Zobrazit přihlášovací formulář

Zázrak jménem kopřiva

  • Publikováno:
Zázrak jménem kopřiva

Je třeba si pospíšit. Říká se, že nejúčinnější jsou ty kopřivy, které nasbíráme do poloviny května. Urtica dioica, čili kopřiva dvoudomá, je totiž bylina, která si naše odsouzení jenom proto, že žahá, rozhodně nezaslouží. Kdo pokračuje v tradicích našich babiček, prababiček a mouder bylinářů ze skoro celého světa, ví, že v kopřivě máme doslova ukrytý poklad. Jde jenom o to sbírat je mladé, nenechat se popálit a dobře je zpracovat. A taky vědět, proč ji vlastně sbírat a zpracovávat chtít.

Kopřiva dvoudomá je bylina, kterou můžeme hojně najít po celé severní polokouli, dokonce expanduje jako plevel i do Jižní Ameriky. Může dorůstat až do velikosti dvou metrů, ale nás by měly zajímat spíš rostlinky mladé, které v sobě mají nejvíc účinných látek. O jaké látky jde?

Kopřiva je doslova nabitá vším, co nám příroda ve své štědrosti může poskytnout. Je v ní veliké množstvé zeleného barviva chlorofylu, který je pro naše tělo velmi prospěšný, skoro pětinu tvoří různé minerální látky, především hořčík, železo, různé flavonoidy – mimo jiné i takové, které umí potlačovat alergické reakce těla, soli vápníku a draslíku, acetylcholin, serotonin a histamin, vitamíny B2 a C, třísloviny, různé kyseliny a spoustu dalších látek. Jejich kombinace pak z kopřivy tvoří učiněný zázrak.

  • Kopřivy lze bez problémů sušit – jen by to mělo probíhat co nejrychleji a ideálně ve stínu (ať neztrácí chlorofyl). Pokud sušíme uměle, tak bychom rozhodně neměli přesáhnout teplotu padesáti stupňů, po jejímž překročení bychom přišli o spoustu účinných látek.

Kopřivy a zdraví

Kde začít. Účinků kopřiv na naše zdraví je doslova nespočet. Roztahuje cévy, působí proti bolestem hlavy, posiluje imunitu, významně detoxikuje organismus, podporuje správnou funkci slinivky i vaječníků, podporuje krvetvorbu (bojuje tak proti chudokrevnosti), čistí plíce, působí hojivě na celý trávicí trakt, je proti vyčerpanosti a únavě, zmírňuje otoky, tlumí alergie, podporuje růst vlasů, dokonce také podporuje růst svalové hmoty, odvodňuje organismus (působí jako diuretikum), je vhodná k podávání u lehčích forem cukrovky nebo prediabetických stavů, díky tříslovinám zastavuje krvácení, čistí játra i žlučník, tlumí žaludeční křeče, pomáhá při kožních problémech, jako je lupénka, akné nebo ekzémech, tlumí revmatické bolesti, pomáhá při tvorbě mateřského mléka... a to by mohlo stačit, i když pokračovat bychom nějakou chvíli ještě mohli.

Jak kopřivu zpracovávat?

Asi nejjednodušší je připravit odvar z kopřiv tak, že čerstvé nebo sušené listy zalijeme vroucí vodou a necháme 15 – 20 minut louhovat. Takovýto odvar pak můžeme pít jako čaj, nebo jej používat k omývání například drobných ranek nebo pokožky hlavy.

Stejně tak účinný je kopřivový sirup, kdy rozmixujeme očištěné listy, vymačkáme z nich šťávu a tu pak svaříme se stejnou gramáží cukru (např. 100 ml šťávy a 100 g cukru). Stejně tak můžeme kopřivy smíchat s medem, naložit do lihu jako tinkturu, lisovat čerstvou šťávu, udělat z nich pesto, upravit jako špenát, používat do nádivek a do slaného pečení...

Pokud máte své vlastní recepty, zkušenosti, nápady a tipy, určitě se s námi podělte!

  • Proč kopřivy vlastně pálí? Je jasné, že u kopřiv je pálení obranný mechanismus. Celá rostlinka je pokrytá křehounkými a maličkými chloupky, které se při sebemenším otěru odlomí, způsobí v kůži malinkou ranku a dostane se do ní pálivá směs histaminu, acetylcholinu a serotoninu. I když to jsou látky samy o sobě prospěšné, jejich působení na povrch kůže není zrovna příjemný. Histamin je látka vyvolávající alergii (i když se v našem těle také přirozeně nachází), ostatní dva jsou látky fungující jako přenašeče nervových vzruchů, tedy tak, že o podráždění doopravdy víme. Naštěstí není požahání kopřivami tolik vážné, pokud nejsme vyloženě těžcí alergici – kopřiva sice proti alergiím pomáhá, ale na kůži je může i vyvolávat. A záleží jenom na nás, jak moc jsme citliví.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku