Rodiče a drogová závislost dětí Rodina

Noční můra každého rodiče je už jenom představa, že se našemu dítěti děje něco zlého. Cokoliv, od píchnutí vosou po plánovanou operaci. Ačkoliv jsou naše záměry vždycky v nejlepším zájmu dítěte, stane se, že nám nějaká maličkost proklouzne mezi prsty. A z té maličkosti se může vyvinout kdeco. Často se objevují dotazy, co dělat, když zjistíme, že naše dítě užívá drogy. Represivních opatření, pomoci lékařské, terapeutické, farmaceutické a podpůrné existuje velká spousta. Někdy je ovšem škoda začít řešit problém, až když nastane. Co můžeme dělat proto, aby vůbec nenastal?

Abychom si udělali pořádek v pojmech, prevence drogových závislostí existují tři stupně. My se díváme na ten první, tedy oblast prevence, která zajišťuje to, aby k závislosti vůbec nedošlo. Sekundární prevencí je pak myšleno to, co dělají lékaři, terapeuti, sociální pracovníci a ostatní pomáhající profese pro to, aby pacienta ze závislosti dostali a zabránili její recidivě, terciární je potom „jen mírnění škod“, tedy snaha o to, aby když už někdo aktivně užívá drogy, aby nedošlo k větším než nezbytným škodám (patří sem např. řízená distribuce čistých injekčních stříkaček, čistých substitucí atd.)

Primární prevence, společnost, škola, rodina

Na té úplně nejobecnější úrovni se o prevenci drogových závislostí stará stát, kraj, město, neziskové organizace apod. Ty organizují různé mediální kampaně, přednášky a tak dále... účinnost takovýchto akcí je sporná, ale především proto, že není měřitelná. Nezměříme, kolik dětí drogy brát mohlo, ale nezačalo.

Zajímavějším počinem jsou tzv. peer programy. Různé organizace školí z řad adolescentních dobrovolníků takové jedince, kteří pak mezi svými vrstevníky díky své oblíbenosti, roli, kterou ve skupině mají, nebo třeba respektu, který mají mezi spolužáky, šíří povědomí o škodlivosti i malého užívání jakýchkoliv drog (včetně alkoholu a tabáku), ovlivňují své vrstevníky směrem k pozitivnímu trávení času atd.

Ať se společnost snaží sebevíc, nejdůležitější roli hraje vždy rodina. Ta má největší vliv na formování názorů a životních postojů, stejně tak hodnot a způsobu trávení volného času. A to všechno je naprosto klíčové... nejen pro rozhodnutí drogy užívat nebo ne.

Když jsou drogy zlé, proč je někdo bere?

Děti může k drogám přivést několik situací. Jsou to neřešené problémy, „špatná“ parta (sociální tlak) nebo nuda (a samozřejmě i jiné okolnosti, tyto jsou ale nejčastější).

Všechny děti slyšely o tom, že drogy jsou špatné. I cigarety a alkohol... i když na ty se musíme dívat shovívavěji, protože sami často dětem nedáváme nejlepší příklad pro to, aby se jim vyhýbaly. Ale více o kouření dětí jsme psali již dříve. Jak je tedy možné, že je vůbec zkusí?

Na vině jsou tři a více důvody, které jsme zmínili před chvílí. Společnost, problémy, nuda. Ale po první zkušenosti se většinou dostaví kritické poznání – vždyť to není tak špatné, jak říkali rodiče! A když to není tak špatné, je možné, že ani ty následky nebudou tak dramatické. A přesně to je moment, kdy se dítě, zklamané tím, že uvěřilo něčemu, co nebyla pravda, pouští do akcí vzdoru. A s drogami pokračuje.

Co můžeme jako rodiče dělat?

I když máme vliv takřka největší, nemůžeme toho dělat moc. Dobrá výchova je asi ten nejvágnější, i když nejpřesnější popis naší role. Nicméně...

  • Musíme být realisté. A dítěti vysvětlit ne jen to, že drogy jsou „fuj“, ale taky jak a proč a že jejich nebezpečí spočívá právě v tom, že si každý myslí, že je zvládne jen rekreačně.
  • Měli bychom se dítěti věnovat. Život ve frustraci otevírá dveře různým ventilům, mezi něž drogy patří poměrně často. I když jsou problémy přítomné ve všech rodinách, neměli bychom pod tíhou svých potíží zapomenout na to, že na nás závisí další životy a osudy, byť dětí, o kterých bychom řekli, že už jsou velké.
  • Měli bychom mít přehled o tom, jak dítě tráví volný čas. A zároveň mu otevřít co nejvíce možností. Ukázat mu sport, kulturu, kreativitu, podporovat ho v zálibách, snažit se je podchytit a dopřát dítěti co nejvíce seberealizace. Dopřát, ne vnutit!
  • Co je extrémně podstatné, měli bychom znát kamarády svého dítěte. Sem tam zorganizovat oslavu, přespání, party. Stejně tak bychom měli mít možnost zkontaktovat rodiče těchto kamarádů.
  • Na dítě bychom si měli udělat čas. Protože právě jeho absence může vést u dítěte k nedostatku sebevědomí a pocitu, že nikam nepatří. A jedním z relativně jednoduchých způsobů, jak někam patřit (což je potřeba každého z nás), je chytit se party. I té špatné...
  • Měli bychom mít přehled o financích svého dítěte. Možná se to zdá až úsměvné, ale drogy obecně nejsou levná záležitost a my bychom měli vědět, za co a kolik naše dítě utrácí. Ať už prostřednictvím bankovního účtu, proúčtováním kapesného, brigád a podobně. Ovšem opět – nijak agresivně, finanční otevřenost by měla být součástí běžné komunikace.

Ohroženou skupinou dětí jsou především dospívající. Adolescence, zvlášť její začátek, je věk nebezpečný zejména tím, že se vztah mezi dítětem a rodičem mění, rozvolňuje a kontakt se lehce vytrácí. Je to přirozené a soudržnost se znovu obnoví, ale proto je třeba, aby dítě mělo „dobrý základ“.

Nejen chemie

Respektive – když se řekne drogy, představíme si chemické nebo přírodní látky s účinky ovlivňujícími psychiku. Jenomže drogou může být cokoliv, na čem se dá vypěstovat závislost. Velké nebezpečí spočívá i v nelátkových závislostech (gambling, workoholismus, netolismus – závislost na online technologiích... tam má rodič velkou roli!).

Zásadní je mít přehled jak o drogové problematice, tak o životě svého dítěte. A bez nastavené soustavné, oboustranné, upřímné a důvěrné komunikace to půjde jen velmi těžko. Důležité je být dobrým vzorem a poskytnout dobré zázemí. Šťastný člověk (zdaleka ne jen dítě) drogám podlehne málokdy!

Publikováno



ČLÁNKY MOHOU KOMENTOVAT POUZE REGISTROVANÍ UŽIVATELÉ
Registraci provedete ZDE
© 2004-2017 Affectio s.r.o. | Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Kontakt | Facebook