Záhadný chronický únavový syndrom

Má veliký dopad na kvalitu života člověka i jeho okolí. Neví se přesně, co všechno může být jeho příčinou. Diagnostika je složitá. Léčba většinou symptomatická, nikoliv systémová. Může být dědičný i nakažlivý, úplně stoprocentně nikdo neví. Má mnoho příznaků, mnoho příčin a mnoho následků. Lidé, kteří chronickým únavovým syndromem trpí, se často nesetkávají s pochopením ani s možností léčby. A přitom pod značkou G93.3 jej najdeme v Mezinárodní klasifikaci nemocí jako oficiálně uznanou chorobu.

Pod stejnou značkou se nalézají také benigní myalgická encefalomyelitida a postvirový syndrom únavy, což jsou do jisté míry synonyma. Za chronic fatigue syndrome neboli CFS může celá řada věcí. Příčiny mohou být imunitního rázu, poruchou endokrinního systému, virového původu (herpes nebo chlamydie), psychologické (deprese), nadmírou antivirových látek v organismu... Prostě mnoho.

Chronický únavový syndrom má jak fyzické, tak psychické projevy. Mezi ty nejběžnější fyzické patří bolesti (svalů, hlavy, kloubů, v krku), zvýšená teplota nebo drobné zbytnění a citlivost uzlin. Mezi další patří opakující se únava, která přetrvává dlouho po výkonu jak fyzickém, tak duševním (až 24 hodin), poruchy spánku, nálad a podobně.

• CFS postihuje několikanásobně více ženy než muže.  

Jako velké kritérium pro diagnostiku se považuje čas, méně vypovídající symptomy (jako například neadekvátní únava) by měly při CFS přetrvávat déle než půl roku.

Šest varovných znamení            

Protože ne všechny příznaky se projeví u každého, je třeba spíše pozorovat sami sebe a seznat, že něco už není v pořádku. Pak je teprve nutné navštívit lékaře, protože je třeba vyloučit celou řadu příčin, které mohou mít za následek podobné stavy, jako CFS. Pokud se ale ztotožňujete s následujícími příznaky, možná diagnóza je na světě.

Vyčerpání je slabé slovo. Je normální cítit únavu po náročném dni v práci, s dětmi, po fyzické námaze nebo stresuplném období. CFS je ale jiný – cítíte únavu, která jako by vycházela až z kostní dřeně, nemáte sílu na obyčejný, plně využitý den – práci, rodinu, socializaci, školu... jakkoliv jste normálně zvyklí svůj den trávit. I po polovičních aktivitách máte pocit naprosté vyčerpanosti. Jako by každá buňka v těle ztěžkla, je namáhavé i sejít ze schodů... a vlastně i obyčejná chůze.

Neusnu a spát nevydržím. Až 80 % lidí s CFS má problémy se spánkem. Vůbec se uvelebit do polohy, která je příjemná a ve které usneme, často se probouzíme a i po noci, kdy jsme naspali hodiny a hodiny víc, než je obvyklé, cítíme se, jako bychom snad nespali ani minutu.  

Ne a ne zaostřit mysl. Souvisí to s nedostatkem spánku, ale i se syndromem jako takovým. CFS paralyzuje naše myšlení, nemůžeme se pořádně soustředit, zapomínáme, mnoho věcí nás snadno rozptýlí a odvede naši pozornost od toho podstatného. Je to podobné, jako by byl mozek ponořený do husté mlhy. A je stejně unavený jako tělo.

Jakákoliv aktivita je katastrofa. Zajít do obchodu? Nedej bože cvičit? Sex? Přetrvávající únava po běžných aktivitách je jedním ze základních symptomů CFS. Ale také například po stresu nebo bouřlivějším emocionálním prožitku, únavy se ne a ne zbavit a její míra je velmi překvapivá.

Nemáme stabilitu. Jednak emocionální, ale především tu fyzickou. Velmi často se nám špatně stojí a některé symptomy vymizí, když si lehneme. Tento jev se nazývá ortostatická intolerance, tedy prudký pokles krevního tlaku, když se postavíme (změníme polohu směrem nahoru).

Všechno nás bolí. Především klouby, hodně, ale zato nepředvídatelně, různě a každý den jiné. Migrující bolest v kloubech, ale ani jiné bolesti doprovázející CFS (hlavy, svalů), nemusí provázet žádné otoky ani začervenání. Prostě jen bolest.