Vše, co jste potřebovali vědět o IVF

Zhruba po jednom roce neúspěšného „snažení“ stojí čím dál tím víc párů před zásadní otázkou – navštívit kliniku pro léčbu neplodnosti? V jednom z minulých článků jsme vám přinesli zpověď ženy, která má za sebou umělé oplodnění. Dnes se na problematiku podíváme z druhé strany, vyzpovídali jsme pro vás paní doktorku Andreu Rákosovou Kagánkovou z ostravského Gyncentra, kliniky pro léčbu neplodnosti.

Léčba neplodnosti a všechny procedury s ní spojené jsou jedním z nejrychleji se vyvíjejících oborů. Diagnostika, terapeutické postupy, technologie… to vše jde mílovými kroky kupředu. A není divu, párů, které mají potíže s početím, rychle přibývá.

Začneme od obecných věcí, co je to vlastně IVF?

In vitro fertilizace je proces, kdy v rámci menstruačního cyklu stimulujeme ženu ke zvýšené produkci vajíček, která jsou ženě posléze odebrána a mimo tělo oplodněna spermiemi manžela, přítele popř. dárce. Kultivována jsou mimo tělo ženy. Po 2 – 5 dnech vývoje embryí jsou vybrána ta nebo to nejlepší a vložena do dělohy. Tomu se říká embryotransfer (ET). Zbylá životaschopná embrya lze zamrazit a použít později.

Co páry čeká, když se rozhodnou řešit problém v klinice pro léčbu neplodnosti? A jak dlouhý je proces před samotným embryotransferem?

Pokud pár přijde s jasnou diagnózou neplodnosti, může ke stimulaci dojít už v následujícím menstruačním cyklu. Většinou ale přicházejí páry, které je třeba vyšetřit a stanovit příčinu neplodnosti. Ve zkratce – pár přijde a čeká je společný vstupní pohovor. Žena pak absolvuje odběr krve (2. až 4. dne menstruačního cyklu, kdy vyšetřujeme hormonální profil, štítnou žlázu, infekční onemocnění), dále pak gynekologické vyšetření (11. - 13. den menstruačního cyklu) včetně ultrazvukového vyšetření malé pánve. Muž absolvuje odběr krve (vyšetření infekčních onemocnění, krevní skupina) a vyšetření spermiogramu.

Dále pak ještě můžeme doplnit speciální vyšetření jako genetické, hematologické nebo imunologické, u ženy pak ještě laparoskopii malé pánve se zjištěním průchodnosti vejcovodů a hysteroskopické vyšetření dělohy.

Pokud zjistíme, že jedinou možností je IVF, sestavíme ženě dle hormonálního profilu, věku, příčiny neplodnosti stimulační protokol, podle kterého probíhá samotná stimulace. Ta trvá v průměru 10 – 13 dnů. Pak následuje odběr vajíček (punkce) v celkové anestezii na klinice. Ve stejný den přichází s ženou muž a odebírají se spermie k oplodnění vajíček. Vajíčka jsou oplodněna v emryologické laboratoři. Po zhodnocení kvality embryí je 2. až 5. den 1 nebo 2 embrya přeneseno (transferováno) ženě do dělohy. Zbylá embrya jsou zamražena. A pak se čeká. Po 14 dnech od transferu embrya přichází žena na odběr těhotenského hormonu (hCG ) z krve. A zjistíme, zda léčba byla úspěšná.

A co inseminace?

Inseminace je neinvazivní metoda, která je první metodou léčby neplodného páru. Samozřejmě za předpokladu, že žena má průchodné vejcovody, má ovulaci a muž má životaschopné spermie. Šance na otěhotnění se pohybuje kolem 8% na cyklus. Jen pro srovnání – u zdravé populace při pohlavním styku máme 25 % těhotenství na cyklus.

Po stanovení termínu ovulace dle ultrazvukového vyšetření je stanoven termín inseminace, kdy muž přichází k odběru spermií nebo je přinese do naší laboratoře. Následně se spermie asi 2 hodiny v laboratoři pročišťují a po dvou hodinách jsou za pomocí tenkého katetru zavedena do ženiny dělohy. Takových inseminací hradí pojišťovna 6 za rok.

A jak je to s IVF a pojišťovnami, jaká je u nás legislativa?

Umělé oplodnění je hrazeno ženám do 39 let nejvíc 4 x za život (v případě, že je v prvních dvou cyklech zavedeno pouze 1 embryo. Pokud jsou zavedena 2 embrya, tak má žena nárok na 3 hrazené cykly. To platí tedy i pro ženy, které prodělaly IVF ještě před zavedením této regulace.). Horní věková hranice pro ženu, po kterou můžeme provést umělé oplodnění jako samoplátci, je 49 let. U muže není žádná věková hranice stanovena.

Jak je to s dárci spermií nebo vajíček?

Zákon u nás zaručuje plnou anonymitu dárce. Ale například v Německu nebo severských státech toto není – je tam dítěti přiznáno právo na biologické rodiče a anonymita dárců neexistuje.Samozřejmě, že u nás v centru jsou uchovány zdravotní informace o dárcích v případě výskytu závažného zdravotního problému.

Může si IVF vyžádat i žena, která nemá partnera?

To nelze. IVF může podstoupit pouze standardní pár, tj. muž a žena. Nemusí být sezdáni.

