Nepopulární tipy na hubnutí – stereotyp a dominová jídla

Skoro každý, kdo chce nebo potřebuje zhubnout a nedělá to pod lékařským dohledem, dřív nebo později zjistí, že pro hubnutí stačí nejíst! A je to mnohem jednodušší, než dodržovat všechna ta pravidla, cvičit, pořádně spát a tak dále... Po první zkušenosti s jojo efektem a problémy přidruženými k podvýživě si to ale většinou rozmyslíme. A raději se smíříme se situací, jaká je. To ale nemusíme. Pro všechny, kteří mají před sebou dlouhou cestu – dá se to i jinak.

Hubnutí a udržení si nové váhy není jednorázová záležitost. Není to bohužel tak, že budeme půl roku dodržovat nějaký režim, který je od toho našeho diametrálně odlišný (co se týče jak stravy, tak pohybového režimu), zhubneme, zformujeme se a za naše půlroční úsilí budeme odměněni věčně krásným zjevem. Udržení váhy a postavy si vyžaduje permanentní systémová opatření.

Dominová jídla

Chipsy, bonbóny, čokoláda, sladké pečivo, tyčinky... mnoho z nás má tu nezdravou vlastnost, že taková jídla neumí jíst jen tak „na chuť. Když začneme, tak prostě neskončíme, dokud nemáme doopravdy dost a to rozhodně nebývá po dvou čtverečcích čokolády. Někdy ani po dvou tabulkách. Jsou to jídla s dominovým efektem, když jednou začneme, nemůžeme přestat (a většinou to není třeba mrkev). Co s tím? Bohužel, jediná rada, která si nezahrává s naší vůlí a neuvádí nás do stresu, je, se takovýmto jídlům prostě vyhýbat. Navždycky a pořád. Jednorázově se smířit s tím, že už si prostě nikdy nedáme chipsy, je jednodušší, než si po dvou balíčcích vyčítat, že jsme vůbec začínali. Pokud máme tuto vlastnost a některá dominová jídla jsou naše achillova pata, pryč s nimi.

Stres z rozhodování

Pestrá strava, pestrá strava... co to znamená? Dvě věci. Pestrá z nutričního hlediska – taková strava by měla obsahovat co nejvíc nutrentů, tedy krom těch základních (cukry, tuky, bílkoviny) také vitamíny, vlákninu, minerály, stopové prvky atd. No a potom pestrá strava z toho laického pohledu je strava taková, která nás baví, pokrývá naše chutě, nezačne nás nudit a my nezačneme vyhledávat nezdravá jídla kvůli zpestření chuti.

Když přijde na pestrou stravu a hubnutí, začne jít do tuhého. Protože žijeme v přesvědčení, že musíme mít „pestrý jídelníček“ a nemyslíme na to, že je to třeba jen z nutričního hlediska. Nikdo nás nenutí jíst každou chvíli něco jiného, i když to tak vypadá. Líbivě sestavené redukční jídelníčky jsou stvořené z tolika ingrediencí, jejich jediným účelem je dostat do našeho těla ty samé živiny. Víte, jak stres ovlivňuje hubnutí? Hodně. A tady najednou máme stres z nakupování, z vymýšlení jídel, se sháněním speciálních surovin, z toho, kolik peněz za ně vynakládáme.

Jak tedy zní rada? Zamilujte si stereotyp. Najděte si, co z toho, co vám doporučili nebo v čem najdete veškerou svou denní potřebu živin, vám chutná a vyhovuje dalším vašim požadavkům. A dál? Jezte to pořád dokola. Když se něčeho přejíte, vymyslete něco jiného (ale kupodivu to zas až tak často nebývá). Když odpadne stres z vymýšlení snídaní, obědů, večeří a svačin a vy budete vědět, že si dáváte každý den to samé, uvidíte, jak se vám uleví. Jenom svůj jídelníček zkonzultujte s někým, kdo vám může potvrdit, že obsahuje dostatečné množství všech živin, které potřebujete.

Cheat... meals!

Často se v dietách doporučuje tzv. cheat day, podváděcí den – kdy si dáte, na co jenom máte chuť. Od kynutých knedlíků po litr smetanové omáčky. Když máte před sebou vysněný cíl, který zahrnuje redukci například dvaceti a více kil, může vám celý takový den pěkně zavařit – rozhasí zažívání a zpomaluje výsledek. Jak na to vyzrát, aniž byste si odepřeli ta podváděcí jídla? Naplánujte si cheat meals, tedy jedno takové jídlo týdně. A jídlem myslíme klidně i pětichodovou večeři. Ideální je si takovou situaci povolit v pátek večer nebo o víkendu (kdy vás například čekají rodinné a jiné oslavy, společenské události atd.). A tak si klidně dáte babiččinu polévku, svíčkovou, kompot a potom ještě dort a zmrzlinu. To přece všechno je oběd, no ne?