Zobrazit přihlášovací formulář

Adventní čas: Víte, co symbolizuje?

Advent je pro křesťanskou kulturu, a tedy i pro české tradice, jedním z nejvýznamnějších a nejpůsobivějších období v roce. Nejde jen o přípravu na Vánoce, ale především o dobu očekávání, ztišení a duchovní obnovy. V článku si připomeneme kořeny a symboliku tohoto kouzelného předvánočního času.

Proč čtyři adventní neděle?

Slovo advent pochází z latinského adventus, což znamená příchod (konkrétně příchod Spasitele). Tradičně se advent skládá ze čtyř nedělí, které symbolizují čtyři tisíce let, po které lidstvo podle starozákonní tradice čekalo na narození Ježíše Krista. Advent začíná čtvrtou neděli před 25. prosincem (Božím Hodem vánočním). Může tedy trvat od 22 do 28 dní. Původně byl advent obdobím přísného půstu, podobně jako Velký půst před Velikonocemi. Dnes je spíše časem zklidnění a rozjímání, ačkoliv v lidové tradici se držely různé postní zvyky. Např. v období adventu nebylo možné uzavřít sňatek, pořádat bujaré oslavy či zábavy.

Adventní věnec a symbolika svíček

Nejznámějším symbolem adventu je adventní věnec. Obvykle vytvořený z jehličnatých větviček. Jeho kruhový tvar symbolizuje věčnost a nekonečnou Boží lásku. Stále zelené jehličí je symbolem naděje a nikdy nekončícího života. Čtyři svíčky značí postupné přibývání světla zahánějícícho temnotu – toužebné očekávání narození Ježíše Krista.

Adventní Svíčky: Na pořadí záleží

Na adventním věnci se dle křesťanských tradic zapalují tři svíčky fialové (barva pokání, ztišení a očekávání) a jedna svíčka růžová (barva radosti). Svíčky se zapalují postupně proti směru hodinových ručiček, vždy v neděli (růžovou svíčku zapálíme třetí neděli). Pro protestantské církve jsou obvyklé čtyři svíčky červené barvy. Na některých věncích se můžeme setkat i s pátou svíčkou bílé barvy, která představuje Pannu Marii či Ježíše Krista, a může být zapálena na Štědrý den nebo Boží hod.  

Dění v jednotlivých týdnech adventu

Česká lidová tradice, i ta církevní, přiřazovala k jednotlivým týdnům a dnům specifické zvyky a postavy:

    • První týden (okolo 4. prosince - Svátek sv. Barbory): Začíná doba ztišení a příprav. Dívky si řežou barborky (větvičky třešní), které mají do Vánoc rozkvést a předpovědět vdávání. Chodily i Barborky (ženy v bílých maskách), které rozdávaly dětem dárky.

    • Druhý týden (okolo 6. prosince - Svátek sv. Mikuláše): Mikulášská obchůzka (Mikuláš, anděl a čert) je nejočekávanější událostí pro děti, které dostávají odměny za poslušnost a symbolické uhlí/brambory za zlobení.

  • Třetí týden (před stříbrnou nedělí): týden radosti. V lidovém prostředí to byl čas příprav na obchůzky Luckami, oděnými do bílých šatů, s plachetkami a tvářemi často zabělenými moukou, které kontrolovaly dodržování tradic. Např. zákazu šití a předení a symbolicky domácnost zametaly. Tato část adventu je spojena s největším pečením vánočního cukroví.

  • Čtvrtý týden (zlatá neděle a dále): Finální příprava na Vánoce, úklid, zdobení, a vrcholné očekávání. Končí Štědrým dnem západem slunce, kdy začíná oslava narození Páně.

Advent je tedy v českých tradicích mozaikou hluboké duchovní symboliky, půstu a ztišení, spojenou s radostnými lidovými zvyky (Mikuláš, Barborky), které mají dětem zpříjemnit dlouhé čekání na zlatý hřeb – Štědrý večer.

 

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

Kategorie