Co bychom měli začít brát doopravdy vážně Vztahy a sex

Je to ho celá řada, samozřejmě. Nebudeme ale mluvit o šéfech, o radách rodičů a podobně, ale o tom, jak bychom se měli začít k životu stavět. Protože ono sice je vždycky nějaké zítra, příště, jindy, ale jedno to „zítra“ bude poslední. Nechceme nikoho strašit, ale není čas ztrácet čas. Až příliš mnoho z nás se bez vlastního přičinění, respektive vlastním nepřičiněním, ocitlo v životní situaci, která se nám nelíbí. Položme si otázku – je v pořádku, když to tak bude až do konce života?

Jak být v životě realističtí, ale zároveň ambiciózní, jak si nasadit vysokou laťku, ale ne zas přemrštěně, abychom nebyli vyčerpaní a zklamaní? Musíme začít brát vážně to, jak žijeme, to, jak přemýšlíme i to, jak distribuujeme svou vlastní energii. Na které oblasti se zaměřit?

Brát vážně lásku, vztahy a rodinu. Ti lidé, se kterými trávíme nejvíce času, by měli být zároveň také ti, se kterými nejvíc času trávit chceme. Měli by na nás mít pozitivní vliv, jejich společnost a přítomnost by měla být pro nás přínosná a nabíjející, ne utrpení. A dokonce ani ne neutrální. Říká se, že člověk je kombinací pěti lidí, se kterými tráví nejvíc času. Zamyslete se a zkuste si odpovědět, jestli se vám ta vaše kombinace líbí.

Brát vážně svou budoucnost. Každý náš další nádech už do budoucnosti patří. A proto bychom měli zvažovat velmi pečlivě, jak se chováme dnes. Naše dnešní rozhodnutí mají vliv na to, co se s námi bude dít dál, ať už je to vzdělání, pohyb, práce, volba partnera, volba slova proneseného v důležité situaci, všechno.

Brát vážně své cíle. A tím pádem si je stanovit. Krátkodobě, dlouhodobě, filozoficky, psychicky, fyzicky. Měli bychom vědět, kam se v životě ubíráme, čeho chceme dosáhnout a průběžně dosahovat. Pokud nemáme žádné cíle, necháváme se ne unášet, ale přímo zmítat proudem, a nikdy nevíme, kam nás zanese. A někdy to cílové místo není zrovna takové, jaké jsme si představovali.

Brát vážně své psychické zdraví. O tom fyzickém jsme toho už namluvili dost, všichni víme, že se o své tělo musíme starat. Naše psychika je ale paradoxně zanedbávaná (a přitom má na naši fyzickou schránku přímý vliv). Psychika potřebuje naši pozornost. Ve svět, kdy je největší zabiják stres a kdy jsou deprese a úzkosti v moderní společnosti častější než nachlazení, je péče o psychiku naprostá nezbytnost. Relaxace, meditace, štěstí a cesta za ním. Stagnace, nečinnost a uspěchanost nás nikam nedostanou. Maximálně možná tak do nemocnice.

Brát vážně svůj klid. Je to podobné, jako u předcházejícího bodu. Najít klid je dnes něco téměř až nemožného, byť jen zdánlivě. Klíčem je souhra mezi naší psychikou, filozofií a morálkou, a vnějšími činy. Jakmile se nechováme podle vlastních standardů, uhýbáme ostatním ve větší než nutné míře, snažíme se pouze naplnit očekávání a tužby ostatních, ale ne svá vlastní, nikdy svůj klid nenajdeme.

Brát vážně sami sebe. Můžete mít pocit, že na vás přece tolik nezáleží. Že víte, jak se věci děla mají, i když to není vždy v souladu s tím, jak je dělat chcete. Možná máte dobrou práci a sportovně nabité víkendy, ale to, co byste chtěli je být doma s dětmi a pěstovat zeleninu. Možná na vás kladou nároky rodiče, partneři, kolegové, i ty děti, když už na to přijde. Možná kdokoliv jiný. Ale váš hlas se taky počítá. A někdy je „já chci“ nebo „já nechci“ jediný argument, který potřebujete, abyste se rozhoupali k činu. Zdá se vám to až příliš jednoduché? Není to tak zkratkovité. Přijít na to, co doopravdy chceme, je asi největší životní výzva.

Publikováno



ČLÁNKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Registraci provedete ZDE
© 2004-2019 CZECH NEWS CENTER a.s. | Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Osobní údaje | Kontakt