Rodiče pozor! Moderní technologie mohou negativně ovlivnit vývoj dětského mozku.

Digitální technologie jsou neoddělitelnou součástí našich životů, tak jako u mnoha dalších věcí, i u nich ale platí, že jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem. Je proto zásadní pomoci dětem nastavit si vůči nim zdravý vztah. Z toho pak budou těžit celý svůj život. Kolik času a v jakém věku by tedy měly trávit u displejů a obrazovek?

„Je prakticky nemožné, aby se děti vyhnuly kontaktu s digitálními technologiemi, a není to ani žádoucí. Stále větší roli hrají ve vzdělávání a k profesím, které dnešní děti budou jednou vykonávat, je velmi pravděpodobně budou potřebovat umět ovládat nejen pasivně, ale aktivně,“ říká Jana Vyhlídalová, majitelka projektu makeITtoday, který se zaměřuje na digitální vzdělávání dětí.

O to důležitější je představit jim technologie poučeně a od začátku nastavit rozumná pravidla. Odborníci se shodují, že je potřeba vyvarovat se ve výchově extrémů, ať už je to „démonizace” a zakazování obrazovek nebo naopak příliš liberální přístup, který dětem nenastaví hranice a neumožní vytvořit si vlastní zdravé návyky.

Doporučení ohledně času stráveného u obrazovek a konkrétních pravidel se mění podle věku dítěte a jsou orientační. „Dosavadní studie naznačují poměrně zásadní vliv na vývoj u dětí od 3 do 5 let, pokud byly vystavovány obrazovkám bez dozoru a na dobu delší, než se doporučuje,” upozorňuje psycholožka a speciální pedagožka PhDr. Eva Šimotová. U starších dětí je pak důležitější sledovat hlavně to, jakými činnostmi čas u obrazovek tráví a zda negativně neovlivňuje ostatní sféry jejich života.

Přehledná tabulka, kolik času v jakém věku by maximálně měly děti trávit u obrazovek a displejů

Do 18 měsíců

Nedoporučuje se žádný čas u digitálních obrazovek, měly by být mimo dosah dětí. „U takto malých dětí ještě mohou technologie negativně ovlivnit správný vývoj mozku. Projevit se to může zejména na schopnosti soustředit se, kvalitě spánku, nebo rozvoji řeči. Pokud jsou takto malé děti vystaveny podnětům, kterým nerozumí, může dojít k přesycení nervové soustavy,” varuje Eva Šimotová.

1,5 až 3 roky

Doporučuje se raději hledat aktivity v přirozeném životě, u obrazovek by dítě mělo trávit nejvýše půlhodinu denně a nejlépe vždy společně s rodičem, který může komentovat dění, vysvětlovat to, čemu dítě nerozumí a uspokojovat tak jeho potřebu srozumitelného světa. Digitální technologie je vhodné využívat pouze k vybraným aktivitám, například k videohovorům s rodinou či prohlížení rodinných fotek. Existují i vzdělávací aplikace nebo hry určené pro tuto věkovou kategorii, nicméně žádné výzkumy dosud nepotvrzují, že by jakýkoliv vzdělávací software nahradil v tomto věku kreativní hru mezi dítětem a rodičem. „Učení s pomocí tabletu nebo telefonu má smysl jen ve spolupráci s rodičem, který si pak s dítětem informace opakuje,” vysvětluje psycholožka. „Schopnost učení je výrazně ovlivněna kvalitou pouta a důvěrou mezi rodičem a dítětem. Pokud toto obětujeme kvůli sledování obrazovky, uniká nám podstata dětského vývoje,” dodává. Vhodnější než tablet nebo telefon jsou CD nebo DVD s pohádkami, které mají na rozdíl třeba od YouTube kontrolovaný obsah.

3 až 6 let

U předškoláků by měl rodič stále vybírat obsah určený pro tuto věkovou skupinu a mít ho 100% pod kontrolou. Není také vhodné mít zapnutou třeba televizi jako zvukovou, nebo obrazovou kulisu. Odvádí to děti od spontánní hry a narušuje koncentraci, což se může později projevit i ve školním prostředí. Je důležité mít přehled o tom, co dítě na zařízení hledá a dělá. U dětí zhruba od pěti let už je možné a podle Jany Vyhlídalové i vhodné využívat dotyková zařízení i k rozvíjení základních digitálních dovedností třeba na speciálních kurzech určených právě pro předškoláky. „Roste tak šance, že děti budou v budoucnu čas na počítači trávit způsobem, který je rozvíjí, a ne jen pasivně konzumovat zábavu,” vysvětluje.

6 až 12 let

Někdy v tomto období již děti pravděpodobně dostanou svůj první chytrý telefon. O to důležitější je otevřená komunikace mezi dítětem a rodiči, kteří by stále měli mít přehled o tom, co dítě na zařízení dělá bez toho, aby se narušila vzájemná důvěra. „Jako důležitou vnímám prevenci, tedy seznámit děti s online světem a jeho riziky, naučit je filtrovat informace prezentované médii, kriticky k nim přistupovat, chránit se na sociálních sítích, informovat je o podobách kyberšikany apod. To samozřejmě předpokládá i určitou digitální gramotnost rodičů,“ vysvětluje Eva Šimotová. Doba strávená na zařízení by neměla přesáhnout dvě hodiny denně nad rámec školních povinnosti nebo on-line výuky. Pro lepší přijetí pravidel můžete jejich nastavení konzultovat s dítětem a nechat ho podílet se na jejich vytváření.

12+ let

U teenagerů je těžší omezovat digitální aktivity počtem hodin, mají vlastní koníčky, sociální kontakty a právo na více soukromí. Pokud se neprojevuje patologické chování (viz níže), je dobré podporovat u dítěte schopnost samoregulace. Občas se stává, že se dospívající „zapomene” u hry nebo YouTube, proto může pomoci nastavit si pravidla pro kompenzaci. Na každou hodinu strávenou u obrazovky by měli být 15 minut aktivní - být venku, věnovat se sportovním aktivitám. „Rodičům doporučuji jevit zájem o to, čemu potomek v online světě věnuje pozornost (komunikace s přáteli, hry, sledování zábavných a hudebních videí, nebo naučných programů atd.). Může to napomoci vzájemným vztahům a komunikaci,” radí psycholožka.