Jak zvlhčit suchý vzduch v bytě: Předejte rýmě, kašli, laryngitidě i zánětům dýchacích cest Zdraví

Topná sezóna začíná a s ní přichází každoroční problém, kterým je přesušený vzduch v bytě. Ten je příčinou mnoha závažných zdravotních problémů především u dětí, ale i u dospělých. Vyřešit tento problém přitom není vůbec složité. Je jen na vás, jestli zvolíte osvědčené babské rady nebo dáte přednost modernímu řešení.

Možná si teď ale řeknete, že vás vlastně vlhkost vzduchu ve vaší domácnosti nezajímá. Ale měla by! Málokdo totiž tuší, že suchý vzduch je nebezpečnější, než jste si mysleli. Kromě dalšího způsobuje dýchací problémy, dráždivý kašel, laringitidu, chronickou rýmu, záněty nosohltanu, častá onemocnění dýchacích cest, ale také vyšší pravděpodobnost infekcí, astmatických záchvatů nebo alergických reakcí. Viníka v něm hledejte, i pokud máte v zimě rozpraskané rty, vysušenou a podrážděnou pleť, pálí vás oči a jste často bez zjevné příčiny unavení. A hospodyňky určitě nepotěší ani to, že kvůli zvýšené přítomnosti statické elektřiny v přesušeném vzduchu dochází také k většímu usazování prachu na nábytku a předmětech v místnostech.

Víte, že v zimě, především tedy, když teploty klesnou pod nulu, se vlhkost v domácnostech pohybuje často jen okolo 20 procent? Ideální hodnoty jsou přitom mezi 45 až 60 procenty. Pokud relativní vzdušná vlhkost v místnosti nepřesáhne 35 až 40 procent, měli byste to začít řešit. Abyste zjistili, jak jste na tom, pořiďte si vlhkoměr. Nejde o nijak závratnou investici. Ty nejjednodušší seženete do stovky, ceny za digitální teploměr s vlhkoměrem začínají okolo 150 korun.

A co tedy dělat, pokud vám vlhkoměr ukáže nízké hodnoty? Způsobů je celá řada, od triků našich babiček a maminek, až po nákup některého z moderních přístrojů.

Snadné triky fungují, vzduch ale zvlhčí krátkodobě

Pokud potřebujete hodnotu vzdušné vlhkosti zvýšit jen o pár procent, pořiďte si nejlépe keramický nebo porcelánový odpařovač, ať už závěsný na radiátor nebo třeba v podobě dekorativní mísy. Pak už jen stačí napustit vodu, přidat pár kapek citronové či pomerančové šťávy nebo třeba aromatického oleje. Vodu je ale potřeba poměrně často doplňovat. Zajímavým doplňkem je i malá domácí elektrická fontána.

Praktické jsou i různé elektrické aromadifuzéry, které fungují na bázi ultrazvukové technologii a vytvářejí studenou páru. Nedochází tak k žádnému spalování, které by vedlo ke vzniku řady nezdravých, nebo přímo karcinogenních látek, jako je tomu například u klasických aromalamp. Vzduch zvlhčí a zároveň do prostoru rozptýlí aromatický olej, takže pokoj příjemně provoní, případně zlepší dýchání.

Zvýšit vzdušnou vlhkost v místnosti můžete i tak, že v ní necháte schnout na rozloženém věšáku prádlo nebo na topení rozložíte navlhčené ručníky. Rozprašovačem můžete také postříkat závěsy a záclony.

Trvalým řešením je elektrický zvlhčovač

Výběr je v dnešní době skutečně široký, stejně jako cenové rozpětí nabízených přístrojů. Ceny se pohybují od pár stokorun až po desítky tisíc. Ty nejdražší přístroje jsou často kombinované i s čističkou vzduchu, což ocení především alergici a astmatici. Vybírat můžete ze tří typů, dva z nich jsou parní, ten poslední ultrazvukový.

Nejlevnější jsou ty produkující teplou páru, která vzniká odparem v tenké vrstvě na topném tělese.Jejich provoz je však vzhledem k vysokému příkonu kolem 1000 W poměrně drahý, navíc zvyšují teplotu vzduchu, a pokud máte malé děti, hrozí jejich opaření.

O něco lepší jsou přístroje produkující páru studenou. Ty fungují tak, že se nasátý vzduch smíchá s vodní párou, a teprve pak vychází ven z přístroje. Jsou tiché, energeticky úsporné a nezvyšují teplotu v místnosti.

Nejlepší a nejúčinnější jsou pak zvlhčovače ultrazvukové, které bývají často zkombinované s čističkou vzduchu. Vytváří jemnou mlhu, při níž jsou mikrokapičky rozptylovány do okolního vzduchu, kde se kde se odpařují a zvyšují tak vzdušnou vlhkost. Vyznačují se nízkou spotřebou energie a malou hlučností. Je ale potřeba pravidelně vyměňovat filtr a také dbát na pravidelnou výměnu vody v nádržce. Poslední zmiňovaná věc se týká i přístrojů parních. Kvůli případnému výskytu a množení bakterií a choroboplodných zárodků by se voda měla měnit alespoň jednou za tři dny.

Publikováno



ČLÁNKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Registraci provedete ZDE
Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Osobní údaje | Kontakt

© 2004-2021 CZECH NEWS CENTER a.s.