Zobrazit přihlášovací formulář

Jak zařídit, aby nás lidé měli rádi

  • Publikováno:
Jak zařídit, aby nás lidé měli rádi

Možná je to až smutné, ale v mezilidské komunikaci se dají odhalit pravidla (většinou pozorováním přirozeně oblíbených jedinců), kdy chování podle nich si můžeme osvojit – a stát se tak oblíbencem ve všech možných kolektivech a napříč celým lidským spektrem. Jak je to možné? Komunikační strategie a řeč těla. Někdo by mohl říct, že jde o manipulaci, ale občas se stane, že účel světí prostředky. A nebojte se, naučit se to dá, ale neupřímnost odhalíme taky bez mrknutí oka.

Jako všechno, i oblíbenost je nejlepší, když je přirozená. Nicméně existují mezi námi lidé, kteří jsou plaší, introvertní nebo prostě jen mají rádi systém a rádi rozumí tomu, co se kolem nich děje. A přesně pro takové typy jsou následující pravidla.

Nechte člověka mluvit o svém oblíbeném tématu. O sobě. Projevený zájem o vlastní osobu je pro mnoho lidí jako droga. A tak je vhodné na začátek konverzace klást otázky ohledně kariéry, dovolených, rodiny, studií, koníčků, domácích zvířat... samozřejmě v rámci slušnosti. Lidé mají rádi, když má o ně někdo zájem.

Vychloubání si nechte od cesty. Lidé se přirozeně trumfují. Chcete někomu povykládat, jak jste měsíc cestovali po Francii? Kdo může, odpoví, že tam byl na studijním pobytu na měsíce tři. Reakce člověka, který se snaží o to, aby ho druhý přijal, musí být prostá jakéhokoliv ega. Nechte druhého slíznout smetanu, přenechejte mu kredit.

Nesouhlasit je třeba správně. Schyluje se k nedorozumění, hádce? Máte s komunikačním partnerem naprosto odlišný názor na věc? Klíčové je zabrzdit výměnu názorů a nastartovat pochopení názoru druhého. Místo přesvědčování o vlastní pravdě a argumentaci, zkuste použít: „To je zajímavá perspektiva, nikdy jsem o tom tak nepřemýšlel. Jak jsi k tomu došel?“ A je to.

Řekněte si o radu. V pracovním prostředí je to nejlepší způsob, jak ovlivnit názor ostatních. Když dáte druhému najevo, že si ceníte jeho názoru, dáváte mu možnost cítit se výjimečně a důležitě. Stejně tak mu vlastně říkáte, že pro něj nejste hrozba.

Přizpůsobte řeč těla. Většina lidí vnímá řeč těla podprahově, ale zato intenzivně. Jakmile se snažíme být přátelští, ale tělo signalizuje uzavřenost, máme problém. Soustřeďte se hlavně na tři věci: Nekřížit ruce, ideálně je držet dlaněmi nahoru. Úsměv buduje důvěru. Mějte trup nakloněný směrem k osobě, se kterou mluvíte. Přirozeně!

Zeptejte se, nenařizujte. Vše je jen otázka správné volby slov. Máte flinkavého podřízeného? Místo věty: „Report potřebuju mít na stole do 15.00, takže to je tvůj termín.“ můžeme použít: „Myslíš, že bys ten report stihnul dneska do tří? Byla by to velká pomoc.“

Nakloňte hlavu. Tato řeč těla jde až do pravěku. Lehkým úkonem hlavy na stranu dáváme najevo, že posloucháme a že nás subjekt rozhovoru zajímá. Odhalení krku v nás ještě pořád vzbuzuje dojem, že nám druhý dává důvěru a nepředstavuje hrozbu.

Požádejte o laskavost. A vyberte takovou, která druhému nijak neznepříjemní život. Rozhodně je pro navázání přátelství lepší požádat o půjčení propisky než auta. Když vám někdo vyhoví, dává mu to pocit nadřazenosti a důležitosti, což lichotí jejich egu. A to se také promítne do způsobu komunikace s vámi.

Zrcadlete druhého. Zrcadlení gest, pohybů nebo pozice těla je neklamným znakem vzájemných sympatií. Toho můžete využít a dělat to záměrně. Poškrábal se váš konverzační partner na nose? Po pár vteřinách gesto zopakujte. Změnil pozici při sezení? Následujte ho.

Odhalte se. Lidé mají rádi to, co znají – s maskou tajemna toho moc nesvedete. Můžete vybrat neškodné historky ze svého mládí a dát je k dobru, ideální je ovšem odhalit nějakou svou špatnou vlastnost, zážitek nebo trapas, všechno nejlépe vtipnou formou.

Chovejte se, jako byste je měli rádi. A třeba máte, ale kdyby ne, předstírejte to. Protože pocit, že vás má někdo rád, automaticky navozuje pozitivní vztah k dotyčné osobě. I když vám to nejde přes pusu, snažte se, často je to ku prospěchu věci. A často druhého doopravdy rádi mít začnete.

Nesmíte se nudit. Houpání nohama, hraní si s tužkou, prohrabávání vlasů nebo křupání kloubů? Neexistuje. Všechny tyto signály nudy se dostanou druhému tam, kam bohužel mají – a znejistí. A tak si druhy bude myslet, že se buď nudíte, jste nervózní nebo lžete, chování je podobné. Takže dávat si pozor!

Zopakujte poslední slova. Tuto techniku známe možná spíš z domu, kdy má naše drahá polovička v hlavě pravděpodobně zapnutý záznamník a i když evidentně neposlouchá, dokáže přesně zopakovat poslední větu. To, co doma nefunguje, ale skvěle působí na více méně cizí lidi - v jisté modifikaci. Řekl vám kolega: „Mám před sebou strašně náročný víkend.“ Stačí jen zopakovat: „Strašně náročný víkend?“ Tímto lidi povzbudíte, aby mluvili o svém oblíbeném tématu. O sobě. A jsme u bodu 1.

Nestěžujte si na ostatní. Protože to logicky vede druhého k závěru, že si ostatním budete stěžovat na něj.

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku