Varování před teplem: Úpal, úžeh a jiné hrozby.

Letošní léto nám dává co proto. Zažíváme nebývalou vlnu veder, která nás láká trávit čas u vody, tedy venku. Poškození teplem ovšem není jen abstraktní pojem, v dnešních dnech je třeba dávat obzvlášť pozor! K čemu všemu může dojít? Kdo je nejvíc ohrožený a co dělat, když už je problém na světě?

Poškození teplem má různé projevy a vyplatí se umět je od sebe rozeznat. Příčinami zdaleka nemusí být jen vysoká okolní teplota a ozáření sluncem, ale také například masové nebo sportovní akce, nadměrné oblečení, vysoká vlhkost vzduchu… to se projevuje poruchou termoregulace, přehřátím organismu a ztrátou potřebné vody. 

 Koho se ohrožení týká nejvíce?

Rizikovými skupinami jsou kojenci a staří lidé, kteří mají přirozeně zpomalenou termoregulaci, samozřejmě také osoby s kardiovaskulárním onemocněním. Rizikovou skupinu tvoří také obézní jedinci, velká tuková vrstva funguje jako nežádoucí izolace, která zabraňuje přirozenému odchodu tepla z organismu.

Úpal

Je poškození způsobené při jakémkoliv vystavení teplu. Příčinami mohou být vysoké okolní teploty (nad 35 stupňů Celsia), porucha vlastní termoregulace (např. špatná funkce štítné žlázy) nebo nedostatek tekutin (a tedy nedostatek prostředků pro tvorbu potu, který tělo ochlazuje). Nejčastěji však jde o kombinaci všech faktorů.

Příznaky: bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, závrať, zrychlený tep i dýchání. Silně zvýšená teplota (nad 40 stupňů), stav může dojít až do bezvědomí s křečemi.

Úžeh neboli sluneční úpal

Jde o podráždění mozku a mozkových blan v důsledku přímého slunečního svitu. Ve valné většině případů vznikají úpal a úžeh společně.

Příznaky: Jsou velmi podobné jako pří úpalu. Přicházejí ovšem často se zpožděním, většinou v noci po vystavení slunci. Doprovodným jevem je ještě navíc zatuhnutí šíje.

Úžehu se dá předcházet. Je vhodné hlavu v pravidelných intervalech zchlazovat (namáčet, nechávat mokré vlasy), nosit pokrývku hlavy – zejména u malých dětí.

První pomoc proti úpalu a úžehu

• Umístit postiženého do chladné a stinné místnosti, položit při úpalu s nadzdviženými končetinami, při úžehu zase hlavou.
• Vhodné je také uvolnit nebo odstranit oblečení.
• Postupně ochlazovat tělo, ale především hlavu. Kůži na těle ochlazujeme proudem vzduchu – ventilátorem, průvanem apod., na hlavu přikládáme obklady.
• Pomalé dočerpávání tekutin. Ovšem pouze voda nestačí! Ideální je iontový nápoj, osolená voda nebo mírně oslazený studený čaj s citrónem.    
• Pokud postižený upadne do bezvědomí, nastavíme ho do stabilizované polohy a okamžitě přivoláme pomoc.

Mdloby z horka

Častou komplikací velmi teplého počasí je také omdlévání. Příčinami jsou vysoké teploty většinou v kombinaci s dlouhým stáním – teplem rozšířené cévy nestačí k vyživení mozku, tělo navíc ztrácí tekutiny v důsledku nadměrného pocení.

Jakmile pociťujete vy sami nebo někdo ve vašem okolí nevolnost, malátnost, závrať popřípadě omdlí, je třeba neprodleně:

• Dostat postiženého na chladné a stinné místo, podložit končetiny.
• Uvolnit nebo odstranit oděv.
• Ochlazovat tělo, ale především hlavu (viz výše).
• Doplňovat tekutiny stejným způsobem, jako při úpalu nebo úžehu.

Tepelná excitace a křeče z horka

Při velké ztrátě tekutin hrozí krom výše zmíněných nebezpečí také poruchy jednání, zmatenost, dezorientace případně tak delirium. Tady je třeba opatrně doplňovat tekutiny, ale i přes žízeň je třeba pomalé dávkování. Opět je kromě vody třeba doplnit také ionty a sůl, proto podáváme buď iontový nápoj, osolenou vodu nebo mírně sladký čaj s citrónem. Stejně tak postupujeme také v případě, že se při nadměrné tělesné námaze v horku objevily svalové křeče. Při dostatečném odpočinku a pomalém doplnění tekutin se stav upraví. Jinak platí stejné instrukce, které již byly zmíněné.

Jak trávíte parné léto? Už jste se někdy setkali se situací, kdy jste museli řešit zdravotní problémy způsobené sluncem a horkem? Máte nějaké zkušenosti nebo užitečné rady? Podělte se s ostatními na Mimibazaru!