Zobrazit přihlášovací formulář

Aby byl život dobrý, musíme přijmout to špatné

  • Publikováno:
Aby byl život dobrý, musíme přijmout to špatné

Život je těžký. A pokud budeme doufat, že pro nás ne, že se nám špatné věci vyhnou, bude ještě o to těžší. Protože budeme zklamaní, smutní a překvapení – a rozhodně ne v dobrém. Jaké jsou velké životní pravdy, které se týkají každého z nás? A které musíme přijmout proto, abychom se vyhnuli zbytečnému filozofování a trápení se nad tím, proč se to děje?

Všechno, co milujeme, jednou ztratíme. Začneme hned tím nejtěžším kalibrem. Ale je to tak. Nic netrvá věčně, ani láska, lidé, které milujeme, různými způsoby odchází, nebo od nich odcházíme my. Stejně tak se to má se vším, co budujeme, do čeho vkládáme zvláštní úsilí. Buď vyprchá samotná vášeň a cit, nebo se ztratí jejich objekt. Proto si musíme vážit toho, co máme. Užít si každou minutu s našimi dětmi, partnery, rodinou, přáteli, být vděční za to, co máme dnes a tady, protože o to můžeme v mžiku oka přijít.

Život není fér. I když jsme my sami nejhodnější lidi na světě, neznamená to, že se nám nebudou dít špatné věci. Budou. Protože distribuce neštěstí není podle zásluh, ale naprosto náhodná. Není to něco za něco, věci nefungují tak, že když budeme dobří, budou se nám dít jenom dobré věci. A když se nám něco zlého přihodí, nemusíme automaticky pokládat otázku, co tak špatného jsme udělali, že jsme si to zasloužili.

Nikdy nebudeme perfektní. Nikdo není a nikdy nebyl. Spousta lidí se o to ale snažila a snaží. Neustálá práce na tom, abychom byli spokojení sami se sebou, je nutná. Dokonalost ale není stav. Je to proces, reakce na okolí, na naše vlastní změny, na příležitosti. Někdy budeme slabí, někdy se budeme cítit na dně, někdy se nám nebude dařit, zklameme sami sebe. Ale to nevadí.

Promarněný čas je ztracený navždy. Myslíme si, že času máme hodně, že jeden den sem, jeden den tam roli nehrají. Nikdy ale už nedostaneme o ten den navíc. Každá chvilka by se měla počítat, měli bychom s časem nakládat jako s tou nejdrahocennější věcí, kterou máme.

Věci často nejdou podle plánu. Byť je sebelepší. Nedohlédneme za dva rohy dopředu, i když si myslíme, že se nic nemá jak pokazit nebo změnit, stát se to může. Ale je to v pořádku. Naučíme se improvizovat a přizpůsobovat, budeme vynalézaví a flexibilní. A to je důležité.

Neočekávejte, že lidé budou hodní. Pokud budeme procházet životem s přesvědčením, že všichni mají stejnou hlavu duši a srdce, jako máme my, budeme jen a jen překvapení. Protože se můžeme potkat s lidmi, kterým budeme jedno. Kteří budou dokonce zlí, krutí a budou sledovat jen své vlastní zájmy. To, že my sami takové nejsme, neznamená, že neexistují. A víte co? Všichni jsme záporným hrdinou v něčím příběhu. Ne všechno zlo je záměrné. Ale i to nezáměrné pěkně bolí.

Změny se dějí. Ať už chceme, nebo ne. Na spoustu věcí nemáme vliv a to, že se zahnízdíme v nějaké situaci, na nějakém místě nebo v nějaké práci, neznamená, že to tak už bude navždy. Nebude. Žijeme v neustálém pohybu událostí, je třeba změny přijímat, když je nemůžeme ovlivnit.

Žít versus existovat. Máme cíle? Víme, kam směřujeme, pro co žijeme? Objevujeme, posouváme se? Nebo jen stojíme na místě a necháváme se obtékat proudem událostí? Co si řekneme jednou, až e za svým životem budeme ohlížet? Na to bychom měli myslet. Spousta z našich cílů si žádá hodně energie a úsilí, ale to je přesně to, proč jsme tady. Dosahovat, objevovat, tvořit, pracovat, milovat, užívat si, pomáhat.

Nepodaří se nám potěšit všechny. Prostě ne. Nikdy neuděláme nic tak, aby byli všichni spokojení. A když se o to budeme neustále snažit, jediní, kdo skončí vyčerpaní, nešťastní a bez energie, budeme my. A ostatním to bude tak nějak jedno.

Štěstí je v tom, co děláme pro druhé. A ne, není to v rozporu s tím, že se nemáme snažit udržovat všechny spokojené. Podívejme se sami na sebe. Jsme šťastní? A díky čemu, díky komu? Co se stalo takového, že jsme se cítili šťastní? Většinou to jsou komplexní věci, které zahrnují lidi, příležitosti a pocity. A stejně tak, jak se podílejí na štěstí našem, měli bychom se my podílet na štěstí jejich.

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

evicela 28. 11. 2018, 9:13
(clamp) (F) (F) (F)
Willda99 27. 11. 2018, 22:13
monikala 24. 11. 2018, 21:14
Moudrá slova...být idealista a realista zároveň...a hlavně prožít každý čas naplno.

Kategorie