Šampioni v pesticidech a jak se jim vyhnout

Pesticidy v potravinách je téma, kterému se v současné době snad ani nemůžeme vyhnout. Na úrodu jsou kladené vysoké nároky a pěstitelé (i když někdy by se jim dalo říkat spíše výrobci) musí svou úrodu chránit před zničením všemi možnými prostředky. A přesně tyto prostředky pak často konzumujeme na plodech, které by měly být zdravé, rozhodně ne škodlivé. Kde je pesticidů nejvíce? A proč nám vlastně škodí?

Pesticid je souhrnný název pro skupinu látek, které chrání plodiny (ale nejen je!) proti různým druhům škůdců (pest – škůdce). Může se jednat o insekticidy, herbicidy, fungicidy a tak dále. Jejich úkol je zajistit co nejlevnější, nejrychlejší a největší produkci tím, že její současný stav ochrání před vnějšími vlivy. Teoreticky je to dobrý nápad, dokud se tlak na produkci nezvýšil natolik enormně, že se volba pěstitelů mnohem častěji nakloní k pesticidům než k tradičním způsobům pěstování, tedy lidské práci.

Produkty z organického zemědělství, biopotraviny, jsou tedy dražší zejména proto, že je s nimi lidově řečeno více práce, ale také jejich úroda není tak bohatá – protože spoustu z ní zničí právě škůdci, kteří nejsou odlákáváni nebo hubeni chemickými látkami.

• V tradičním zemědělství se využívají jako „pesticidy“ kombinace pěstovaných plodin. Některé rostliny totiž fungují jako repelenty určitých škůdců samy o sobě. Vhodnou kombinací květin, bylin a zeleniny a ovoce. Tomuto způsobu se říká „smíšené kultury“ a mají pro pěstování mnoho výhod, i když na první pohled vypadají jako pěkný nepořádek. Vhodnými kombinacemi jsou například česnek a jahody, křen a brambory, saturejka a fazole, afrikáni k rajčatům a tak dále...  

V čem je jejich nebezpečí

Nebezpečí pesticidů je dvojí. To první se nás týká bezprostředně to druhé až zprostředkovaně a za pár let. Samozřejmě je každý pesticid testován na vliv na naše zdraví. A když se držíme zlatého pravidla „přiměřeně“, nic zásadního nám nehrozí.

• V současné době se vede rozsáhlý spor o látku glyfosát, herbicid, který je údajně zároveň také karcinogenem. Existují hnutí za úplný zákaz jeho používání.

Problémem je ovšem tzv. koktejlový efekt, čili potenciální synergie účinků jednotlivých pesticidů na naše zdraví. Jednoduše řečeno samy o sobě nám jednotlivé pesticidy nemusí tolik škodit, jejich nepřeberné kombinace, které do sebe ale můžeme dostat, už tak bezpečné být nemusejí.

Dalším z potíží je vliv pesticidů na půdu a její úrodnost. Přece jen pravidelný posyp jedy neudělal dobře ještě asi nikomu, natož živné půdě. V ní totiž umírají i pro úrodnost podstatné organismy a ta se tedy snižuje mnohonásobně rychleji.

• Nedávná studie zjistila souvislost mezi dlouhodobým vystavováním se působení pesticidů a vznikem poškození mozku, rozvojem ADHD u dětí a dokonce také autismem.

Pěstovat?

Bohužel, pěstování doma na zahradě, nákupy na farmářských trzích nebo jiný nákup ovoce, zeleniny a jiných plodin zdaleka neznamená, že dostáváme plodiny bez pesticidů. Existuje totiž kontaminace půdy a ovzduší, která prokazatelně nezasáhla pouze produkty označené standardem „bio“. I pro amatérské pěstování je schváleno mnoho produktů pro podporu úrody, takže nic jiného, než nálepka „bio“, nám záruku bohužel neposkytne (a to ani naše vlastní zahrada).

Certifikace bio totiž obsahuje i podmínky, které bychom nečekali – například průkaz o tom, že jsou plodiny pěstovány na půdě, která je prostá chemických vlivů po několik let, nebo potvrzení toho, že „bio“ plodiny a ty „nebio“ v žádném z procesů ani nepřicházejí do kontaktu.

Kde je pesticidů nejvíce

Americká Environmental Working Group (EWG) zveřejnila seznam plodin, které jsou pesticidy zaneřáděné nejvíce. Na žebříčku se běžně umisťují jahody, jablka, broskve, hrozny, celer, rajčata, brambory, papriky, nektarinky nebo špenát. Naopak nejméně pesticidů (ideálně žádné, ani reziduální) mají avokádo, ananas, meloun, mango, lilek, chřest, hrášek, cibule, květák nebo zelí.