Zobrazit přihlášovací formulář

Co a proč s angreštem

  • Publikováno:
Co a proč s angreštem

Snad každý máme v rodině zahrádku, kde se keříky nebo stromky angreštu vyskytují. Jsou relativně nenáročné na pěstování, tak proč je tam nemít... ale kromě toho, že si angreštu sem tam přes léto zobneme, málokdy využijeme naplno jeho potenciál. Jeho plody jsou přitom naprosto skvělé pro očistu těla, obsahují tolik zdravých látek, že se zahanbí mnohé konzumovanější ovoce a co je naprosto vynikající – tepelnou úpravou o svoji účinnost nepřichází. Seznamte se se srstkou angrešt o trošku víc!

Sezóna angreštu je na spadnutí, tak by bylo vhodné si rozmyslet, co s angreštem vlastně dělat. Sadit můžeme tyto keříky na jaře i na podzim, plodit nám budou okolo července (s dozráváním ovoce je to v současné době klimatických výkyvů čím dál těžší).

Známe přes padesát odrůd angreštu, dělí se podle velikosti i zbarvení plodů (bílé, zelené, žluté červené). Příbuzné jsou s rybízem, se kterým se často i na zahrádkách vyskytují jako sousedé, mají totiž podobné nároky na pěstování i kvalitu půdy.

Co obsahuje a s čím nám pomáhá?

Angrešt je neuvěřitelným zdrojem vitamínů, především vitamínu C. Obsahuje ho v obrovském množství, ale to není zdaleka všechno. Z vitamínů dále obsahuje B, E a provitamín A. Napěchovaný je taky minerály, jde především o hořčík, železo, draslík, fosfor, vápník, zinek nebo třeba měď a křemík. Tím to ale zdaleka nekončí.

Díky tužší slupce obsahuje angrešt nebývalé množství vlákniny, ale taky nenasycených mastných kyselin, takže krásně prospívá i našemu mozku. Díky svému složení nám tedy pomáhá s:

  • Trávením a zažíváním, uvolňuje zácpu
  • Působí proti močovým a ledvinovým kamenům a písku
  • Ozdravuje ledviny
  • Pomáhá s regulací vysokého tlaku
  • Zlepšuje kardiovaskulární systém, reguluje tlak
  • Příznivě působí na stav tepen a cév
  • Obsahuje antioxidanty, tedy bojuje proti volným radikálům
  • Neobsahuje moc cukru
  • Umí regulovat produkci inzulinu

Specifika pěstování

Angrešt více než jiné ovoce toleruje (polo)stín, přímé slunce mu nedělá moc dobře. Má rád těžší půdy, ty suché a lehké sice taky zvládne, ale méně plodí. Pokud máme stromeček angreštu, musíme jej podepřít po celé jeho výšce, jinak neunese váhu svých plodů. Musí kolem něj dostatečně proudit vzduch, zahrádky chráněné zdmi, ale třeba taky lesy kolem nejsou pro angrešt nic moc – při nedostatečném provzdušnění trpí plísněmi. Angrešt je třeba prořezávat – omlazovat, jinak se rychle vyčerpá a zestárne nám.

  • Sbírání angreštu není nic pro arachnofobiky. Ve větvičkách angreštu se velmi líbí různým druhům pavouků a při sběru na ně můžeme narazit častěji, než by se nám líbilo.

Jak ho vlastně jíst?

Angrešt má pár nevýhod, mezi které patří především celkem tuhá slupka (když nevychytáme tu nejvyšší zralost) a dřevnatá stopka, kterou není úplně jednoduché ukroutit. Spousta lidí to pak řeší tak, že z angreštu jen „vycucne“ sladký vnitřek. To je ale škoda, protože právě ve slupce se nachází podstatná část prospěšných látek. Ideální tak je nechat angrešt dozrát na maximum a konzumovat ho čerstvý. Dále ovšem můžeme:

  • Připravovat džemy a kompoty, tepelnou úpravou vitamíny z angreštu nezmizí. Angrešt navíc obsahuje tolik pektinu, že se zvládne zahustit sám.
  • Angrešt odšťavňovat (ale pozor! Právě obsah pektinu vede k ucpávání drobného sítka odšťavňovačů, na angrešt je lepší použít ty šnekové!). Zbylou slupku pak můžeme použít například do smoothies, buchet, salátů...
  • Smoothies jsou obecně dobrý nápad, jen je třeba je ředit, angrešt velmi zahustí.

Angreštový čaj: má protizánětlivé účinky, působí příznivě při PMS. 20 g usušených očištěných lístků angreštu zalijeme půl litrem vroucí vody a necháme 10 minut stát. Můžeme dosladit například medem nebo ovocným sirupem (popřípadě angreštovou šťávou).

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli

Články mohou komentovat pouze přihlášení uživatelé

Komentáře k článku