Čím si chřipku ještě zhoršujeme

Chřipková epidemie není nic, s čím bychom v našich podmínkách jednou až několikrát ročně nepočítali. Ale když onemocníme, vždycky nás zaskočí, jak moc nám taková obyčejná chřipka umí zkomplikovat život. Víme, že dohromady o nic moc nejde, ale i přesto se cítíme, jako bychom měli do pěti minut zkolabovat. A přesto ne a ne brát chřipku vážně. Čím vším si její průběh zhoršujeme?

Na chřipku a nachlazení máme skoro každý nějaký svůj recept. Ať už je to kombinace volně dostupných léků, jídla a pití nebo klidu na lůžku. Ať už chřipku ignorujeme nebo ji bereme moc vážně, uškodit si můžeme tak jako tak. Co jsou naše nejčastější prohřešky?

Snažíme se ji „přechodit“. Když chytíme zákeřný virus, tělo potřebuje veškerou možnou sílu k tomu, aby s ním bojovalo. Takže tím, že se budeme držet své obvyklé rutiny, si moc nepomůžeme. Jako prioritu bychom měli zvolit odpočinek. Takže ano, můžeme odbavit, co je nejnutnější, ale nepodstatné pochůzky nebo pojížďky bychom doopravdy měli odložit a raději se věnovat poctivému ležení.

• Navíc tím, že se trošku odizolujeme od ostatních, zabráníme šíření chřipky mezi své kolegy, rodinu, spolužáky...

Rozdíl mezi chřipkou a nachlazením. Pokud máme rýmu, kašleme a necítíme se dobře, ještě to neznamená, že máme chřipku. K té patří horečka, únava a celková bolest těla. S nachlazením k doktorovi doopravdy nemusíme, ale ani na chřipku pravděpodobně nedostaneme léky. Většinou je vhodné léčit její symptomy (tedy horečku, bolest atd.) a dodržovat klidový režim. Antivirotika, léky na virová onemocnění, totiž mají podle všeho více nežádoucích než žádoucích účinků (samozřejmě ne všechny, léky, kterými se léčí například pásové nebo jiné opary jsou snášeny dobře, ale to s chřipkou tolik nesouvisí).

• Pozor na antibiotika. Jedním z největších problémů naší doby je nadužívání antibiotik. Snižuje se naše reakce na ně, stáváme se vůči nim rezistentními. A proto – když je doopravdy nepotřebujeme, brát bychom je neměli. Antibiotika navíc proti chřipce nepomůžou. Zabíjí bakterie, nikoliv viry. I když panuje obecný názor, že bychom antibiotika brát měli, pokud máme horečku, není to pravda. Spolehlivě nám potřebu antibiotik určí až krevní test, respektive test na přítomnost zánětlivých markerů v krvi (CRP, C-reaktivní protein). Dobrá zpráva je, že CRP testy existují i domácí, můžete si je pořídit v lékárně a sami se pak rozhodnout pro další postup – návštěvu lékaře.

 Spát, spát, spát. Souvisí to se snahou nemoc ignorovat a tvářit se, že neexistuje. Ne nadarmo se říká, že spánek je nejlepší lékař – a tady to platí o to víc. Pokud vám normálně stačí šest, sedm hodin spánku, teď potřebujete klidně devět, deset. Pokud vás budí kašel, zkuste si dát před spaním lžičku medu a ujistěte se, že je vzduch v ložnici dostatečně vlhký (pokud nemáte zvlhčovač, namočte ručníky a dejte je přes noc na topení).

Jídlo a pití. Potřebujeme přijímat co největší množství tekutin, abychom naředili hlen, který vlivem nemoci tvoříme. Zamezíme i bolestem hlavy nebo podrážděnému krku. Ideální, kromě vody, jsou bylinkové čaje nebo horký vývar. Stejně, jako nám pomáhají tekutiny, nutně potřebujeme také živiny – tělo musí mít dostatek prostředků k boji. A těmi prostředky myslíme sílu, kterou nezíská jinak, než jídlem.

Kouření. Krom toho, že na kouření není nic dobrého obecně, v době, kdy jsme nachlazení, nám další poškozování plic a dráždění už tak podrážděného hrdla nepřispívá. Navíc kouření ještě více zahleňuje, takže když už ne jindy, tak alespoň při nachlazení bychom si cigarety měli odpustit.