Proč se ve vztahu cítíme sami, i když nejsme?

Znáte ten pocit? Děti konečně spí, v domě je klid, vy sedíte v obýváku se svým partnerem, ale místo hřejivého propojení cítíte spíš neviditelnou zeď. Každý koukáte do svého telefonu nebo do televize a ticho mezi vámi není to „příjemné sdílené mlčení“, ale spíš propast.

Odborníci tomu říkají emoční osamělost v páru. A dobrou zprávou je, že v tom nejste sami – a že se s tím dá pracovat.

Past jménem „Provozní režim“

Mezi 30. a 50. rokem života procházíme těmi nejnáročnějšími etapami. Budujeme kariéry, vychováváme děti, a pak se najednou staráme o stárnoucí rodiče. Je snadné sklouznout do takzvaného provozního režimu.

• „Koupil jsi mléko?“

• „Kdo vyzvedne malou z kroužku?“

• „Zaplatila jsi to školné?“

Z milenců a partnerů se stávají spolumajitelé firmy s názvem „Rodina s. r. o.“. Komunikace se smrskne na logistiku a emoce jdou stranou. Jenže bez emocí a intimity vztah začne vysychat.

Jak z toho ven? Malé krůčky dělají velké změny

Návrat k blízkosti nevyžaduje hned romantický víkend v Paříži (i když ani ten neuškodí). Začít se musí u každodenních drobností.

1. Pravidlo 10 minut: Zkuste si každý den vyhradit deset minut, kdy se nebudete bavit o dětech, práci, penězích ani o tom, co je potřeba opravit. Mluvte o sobě. Kde byste si přála právě být? Co vás dnes potěšilo?

2. Oční kontakt: Zní to banálně, ale kdy jste se naposledy svému muži dívala do očí déle než tři sekundy? Oční kontakt nebo objetí uvolňují oxytocin, hormon lásky a důvěry. Obejměte partnera jen tak, podívejte se mu do očí a nemusíte ani nic říkat. Jen buďte chvilku spolu.

3. Všímavost k hezkému: Máme tendenci si všímat toho, co partner neudělal. Zkuste to otočit. Poděkujte za to, že vynesl koš nebo uvařil čaj. Ocenění i malých drobností je nejlepší lék na vztahovou únavu. 

Odpuštění jako cesta k sobě

Často nás od partnera oddělují staré křivdy. „Tenkrát mi nepomohl, když jsem byla nemocná,“ nebo „Zapomněl na naše výročí před pěti lety.“ Tyto balíky plné výčitek táhneme s sebou a často nám mohou bránit, abychom se k druhému přiblížili.

Je důležité si uvědomit, že nikdo není dokonalý, a že ani my jsme se vždy nechovali tak, jak protějšek očekával. Pokud chceme znovu cítit blízkost, musíme se občas rozhodnout, že minulost necháme spát a dáme přítomnosti šanci. 

„Láska není stav, ve kterém setrváváme, ale dovednost, kterou musíme každý den znovu trénovat.“

Tip pro vás:

Zkuste dnes večer místo sledování seriálu položit svému partnerovi jednu otázku: „Co tě dneska nejvíc potěšilo?“ Možná budete překvapená, kam až vás odpověď zavede.