Jak vybíráte konkrétnímu páru vhodné dárce spermií nebo vajíček?

Podle fenotypu, čili podle vzhledu dárce/dárkyně. Snažíme se vybrat takové dárce, kteří jsou páru co nejvíce podobní.

Kolik vůbec IVF stojí? A jak se na hrazení zákroku podílí stát?

Z veřejného zdravotního pojištění je hrazen klasický IVF cyklus a běžné léky. Mnoho pacientek se obává vysoké finanční náročnosti léčby. Toto však není tak úplně oprávněné. Výše doplňkových úhrad se odvíjí od využití modernějších a nákladnějších technologií, které vedou k vyšší efektivitě léčby a větší pravděpodobnosti otěhotnění pacientky.

Klasické IVF hrazené ze zdravotního pojištění zahrnuje zákroky po hormonální přípravě, která je nezbytná k dozrání většího počtu co nejkvalitnějších vajíček. To znamená odsátí těchto vajíček z vaječníků těsně před ovulací do speciálního kultivačního roztoku, kam jsou poté přidány spermie partnera za účelem oplození. Po oplození dochází ke kultivaci oplodněných vajíček, nyní již nazývaných embrya, ve speciálních roztocích, kde  oplozovací (fertilizační) proces probíhá přirozeně a bez zásahu zvenčí. Embrya jsou poté po 48 hodinách (transferována) do dělohy ženy.

Kdy doporučujete návštěvu Kliniky pro léčbu neplodnosti a jaké jsou nejčastější příčiny zhoršení plodnosti párů? A na čí straně je nejčastěji „vina“?

Jakmile se páru nedaří otěhotnět při pravidelném pohlavním styku 2x – 3x týdně po dobu jednoho roku. Toto neplatí pro ženy starší 35 let, ty by měly vyhledat pomoc již po 6měsích neúspěšného snažení.

Celosvětově lze sledovat nárůst počtu párů s andrologicky podmíněnou poruchou plodnosti. Muž se podílí na neplodnosti až z 50 %. U žen jsou nejčastější příčinou poruchy funkce vaječníků a hormonální disbalance. Problémy na straně ženy se vyskytují ve 30 % případů a ve 20 % je na vině kombinace obou faktorů.

Jaké jsou faktory, které plodnost párů ovlivňují negativně?

Především je to věk. Čím je žena starší, tím hůř u ní nastává těhotenství, zvlášť po 35. roku, kdy u žen startuje útlum reprodukčních funkcí.

No a samozřejmě je to zdravotní stav, civilizační choroby a životní styl. Kouření a alkohol významně snižuje plodnost jak u žen, tak u mužů. U žen hraje také roli váha. Nejen vysoká, ale i nízká plodnost ženy snižuje.

IVF je určitě pro ženu velmi náročná, ale co pro vás? Jaké profese, vybavení a zařízení klinika vůbec potřebuje, aby mohla IVF provádět?

V oblasti reprodukční medicíny je třeba spolupracovat s celou řadou odborníku různých profesí. Spolupracujeme s genetikem, hematologem, imunologem, psychologem, endokrinologem, urologem, anesteziologem a samozřejmě laboratoří. Popřípadě i dalšími profesemi.

Takže byste u nás na klinice našli plně vybavené gynekologické ambulance, laboratoř andrologickou a embryologickou, operační sál. Laboratoře jsou vybaveny přístroji ke kryokonzervaci, monitoring embryí (PrimoVision), mikromanipulátory, lasery, přístroje pro odebírání vzorků ke genetickým testům a tak dál.

Náš obor klade velký důraz na odbornost personálu. Takže krom toho, že všichni lékaři mají specializovanou způsobilost v oboru gynekologie a porodnictví, navazuje na ni specializovaný obor – reprodukční medicína. Dále na klinice pracují specializovaní embryologové. Z profesí jsou zastoupeni gynekologové, anesteziologové, emryologové, zdravotní sestry, ošetřovatelé. Všichni tvoříme jeden tým.

Vaše klinika funguje od roku 1993. Máte za svou dlouholetou praxi vysledovány nějaké tendence? Zaznamenali jste změnu v oblasti klientely, populačních trendů…?

Řadíme se mezi zařízení s nejdelší odbornou praxí v České republice a zkušenosti z naší kliniky plně korespondují s širšími oficiálními statistikami a prognózy vývoje.

Především naše populace stárne. I když se cítíme stále déle v lepší psychické a fyzické kondici, pro vaječníky to neplatí. Ženy odkládají děti na dobu, kdy mají dobrou práci, finanční zajištění, „užily“ si života. A pak může nastat problém.

Zajímavým trendem hlavně v zahraničí je vitrifikace oocytů (zamražení vajíček na pozdější dobu). Finanční spoluúčast na tomto zákroku nabízejí například některé velké firmy a podporují tak své perspektivní zaměstnankyně v kariéře. Žena tak má možnost, aby na ni její „mladá vajíčka“ počkala.

Je něco, co byste jako žena, lékařka a odborníka na asistovanou reprodukci doporučila?

Chtěla bych především zdůraznit, aby ženy vyhledaly odbornou pomoc co nejdříve. Věk ženy je velmi důležitý faktor pro úspěch početí, není na co čekat. Konzultace na naší klinice je bezplatná, není třeba ani doporučení ošetřujícího lékaře.