Romantický realismus aneb Nové nadšení ze vztahu

Ne nadarmo se říká, že na začátku vztahu musí přeskočit jiskra. Oheň totiž celkově symbolizuje průběh vztahu, z jiskry vznikne plamen, z plamene oheň, a když nebudeme přikládat, zůstanou nám nejdřív žhavé a pak už jen neužitečné a chladné uhlíky a popel. Časem každý z nás přijde na to, že jen tak samo od sebe to nepůjde a když začne oheň skomírat, je nutné prostě přihazovat polínka. Jak udržovat vztah i po letech plný, vášnivý a spokojeně plápolající?

Téměř v každém dlouhodobém vztahu dojde k momentu, kdy všechno vypadá beznadějně, a my si říkáme, že „nic není, jako bývalo dřív“ a že „naše láska asi není dostatečně silná, abychom měli hezký vztah“. Pravda je ovšem pouze to první. Nic nemůže být jako dřív, protože jsme společně ušli kus cesty. Ale o tom, jak je láska silná, rozhoduje pouze naše ochota na vztahu pracovat a nenechávat na imaginárních citech to, to by mělo být podloženo reálnými činy.

Společné aktivity

Myslíte si, že když jste se naučili žít každý po svém a vzájemně si „nelezete do zelí“, necháváte se dělat, co se vám zachce, věnujete se každý svým koníčkům a přátelům, že je to dobře? Omyl. Takhle se jen dopracováváme k názoru, že se bez partnera vlastně obejdeme. Sdílení společných aktivit vytváří pouto, společně získané zážitky jsou to, co ve vztahu zůstává a co jej upevňuje. A co je nejlepší? Společné zážitky trošku na hraně – při kterých vyplavujeme adrenalin a endorfiny. Nemusí jít o nic drastického, jen třeba spolu absolvovat doopravdy náročný trénink, podívat se na strašidelný film nebo třeba si zajezdit na čtyřkolkách. Cokoliv vám jako páru bude vyhovovat.

Nové... cokoliv

Ačkoliv lidé si velmi rádi zvyknou na „to svoje“, nové podněty jsou s narůstající rutinou (i když dobrovolnou) třeba víc než dřív. Opět – nové a spolu. Od maličkostí, jako je například návštěva nové restaurace, po cestování, společné učení se novému cizímu jazyku a podobně. Kreativitě se meze nekladou a je třeba zajistit, aby se dva spolu nezačali nudit.

A naopak – osobní prostor je velmi důležitý

Pamatujete si, jaké to je, když se vám stýská? Sladkobolné stýskání po milované osobě je velmi prospěšné, takže není třeba trávit čas přilepení jeden na druhého. Respekt k nutnosti času pro sebe a využití osobní svobody je se společnými aktivitami nezbytně nutné vybalancovat. Koncept „dvě těla, jeden život“ se tak úplně nevyplácí, frustrace z nedostatku seberealizace se může projevit na vztahu velmi negativně.

Doteky

Jakýkoliv fyzický kontakt je dobrý – kdykoliv. Držet se za ruce, objímat se, políbit na přivítanou i rozloučenou, pohladit, když jdeme kolem. Je to vzájemné dokazování si skutečnosti, že je nám fyzická přítomnost toho druhého příjemná.

Užívat si výhody vztahu

Dlouhodobý vztah znamená, že jsme do svého života přijali člověka, který nám je nejbližší – možná stejně nebo i více, než je například sourozenec. Vytvoříme si vlastní intimitu, zvyky, jazyk, zážitky, historii. S kým jiným byste se měli jít v zimě koulovat, večer se projít nebo uspořádat při nákupu soutěž „Kdo dřív splní seznam...“? Pokud přijmeme fakt, že se o svůj život dělíme a každým sdílením dostaneme vlastně stejně tolik, kolik dáme, nemusí se z párového života vytratit zábava.

Pamatujete si, když váš partner přeskočil na večerní procházce plot, aby vám utrhnul květinu, která za ním rostla? Na žádné gesto není pozdě, ani když se nám to pozdě zdá.