Stévie - ano či ne?

300x větší sladivost než řepný cukr, nulová kalorická hodnota, snížení hladiny cukru v krvi, zázrak pro diabetiky, stop kazivosti zubů! Toto všechno a ještě více slibuje skromná zelená rostlina stévie sladká, zvaná také stévie cukrová nebo medové lístky. Můžete si ji vypěstovat sami na zahrádce nebo si koupit produkty z ní vyrobené, přesto o ní stále koluje plno nejasností a mlhavých informací. Na jedné straně stojí zastánci této rostliny, zdůrazňující její přednosti, naproti tomu občas v tisku probleskne informace o její škodlivosti. Kde je tedy pravda? Máte se stévie bát nebo ji s klidem můžete zařadit do svého jídelníčku?

Seznamte se, prosím

Stévie sladká (Stevia rebaudiana) je zelená trvalka původem z jižní a střední Ameriky, která dorůstá výšky 50 až 100cm. Lze ji pěstovat i v našich podmínkách a dokonce i množit řízkováním, ovšem pozor, obsah cukru v rostlině záleží na teplotních a světelných podmínkách. To znamená, že čím víc má rostlina slunečního světla a tepla, tím jsou její lístky sladší. Lze ji tvarovat řezem, větvičky znovu rychle obrazí. V českých podmínkách je výnos z jedné rostliny asi 500 g listů.

Za typicky sladkou chuť rostliny mohou dvě chemické látky, steviocid a rebaudiosid. Jsou to přírodní glykosidy, které se nemění teplem, nepodléhají kvašení ani změnám pH. Stévií tedy můžete sladit i při kuchyňské úpravě jídel, její chuť ani vlastnosti se nezmění.

Použití v minulosti a dnes

První zkušenosti s využíváním stévie měly domorodé kmeny indiánů v Paraguayi a Brazílii. Rostlinu používaly k léčbě cukrovky, pálení žáhy i jako ústní vodu, podle některých pramenů se u příslušníků kmene vůbec nevyskytoval zubní kaz. V 70. a 80. letech minulého století se prováděly pokusy s pěstováním této rostliny ve velkém rozsahu. Několik desetiletí se kultivuje a také používá v zemích východní Asie včetně Japonska, v Izraeli a ve střední Americe. V USA je prodávána jako potravinový doplněk.

Přínosy pro vaše zdraví:

• má nulovou kalorickou hodnotu
• snižuje chuť na sladkosti, tabákové výrobky a alkohol
• je to přírodní produkt bez konzervačních látek a barviv
• snižuje riziko tvorby zubního kazu
• zvyšuje citlivost na inzulin, tím pomáhá léčení diabetu
• pomáhá při hubnutí, diabetu a lidem s kardiovaskulárními obtížemi
• odolává vysokým teplotám, můžete ho použít při vaření i pečení

Pokud si uvědomíte, jak velké procento obyvatelstva trpí obezitou a jinými chorobami z přebytku, nabízí se otázka, proč stévie dávno nenahradila cukr. Po vlně popularity v 80. letech došlo v roce 1991 v USA k pozastavení používání stévie jako sladidla a rozpoutání diskuzí o bezpečnosti pro lidské zdraví. Má se za to, že za tímto rozhodnutím stojí zájmy výrobců umělých sladidel, zvláště když dlouhodobé využívání rostliny v historii neprokázalo možné negativní působení. V roce 1995 Spojené státy povolily použití rostliny, pokud bude označena jako potravinový doplněk.

V České republice můžeme sehnat předpěstovanou rostlinu nebo extrakty ve formě tabletek, prášku nebo tekutiny.

Jak vlastně chutná?

Názory na oblibu stévie se různí. Zatímco někteří si bylinku oblíbili a pochutnávají si na ní, jiným vadí právě jejich specifická příchuť, jakýsi chuťový ocásek. Někomu připomíná chuť lékořice nebo umělého sladidla. Možná už jste se s touto chutí setkali, někteří výrobci potravin ji používají jako alternativní sladidlo běžně. Možnosti použití stévie jsou rozsáhlé, a kdyby vám chyběla inspirace, na trhu se objevila i tematicky zaměřená kuchařská kniha.