Vedle svých dětí rostou i rodiče Rodina

Být rodičem neznamená jen mít dítě. Je to kumulovaná funkce, najednou se z vás stane sestra, učitel, kuchař, foukač na bolístky, poradce, pradlena, švadlena, taxislužba, vychovatel, uklízečka… A v průběhu let budete zastávat snad ještě stovky dalších funkcí. Kromě neskutečného množství nových schopností, které získáme nebo v sobě jednoduše objevíme, nás ale děti nutí ke změně. K růstu. K rozvoji. Protože nejenom my děti, ale také děti nás provádějí na cestě životem.

Mít dítě znamená pro rodiče mimo jiné také to, že se z něj stane lepší člověk. Najednou vidíme všechny své chyby jako na stříbrném podnose, přesně si uvědomujeme, co svým dětem nechceme předat, co ano, chceme, aby nás viděly jen v tom nejlepším světle. Co se s námi tedy stane?

Naučíme se pečovat. Jakmile jste se poprvé podívali na svého novorozeného drobečka, určitě jste zažili ten příval bezpodmínečné lásky, které jste ani nevěděli, že na světě vůbec existuje. Ale ona existuje a máte ji doma – často hned ve vícero provedeních. Dítě ve vás probudí vaši nejjemnější stránku. Možná jste ani nevěděli, jaké lásky, něhy, pečlivosti a starostlivosti jste vlastně schopní. A to je krásná věc.

Zocelujeme se. Ano, naše uzlíčky radosti nám zdaleka nepřipravují jen příjemné a něžné zážitky. Ono vyměnit pokakanou plenku nebo uklidit zvratky (a to se zdaleka nemusí týkat jenom miminek) v nás naopak probudí ty tvrdší stránky. Ale tvrdneme taky vůči okolí – jakmile někdo nebo něco našemu dítěti ubližuje, nemíváme problém se ozvat. Kdyby šlo jen o nás nebo o partnera, možná to nějak překousneme, ale u dítěte? Nikdy.

Více si všímáme světa kolem nás. Možná vás doteď nezajímaly války na odlehlých kontinentech, životní prostředí nebo jiné, děsivější strany našeho světa. Jenomže teď jste do tohoto světa přivedli dítě. Nového člověka, který bude žít déle než vy. A proto pro něj chcete ten svět lepší. I kdyby to mělo znamenat začít třídit odpad, být opatrnější, když jdete po přechodu nebo cokoliv, co může aspoň trošku zvýšit bezpečnost v okolí.

Tak trošku zdomácníme. Věk, energie, čas… nic z toho nemá pro člověka nevyčerpatelné zdroje. Pamatujete si na svá divoká léta? Asi si je prožil každý. A teď najednou… se vám chce pro své dítě připravovat domácí jídlo, hledáte co nejzdravější potraviny, pokud jste neuměli vařit, naučili jste se to, chemie se nám přestává líbit, a co můžeme udělat doma a přírodně, uděláme.

Vidíme své chyby a napravujeme je. A to jak v činech, tak ve vlastnostech. Prostě chceme být dobrý příklad, no ne? Dítě je naše nejlepší zrcadlo, a pokud v jeho chování, které se nám nelíbí, poznáváme své vlastní, není to na koho jiného hodit. Není pro rodiče větší facka, než když jejich rozkošná dceruška zakleje způsobem, kterým by se styděl klít i tatínek po třetím pivu… a vy si uvědomíte, kde a kdy to jednou nebo dvakrát mohla slyšet.

Chceme být zdravější. Nic jiného než dítě nám doopravdy neukáže, jak moc je třeba, abychom byli v kondici, zdraví a dlouho „vydrželi“. Napadají nás i myšlenky, kdo by naše dítě vychovával, kdybychom tady nebyli, a podobné, ne úplně za vlasy přitažené morbidity. Možná je načase začít využívat pauzy na oběd ke cvičení, transformovat jídelníček, obecně se více hýbat… protože přece chcete pro své dítě být nejzdravější rodič, jaký jen můžete, no ne?

Chceme být dobrými učiteli. Jako rodič jsme totiž těmi prvními. To na nás padají ty první otázky ohledně záhad vesmíru, dítě u nás hledá informace, vysvětlení a naprosto syrová fakta o světě, protože od toho tady pro ně jsme taky. Jak čas plyne, přichází za námi děti se složitějšími otázkami. Ať už je to středoškolská matematika nebo problémy se vztahy. Nechceme být neuvážení, chceme vědět, poradit, pomoct a vést – dobře.

Jsme jejich největší fanoušci. Všechno dobré jednou skončí a nám najednou dojde, že máme omezený čas na to, být tady pro své děti, dokud nás potřebují. Oni nás budou potřebovat i dál, ale nebudou si to myslet, takže doteď sbíhavé cesty určitě narazí na pár překážek. Za těch zhruba osmnáct let, kdy máme možnost vydat ze sebe maximum, je prostě nutné nepromeškat vystoupení, závěrečné představení v kroužku, zápas ve fotbale… Protože nás tam děti chtějí a potřebují. Jednou totiž přijde doba, kdy nebude dřez plný neumytého nádobí, binec v koupelně, špinavé prádlo na podlaze nebo domácí úkol, který je třeba udělat. A víte co? Ono to pak chybí.

Publikováno



ČLÁNKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Registraci provedete ZDE
Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Osobní údaje | Kontakt

© 2004-2021 CZECH NEWS CENTER a.s.