Zdravá jídla… která vlastně zdravá nejsou

V rámci zdravého životního stylu nám nemusí zdaleka jít jenom o snižování váhy, někdy prostě zdravým jídlem a sportem vyjadřujeme to, že sami sobě nejsme jedno. Jenomže vyznat se, co je vlastně doopravdy zdravé a co ne, může být někdy doopravdy problém. Někdy se naučíme jíst potraviny, o kterých přesvědčení, že jsou zdravé, sice vládne, ale neprávem. Ono totiž naše zdraví je záležitost velkého byznysu. Co často jíme v domnění, že pro sebe děláme jen to nejlepší… a pleteme se?

Džusy

Máte chuť na pomerančový džus? Dejte si pomeranč. Pokud toužíte po tom jablečném, snězte jablko. Uděláte svému tělu mnohem větší službu. Spousta džusů (samozřejmě, že ne všechny), jsou vlastně jenom voda, spousta cukru, nějaké to barvivo a mizivé procento ovoce, občas ještě ani ne toho, které je avizováno na obalu. Pokud chcete tělu přinášet benefity, které má z ovoce, je třeba dát si ovoce. A cukr, který je obsažený v nápojích, prostě nepotřebujeme.

„Celozrnné“ pečivo

Samozřejmě, málokdo si bude v hypermarketu žádat složení „tmavé“ bagety. Ale nebylo by to na škodu – dozvěděli bychom se, jak jsme se nechali nachytat. Cokoliv je tmavší než obyčejné bílé pečivo, mnoho z nás považuje za celozrnné, a tedy zdravé (nebo aspoň zdravější), s vyšším obsahem vlákniny. Spousta „tmavého“ pečiva je ale pouze obarvená a obohacená maximálně tak o příměsi zbavené veškeré své nutriční hodnoty.

Cereálie

Typické ranní cereálie, jak je známe z televizních reklam, se nás snaží přesvědčit, že jejich konzumací dodáváme tělu vlákninu, vápník, vitamíny… a podobně. U mnoha z nich je to ale minimálně sporné. Různě procesované ingredience, které v cereáliích jsou, nejen, že tělu nedodávají to, co potřebuje, ale jsme po nich hladoví už za sotva pár minut. Ono si totiž tělo řekne, když se mu nedostává výživy, kterou potřebuje – a to navzdory počtu kalorií, které jsme do sebe ranní miskou lupínků dostali.

Müsli

Pokud si neděláte své vlastní müsli doma, to kupované je sázka do loterie. V mnoha případech jsou totiž během procesu zpracování z müsli, stejně jako v případě tmavého pečiva, odstraněny téměř všechny nutriční hodnoty a nahrazeny jsou prostým cukrem. Takže ano, müsli tyčinka vás zasytí, ale opět jen na chvíli a ne zrovna nejlepším způsobem.

Iontové a ostatní sportovní nápoje

Když dva dělají totéž, není to totéž. Tato univerzální pravda platí i v případech sportovních nápojů. Ať už je vaše strava vyvážená jakkoliv, to, co je ve sportovních nápojích obsaženo kromě vitamínů a minerálů, málokdo potřebuje. Jedná se především o barviva, ale také látky, které nejsou povoleny ve všech zemích, což už může být varovné znamení. Navíc – přidávaná kyselina citrónová může působit velmi špatně na zubní sklovinu.

Pokud potřebujete doplnit ionty, není nic lepšího, než si do sklenice teplé vody rozmíchat lžičku medu, citrónovou šťávu a špetku kamenné soli. Tento nápoj dodá vašemu tělu všechno, co je třeba, navíc v té nejpřírodnější možné formě.

Nízkotučné jogurty

Čím dále od přirozené formy, tím menší nutriční hodnota pro tělo. Zatímco řecké a plnotučné jogurty mají pro tělo skvělé benefity v podobě probatik a vápníku, nízkotučné verze obsahují mnohem méně až zanedbatelně těchto věcí. Společně s kaloriemi totiž při procesu výroby tak nějak odcházejí i ty prospěšné věci.

A pak tady máme paradox – co se na chuti odebralo, musí se přidat. A to, že v jogurtech není tuk, nemusí nutně znamenat, že v nich není cukr. Nebo náhradní sladidla. A barviva. A příchutě.