Král cest jitrocel

Tahle nenápadná léčivka si volně roste na loukách, zahradách, podél cest i na polích, a nijak se nehlásí ke svým až skoro zázračným léčivým schopnostem. Kdo ví, ten ví, kdo neví, nakupuje v lékárně. Pomocí jitrocele nám dává příroda velkou zbraň proti mnoha chorobám, ale i pomoc při zranění, kousnutí nebo uštknutí. Máme ho po ruce, ale pozornost si rozhodně zaslouží větší.

Balada horská

Jan Neruda ve své sbírce Balady a romance publikoval také báseň o léčivých účincích nejen listí lesních jahod, ale především jitrocele.

"Řekněte mi, babičko má, co že rány svírá,
po čem člověk, těžce raněn, přece neumírá?" -
"Rány hojí otevřené na tom lidském těle
jenom čarodějná jarní šťáva z jitrocele."

Balada pokračuje dále, ale my už z jejího začátku víme všechno, co potřebujeme – jitrocel je součástí lidového léčitelství a lidové moudrosti už od pradávna. Jak jitrocel působí? Jak ho můžeme využít?

Pořádek v druzích

Jitrocele u nás roste více druhů. Pro nás nejzajímavější je jitrocel kopinatý, který obsahuje nejvyšší koncentraci léčivých látek. V případě nouze můžeme použít i jitrocel větší a jitrocel prostřední, nicméně tyto druhy nejsou tolik účinné. Dalšími bylinkami z čeledi jitrocelovitých u nás jsou například jitrocel černavý, chudokvětý nebo přímořský.

Spousta z těchto (a dalších) druhů je neoblíbeným a houževnatým plevelem, ale co umí být špatným pánem, je skvělým sluhou. Má protizánětlivé a antibiotické vlastnosti, a to zejména díky přírodním slizům, které obsahuje. Dále obsahuje kyselinu křemičitou a citrónovou, velmi zajímavou látku glykosid aukubin, která tlumí vzruchy v centrální nervové soustavě (pomáhá tedy od bolesti), stahující třísloviny, draselné soli a některé vitamíny (zejména C).

Jak nám pomůže

Jako první se zaměříme na to, co pro nás jitrocel zmůže především díky obsahu glykosidu aukubinu a tříslovin. Je to ono příslovečné hojení ran a zastavování krvácení, případně také dezinfekce. Pokud se někde v přírodě, na poli nebo louce, zraníte, utrhněte hrst jitrocelových listů, promněte je, až pustí šťávu, a přiložte na ránu. Jitrocel ránu vyčistí, zastaví krvácení, urychlí hojení. Samozřejmě ideální bude, když listy nejdříve omyjete a rozdrtíte na kaši, ale nouzové situace si žádají nouzová řešení. Víte, že jitroceli se říká lidově také ranocel?

Nemusí ale dojít rovnou ke krvácivému vnějšímu zranění, jitrocel můžete aplikovat také na bércové vředy, lišeje, bodnutí nebo pokousání hmyzem, puchýře, opuchliny, krvácivé hemoroidy, při kousnutí hadem nebo psem (rána se dezinfikuje, to ale neznamená, že už nemusíte k lékaři!), společně s octem zastavuje krvácení z nosu nebo dělohy, smíchaný se solí zase léčí strumu – vole. Můžete ho použít na spáleniny, omrzliny a pohmožděniny, poradí si téměř se vším.

Vnitřně se jitrocel užívá snad ještě pestřeji. Připravují se z něj nálevy, čaje a sirupy, které pomáhají především při onemocnění dýchacích cest. Díky slizům v jitroceli hojně obsaženým působí takovéto odvary proti kašli, zklidňují sliznici a rozpouští hlen, redukují jeho tvorbu.

Pomáhá při astmatu a závažných chorobách, jako je zápal plic, černý kašel, tuberkulóza (naštěstí dnes už nic, čeho bychom se museli hodně obávat) a tak dále. Přírodní sliz je ovšem také jedna z nejúčinnějších forem vlákniny, proto také vnitřní užívání jitrocele má velmi pozitivní účinky na trávicí ústrojí. Čistí žaludek i střeva, usnadňuje vyprazdňování, pomáhá při hemoroidech také zevnitř. Díky svým antibakteriálním vlastnostem zase velmi příznivě pomáhá při potížích s močovým ústrojím, při zánětech ledvin i jiných částí systému (měchýře, trubice…)

Listy a semínka

Jitrocel můžeme sbírat zhruba od května do srpna, je vhodné léčivé listy natrhat ještě předtím, než rostlina vykvete – v tom případě spoustu své síly a účinků investuje právě do květu a listy ztrácejí účinnost.

Samozřejmě je nejlepší jitrocel čerstvý, ale můžeme si ho i nasušit. Jenom pozor, listy jsou extrémně háklivé, jakmile nemají přesně vhodné podmínky, zčernají a shnijí dřív, než je stačíme vysušit. Rozhodně nesbírejte jitrocel na sušení ráno, kdy je od rosy, nebo po dešti – čím sušší ho utrhnete, tím lépe vám půjde usušit! Pokud nesušíte na sluníčku, ale za umělých podmínek, neměla by teplota přesáhnout 40 stupňů.

Zajímavá jsou také jitrocelová semínka. Jsou neskutečně bohatým zdrojem vlákniny, ale opět – ne každý druh jitrocele je takto štědrý. Nejlepším zdrojem vlákniny jsou semínka jitrocele vejčitého. Ten je známý také pod názvem jitrocel indický a z jeho semen se dělá (prosíme o famfáru) tolik populární doplněk stravy Psylium. Jenom pozor – při jakémkoliv užívání vlákniny jako doplňku stravy je třeba dodržovat pitný režim. Samotná vláknina totiž na sebe hojně navazuje vodu, která pak může organismu chybět!