jeden litr vody na každých dvacet (dvacet pět) kilogramů naší hmotnosti! A ano, i v zimě.

Používáme umělá sladidla. Spoustu z nás napadne, že umělá sladidla nemusí nahradit cukr jenom v kávě. A ta je používáme třeba do kaší, vloček popřípadě kamkoliv se nám to hodí. Jenomže umělá sladidla (a tím nemyslíme přírodní náhražky cukru, jako je třeba agávový sirup nebo stévie) mají na naše zdraví dost neblahý vliv. Způsobují paradoxně záchvaty chutí na sladké, jsou dávány do souvislosti s obezitou a cukrovkou. Takže... možná přes to všechno nejsou zas až tak dobrý nápad.

Vynecháváme jídla, když víme, že nás čeká oslava. Nebo jdeme večer na výbornou večeři, jedeme ráno ke tchýni na návštěvu, prostě cokoliv, co obnáší zvýšenou pravděpodobnost příjmu většího množství kalorií. Tak to bohužel nefunguje. Když vynecháme snídani, neznamená to, že si můžeme dát obrovský oběd a dva zákusky. Navíc si zahráváme s hladinou krevního cukru, takže kdo ví, jak budeme ty neovladatelné chutě a případné změny nálad snášet.

Neplánujeme si jídla. Hezky v neděli bychom si měli udělat alespoň v obrysech představu o tom, co budeme celý týden jíst – kdy budeme mít čas se pořádně najíst, kdy budeme víc ve spěchu a měli bychom si připravit jídlo s sebou. Realisticky, zdravě, s myšlenkou na všechny živiny, které potřebujeme.

Multitasking při jídle. Jakmile odvádíme od jídla svou pozornost, nejen, že si ho nevychutnáme, ale taky ho sníme víc, než bychom měli/mohli. A to platí především pro „zobání“ a „mlsání“. Jakmile si jdeme do kuchyně pro něco dobrého k snědku, neměli bychom se rozptylovat při přípravě třeba televizí. A sáhnout raději po jogurtu než pudinku, po ovoci než sladkostech a po mrkvi než chipsech. Ale to je asi jasné.

Víkend je na hřešení. Přes týden máme pravidelný režim, o víkendu ale spíme dlouho, dopřáváme si nezdravá jídla, alkohol a tak dále. A sabotujeme si tak veškeré své úsilí. Protože zdravý životní styl není o tom, jak moc se umíme omezit, ale o tom, jak jsme schopni změnit své návyky.