Zobrazit přihlášovací formulář

Rodiče a drogová závislost dětí

  • Publikováno:
Rodiče a drogová závislost dětí

Noční můra každého rodiče je už jenom představa, že se našemu dítěti děje něco zlého. Cokoliv, od píchnutí vosou po plánovanou operaci. Ačkoliv jsou naše záměry vždycky v nejlepším zájmu dítěte, stane se, že nám nějaká maličkost proklouzne mezi prsty. A z té maličkosti se může vyvinout kdeco. Často se objevují dotazy, co dělat, když zjistíme, že naše dítě užívá drogy. Represivních opatření, pomoci lékařské, terapeutické, farmaceutické a podpůrné existuje velká spousta. Někdy je ovšem škoda začít řešit problém, až když nastane. Co můžeme dělat proto, aby vůbec nenastal?

Abychom si udělali pořádek v pojmech, prevence drogových závislostí existují tři stupně. My se díváme na ten první, tedy oblast prevence, která zajišťuje to, aby k závislosti vůbec nedošlo. Sekundární prevencí je pak myšleno to, co dělají lékaři, terapeuti, sociální pracovníci a ostatní pomáhající profese pro to, aby pacienta ze závislosti dostali a zabránili její recidivě, terciární je potom „jen mírnění škod“, tedy snaha o to, aby když už někdo aktivně užívá drogy, aby nedošlo k větším než nezbytným škodám (patří sem např. řízená distribuce čistých injekčních stříkaček, čistých substitucí atd.)

Primární prevence, společnost, škola, rodina

Na té úplně nejobecnější úrovni se o prevenci drogových závislostí stará stát, kraj, město, neziskové organizace apod. Ty organizují různé mediální kampaně, přednášky a tak dále... účinnost takovýchto akcí je sporná, ale především proto, že není měřitelná. Nezměříme, kolik dětí drogy brát mohlo, ale nezačalo.

Zajímavějším počinem jsou tzv. peer programy. Různé organizace školí z řad adolescentních dobrovolníků takové jedince, kteří pak mezi svými vrstevníky díky své oblíbenosti, roli, kterou ve skupině mají, nebo třeba respektu, který mají mezi spolužáky, šíří povědomí o škodlivosti i malého užívání jakýchkoliv drog (včetně alkoholu a tabáku), ovlivňují své vrstevníky směrem k pozitivnímu trávení času atd.

Ať se společnost snaží sebevíc, nejdůležitější roli hraje vždy rodina. Ta má největší vliv na formování názorů a životních postojů, stejně tak hodnot a způsobu trávení volného času. A to všechno je naprosto klíčové... nejen pro rozhodnutí drogy užívat nebo ne.

Když jsou drogy zlé, proč je někdo bere?

Děti může k drogám přivést několik situací. Jsou to neřešené problémy, „špatná“ parta (sociální tlak) nebo nuda (a samozřejmě i jiné okolnosti, tyto jsou ale nejčastější).

Všechny děti slyšely o tom, že drogy jsou špatné. I cigarety a alkohol... i když na ty se musíme dívat shovívavěji, protože sami často dětem nedáváme nejlepší příklad pro to, aby se jim vyhýbaly. Ale více o kouření dětí jsme psali již dříve. Jak je tedy možné, že je vůbec zkusí?

Na vině jsou tři a více důvody, které jsme zmínili před chvílí. Společnost, problémy, nuda. Ale po první zkušenosti se většinou dostaví kritické poznání – vždyť to není tak špatné, jak říkali rodiče! A když to není tak špatné, je možné, že ani ty následky nebudou tak dramatické. A přesně to je moment, kdy se dítě, zklamané tím, že uvěřilo něčemu, co nebyla pravda, pouští do akcí vzdoru. A s drogami pokračuje.

Co můžeme jako rodiče dělat?

I když máme vliv takřka největší, nemůžeme toho dělat moc. Dobrá výchova je asi ten nejvágnější, i když nejpřesnější popis naší role. Nicméně...

  • Musíme být realisté. A dítěti vysvětlit ne jen to, že drogy jsou „fuj“, ale taky jak a proč a že jejich nebezpečí spočívá právě v tom, že si každý myslí, že je zvládne jen rekreačně.
  • Měli bychom se dítěti věnovat. Život ve frustraci otevírá dveře různým ventilům, mezi něž drogy patří poměrně často. I když jsou problémy přítomné ve všech rodinách, neměli bychom pod tíhou svých potíží zapomenout na to, že na nás závisí další životy a osudy, byť dětí, o kterých bychom řekli, že už jsou velké.
  • Měli bychom mít přehled o tom, jak dítě tráví volný čas. A zároveň mu otevřít co nejvíce možností. Ukázat mu sport, kulturu, kreativitu, podporovat ho v zálibách, snažit se je podchytit a dopřát dítěti co nejvíce seberealizace. Dopřát, ne vnutit!
  • Co je extrémně podstatné, měli bychom znát kamarády svého dítěte. Sem tam zorganizovat oslavu, přespání, party. Stejně tak bychom měli mít možnost zkontaktovat rodiče těchto kamarádů.
  • Na dítě bychom si měli udělat čas. Protože právě jeho absence může vést u dítěte k nedostatku sebevědomí a pocitu, že nikam nepatří. A jedním z relativně jednoduchých způsobů, jak někam patřit (což je potřeba každého z nás), je chytit se party. I té špatné...
  • Měli bychom mít přehled o financích svého dítěte. Možná se to zdá až úsměvné, ale drogy obecně nejsou levná záležitost a my bychom měli vědět, za co a kolik naše dítě utrácí. Ať už prostřednictvím bankovního účtu, proúčtováním kapesného, brigád a podobně. Ovšem opět – nijak agresivně, finanční otevřenost by měla být součástí běžné komunikace.

Ohroženou skupinou dětí jsou především dospívající. Adolescence, zvlášť její začátek, je věk nebezpečný zejména tím, že se vztah mezi dítětem a rodičem mění, rozvolňuje a kontakt se lehce vytrácí. Je to přirozené a soudržnost se znovu obnoví, ale proto je třeba, aby dítě mělo „dobrý základ“.

Nejen chemie

Respektive – když se řekne drogy, představíme si chemické nebo přírodní látky s účinky ovlivňujícími psychiku. Jenomže drogou může být cokoliv, na čem se dá vypěstovat závislost. Velké nebezpečí spočívá i v nelátkových závislostech (gambling, workoholismus, netolismus – závislost na online technologiích... tam má rodič velkou roli!).

Zásadní je mít přehled jak o drogové problematice, tak o životě svého dítěte. A bez nastavené soustavné, oboustranné, upřímné a důvěrné komunikace to půjde jen velmi těžko. Důležité je být dobrým vzorem a poskytnout dobré zázemí. Šťastný člověk (zdaleka ne jen dítě) drogám podlehne málokdy!

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku

Kategorie