Epidemie krátkozrakosti: Děti špatně vidí čím dál dřív. Proč je důležité jednat už v dětství

Krátkozrakost u dětí roste alarmujícím tempem, nevyhýbá se ani školkovým dětem. Moderní technologie, nedostatek pobytu venku a genetické predispozice hrají zásadní roli. Jak ji včas podchytit, jaké jsou možnosti léčby a co opravdu funguje jako prevence? Odpovídá odbornice s 25letou praxí v oboru optometrie Mgr. Markéta Žáková, PhD..

Paní doktorko, ve světě už se mluví delší dobu o epidemii krátkozrakosti u dětí – už se tento trend dostal i k nám? A můžou za to mobily a tablety?

Ano, je to celosvětový problém. Odhaduje se, že do roku 2050 bude polovina světové populace krátkozraká. Týká se to i českých dětí. Na vznik krátkozrakosti má vliv zejména rodinná zátěž (pokud jsou oba rodiče krátkozrací, riziko pro dítě je téměř 50 %), ale i vliv prostředí a životního stylu. Ano, to je i větší zraková zátěž na blízko u mobilů, ale třeba i minimum pobytu na denním světle.

Co s tím jako rodič můžu dělat? Mám dítě vzít “preventivně” k očnímu lékaři?

Rozvoj krátkozrakosti se většinou podchytí v raném školním věku na preventivní lékařské prohlídce a pediatr na základě screeningového vyšetření doporučí návštěvu očního lékaře. Ten provede tzv. cykloplegii (rozkapání), zjistí celou výši a povahu oční vady a předepíše brýlovou korekci. Pokud je zjištěna krátkozrakost, doporučujeme moderní léčebná řešení už s první korekcí. Krátkozrakost bohužel narůstá u dětí velmi rychle a je nutné ji řešit od počátku. Dále doporučujeme dle oftalmologického doporučení v pravidelných kontrolách sledování délky očí a monitorovat hodnoty dioptrií.

Jaké jsou možnosti léčby? Existují nějaké novinky?

Možností léčby krátkozrakosti je dnes více. Od prevence po speciální brýlové čočky s DIMS technologií jako je např. Miyosmart, kontaktní čočky jednodenní měkké i orthokeratologické (remodelují povrch oka přes noc) nebo vkapávání nízké koncentrace atropinu. Někdy se i metody pro lepší účinnost kombinují např. kapání atropinu a brýlové čočky s technologií DIMS. Léčbou krátkozrakosti je zde míněno zpomalení nefyziologického růstu oka a tím zmírnění nárůstu dioptrií. Nejedná se o vyléčení na nula dioptrií. Ovšem každá dioptrie navíc snižuje kvalitu vidění i života dítěte a zvyšuje rizika očních onemocnění do budoucna.

Jak dlouho jsou čočky s DIMS technologií na trhu i u nás? Jak moc jsou účinné?

Brýlové čočky DIMS jsou u nás v Česku od roku 2022, ve světě již od roku 2018. Za tuto dobu bylo provedeno již hodně studií a jejich vysokou účinnost potvrzují. Většinou se ale tyto studie týkaly asijské populace, proto jsme naším výzkumem českých dětech chtěli přispět k prokázání účinnosti i na evropské populaci. A čísla mluví jasně: účinnost DIMS za 1 rok výzkumu u českých dětí do 15 let je 68,7 %, pokud jde o snížení růstu délky oka, a o 65,6 % snížení nárůstu dioptrií.

Podle doporučení lékařů je pobyt venku „všelék“ - proč je to tak důležité pro zdravý zrak? A existuje ještě i jiná prevence krátkzrakosti?

Z aktuálních studií je potvrzeno, že prodloužení času stráveného venku pomáhá předcházet nebo oddalovat nástup krátkozrakosti. Doporučujeme pobyt alespoň 2 hodiny venku každý den. Teorií je více - zvýšená expozice dennímu světlu vede k zúžení zornice a zvýšení hloubky ostrosti, snížení rozmazání nebo k zvýšení koncentrace dopaminu v sítnici, což může snižovat nefyziologický růst délky očí. Je tu i teorie rozostření periferní sítnice, kterou dnes vlastně vidíme využitou v řešení moderních čoček pro kontrolu krátkozrakosti. Dále se jako prevence doporučuje pravidlo 2 hodin a 20/20. Tedy omezit volný čas strávený u obrazovky (mimo školní práci) na 2 hodiny denně u dětí školního věku a v průběhu práce na blízko provádět každých 20 min přestávky a změnit úhel pohledu na dálku alespoň na 20 s. Také by se měla dodržovat optimální čtecí vzdálenost známá jako pravidlo lokte: dívat se na text ve vzdálenosti délky svého předloktí. A další studie zmiňují kvalitní spánek a fyzickou aktivitu dítěte alespoň 1 h denně.

Autor: Lenka Knápková