S jakými živinami máme největší problém? Jídlo

V dnešní sobě se zdá, že máme všech potravin více či méně dostatek. Nemůžeme si tak úplně stěžovat na nedostupnost ani ovoce a zeleniny, ani masa, luštěnin, pečiva nebo i exotičtějších kousků. O kvalitě se dá diskutovat, ale s trochou přehledu můžeme pokrýt naše denní potřeby živin poměrně snadno. A přesto to neděláme. Jaké živiny nám obecně nejvíce chybí? Proč? A kde je získat?

S dnešním stravováním to není jednoduché. Čím dál tím víc se prohlubuje propast mezi tím, co je zdravé, a tím, co je dostupné (ať už finančně, nebo časově). A tak máme nespočet možností, jak zahnat hlad a potěšit své chuťové pohárky, když zrovna máme na něco chuť, ale často se tím dostupným snažíme umlčet potřeby našeho těla.

Jaké máme hlavní složky potravy?

Naše strava se skládá z takzvaných makroživin (a mikroživin, ale o těch se dnes tolik bavit nebudeme). Mezi ně patří známé cukry, tuky a bílkoviny (a vláknina, která je sice sacharid, ale můžeme ji vydělit jako samostatnou jednotku).

Sacharidy, cukry. Jsou to, co nám primárně dodává energii. Rozdělujeme je na jednoduché („rychlé“ cukry, tedy takové, které tělo rychle spálí a potraviny s nimi mívají vysoký glykemický index), složené (škroby, které nás zasytí na delší dobu, protože tělu trvá déle rozložit jejich struktury). Můžeme sem zařadit také oligosacharidy, ale to bychom zacházeli příliš do detailu. Pokud si chcete v cukrech udělat pořádek, přečtěte si náš speciální článek (věděli jste, že laktóza je také cukr?).

  • Sacharidy v naší stravě většinou žalostně přebývají. Jejich zdroje jsou totiž nejdostupnější, když si vezmeme, že se jedná především o pečivo, přílohy a jejich varianty. Nadbytek sacharidů vede k tomu, že máme pořád „dost energie“, tedy nezpracováváme tuky tak, jak bychom potřebovali, a už vůbec nesaháme do tukových zásob. To, že díky sacharidům zaženeme pocit hladu (rychle, například čokoládou, nebo středně rychle, třeba rohlíkem), je na úkor toho, že nepřijímáme dostatek jiných živin.
  • Nadbytek sacharidů a jednoduchých cukrů v naší stravě je alarmující. Cukr přijímáme mnohdy i naprosto zbytečně, například ve formě slazených nápojů, sladkostí, které si dáme buď z akutního hladu, nebo jen tak, třeba z nudy.

Lipidy, tuky. Jsou pro nás extrémně důležité, protože přispívají ke správné funkci endokrinních žláz – tedy regulují hladinu našich hormonů, jsou v nich rozpustné některé vitamíny (konkrétně A, D, E, K. A pozor, takovými vitamíny se dá předávkovat!) a mají největší energetickou hodnotu ze všech makroživin. Proto slouží jako její zdroj. Dělíme je na rostlinné a živočišné, nasycené, polonasycené a nenasycené.

  • S příjmem tuků obecně nemáme moc problém. Problém máme s tím, jaké tuky přijímáme. V naší stravě chybí především omega 3 mastné kyseliny, jejich zdrojem jsou především ryby, ale také například mandle, tofu nebo řepkový olej. Omega 6 mastných kyselin míváme o něco více, protože jsou obsaženy ve slunečnicovém a kokosovém oleji. Zdravé tuky najdeme především obecně v rybách ze studených moří, v semínkách a ořechách, v avokádu nebo vejcích.

Proteiny, bílkoviny. Jak asi víme, bílkoviny základem pro růst, regeneraci, pro svaly i kosti, díky nim nám správně fungují hormony a tak dále. Jejich příjem nijak nenahradíme, protože jsou tvořeny z esenciálních aminokyselin, tedy takových, které tělo samo netvoří, ale potřebuje je přijímat. Také je dělíme na rostlinné a živočišné, přičemž ty živočišné je naše tělo schopno vstřebávat o něco lépe než ty rostlinné.

  • Tady většinou bývá kámen úrazu. Obecně v našich jídelníčcích bílkoviny chybí. Jejich zdroje jsou maso, luštěniny, některé mléčné výrobky, ořechy a tak dále. Nicméně konzumace těchto potravin většinou nepokrývá naši potřebu, a tak nám slábnou svaly, horší se imunita a prodlužuje regenerace.

Vláknina. Vláknině jsme také věnovali celý speciální článek. Proč ji potřebujeme, jaký je rozdíl mezi rozpustnou a nerozpustnou, jaké mají v těle funkce, to se dozvíte tady. Zopakujeme ale, že plní nenahraditelnou funkci v našem trávení a vstřebávání ostatních živin, čistí střeva, udržuje jejich zdravou mikroflóru, tím pádem se tak nějak stará o zdraví celého našeho organismu, o naši imunitu.

  • Vlákninu najdeme v ovoci a zelenině především. Ale existuje také speciální způsob, jak do těla dodávat nerozpustnou vlákninu. Už jste někdy slyšeli o rezistentním škrobu? Co říkáte na to, že bychom pro vás měli způsob, jak zhruba polovinu sacharidů v přílohách a pečivu proměnit na nerozpustnou vlákninu? Pokud vás to zajímá, přečtěte si článek o rezistentním škrobu a o tom, jak nám může být užitečný.

Publikováno



ČLÁNKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Registraci provedete ZDE
© 2004-2019 CZECH NEWS CENTER a.s. | Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Osobní údaje | Kontakt