Co nečistíme, ale měli bychom!

Někdy ani nejlepší hospodyně nepromyslí úplně všechno. Ale nemusíme být zrovna pořádkumilovníci roku, abychom nemuseli přehodnotit náš uklízecí systém. V bytech a domech jsou totiž místa, na kterých se drží bakterií více, než jinde, a přesto unikají naší pozornosti. Přemýšleli jste například někdy nad tím, jak zamořené jsou například ovladače na televizi? A vůbec – všechno, na co saháme rukama, které jsou ne vždy zrovna vydezinfikované?

Následující přehled není hezký. Obsahuje položky, které většinou totálně uniknou naší pozornosti jednoduše proto, že nejsou viditelně špinavé nebo znečištěné, některé z nich jsou permanentně mokré (a překvapilo by vás, kolik z nás zastává názor, že co je mokré, to je čisté) a tak dále. Pojďme tedy na to.

Ventilace, digestoř, větráky. I když jsou neustále „v pohybu“, ulpívá na nich prach a špína, ve větrácích digestoře ještě k tomu mastná špína. Všechny tyto proudiče vzduchu bychom měly alespoň dvakrát ročně podrobit důkladnému omytí.

Vypínače. Samozřejmě, že nejsou špinavé. A že z nich sem tam setřeme usazený prach. Co ale ta mastnota a bakterie, které se na nich drží? Protože na ně neustále saháme rukama? Sice se na nich nevystřídá tolik rukou a k tomu ty ruce nejsou cizí, ale přece jen.

Vysavač. Vysavačem vysáváme špínu z domu, kdo ale vysává špínu z vysavače? Vysavač je často roznašečem bakterií a špíny, nejen jejich ničitelem. Budou nám stačit vlhčené ubrousky, prostě sem tam očistit madlo a tělo vysavače, stáčí jednou za pár měsíců.

Kliky. Stejný důvod, jako u vypínačů, ale s ještě větší urgencí. Učíme své děti mýt si ruce před jídlem, aby se náhodou nečistoty nedostaly do těla, ale nikdo z nás si nemyje ruce, než sáhne (nebo poté, co sáhne) na kliku. A ano, i ty na interiérových dveřích jsou zdrojem bakterií.

Ovladače. Na všechny elektronické přístroje, televize, videa, počítače, klimatizace, světla... cokoliv vás napadne. Bereme je do rukou na denní bázi a rozhodně je nečistíme tak poctivě, jak bychom měli. Aspoň jednou měsíčně!

Držáky v koupelně. A speciálně ty na zubní kartáčky. Sliny, zbytky zubní pasty, zaschlá voda – tma a vlhko. Taky ty bakterie přímo vidíte? Tak vidíte.

Madla zábradlí. Opět a znovu stejné důvody. Zábradlí sice většinou zbavujeme prachu nebo ho leštíme, příště bychom ale mohli přidat antibakteriální prostředek.

Žehlička. I když žehlíme čisté prádlo, na povrchu žehličky často ulpívají bakterie, které jsou díky tvorbě páry často zakonzervované v minerálním obalu. Pečovat o povrch žehličky je velmi žádoucí, nejen, že nám déle vydrží, ale také nebude roznášet bakterie z případně nedostatečně vypraného prádla.

Koupelnové a záchodové předložky. Pravděpodobně je pereme, ale pokud máme ty gumové... no, asi je také čistíme, ale přece jen. Splachování záchodu, ne zrovna vždycky čistá chodidla a vůbec věci, které se v koupelnách dějí za zavřenými dveřmi. Takže alespoň dvakrát měsíčně.

Polštáře. Mastnota z našich vlasů a obličejů, pot a odumřelá kůže, to všechno nezůstává zdaleka jen na povlečení. Většinu polštářů můžeme prát v pračce při použití jemného programu a dezinfekční prostředky působící už za nízkých teplot taky seženeme bez problémů.      Alespoň jednou za půl roku!

Koše, úložné prostory... Na hračky, ložní prádlo, peřiny, zimní/letní oblečení a tak dále. I prostory, ve kterých je uchováváme, si zasluhují sem tam vydezinfikovat. Protože tma a malý pohyb nabízí ideální podmínky pro množení bakterií, ale třeba také roztočů a jiné havěti.

Nákupní tašky. Sem tam něco rozlitého, sem tam vysypaného, trocha špíny z brambor nebo jiné zeleniny, znáte to. A pokud nepoužíváte jednorázové nákupní tašky, ty znovupoužívané si zaslouží také naši pozornost. Protože jakékoliv bakterie si v nich pěstujeme, dostanou se při příštím nákupu do našeho jídla.