Devítiletý chlapec, šikovný ve škole, sportovec, oblíbený v kolektivu. Ale když jede na soustředění, ŠvP, prožívá to těžce, před odjezdem pláče, dva tři večery na cizím místě také probrečí. Jak zlepšit?
| Zuzana M. (ZuzaM) ID 37334, mimibazar.cz/zuzam (16.5.2019, 10:54) | Mám 12 letou dceru, taky "dává" jen školu v přírodě, kam jezdí se spolužačkami a paní učitelkou, kterou má ráda, stejně se jí večer stýská, na tábor by nejela a ani bych jí tam neposlala, sama jsem měla v dětství trauma z toho, že jsem musela na 3 týdny mezi cizí lidi. Je to tedy bohužel i přístupem rodičů, asi si moc ty děti vážeme na sebe, ale je to i povahou a nelámala bych to přes koleno. Snad jen u těch kluků bohužel není moc dobré pro budoucí život, hlavně ten partnerský, když jsou příliš navázaní na matku.  Asi to chce víc posilovat sebvědomí a samostatnost..
ODPOVĚDĚT |
 | Zuzana M. (ZuzaM) ID 37334, mimibazar.cz/zuzam (16.5.2019, 10:55) |
Chce to určitě nějaký rozumný přísup, na jednu stranu nezlehčovat pocity dítěte, natož zesměšňovat, na druhou stranu příliš nepodporovat v bolestínství.
ODPOVĚDĚT |
|
| Lenka B. (Brizule) ID 488521 (14.5.2019, 12:45) | Syn teď nejel na školu v přírodě, protože vloni to prý protrpěl a já ho nehodlám nutit a lámat přes koleno. Jako malá jsem tábory probrečela, měla jsem trauma několik let, takže to dobře chápu. Konzultujte s pediatričkou, třeba doporučí psychologa, nebo doporučí nějaká lehká "sedativa", navede vás dál. Též jsem teď syna a školu v přírodě řešila s dětskou lékařkou, říkala, že má více neurotických dětí. A řiďte se svou vlastní intuicí, pocity. Se synem o tom citlivě hovořit, ptát se, proč to tak má, co by mu mohlo pomoct. Třeba se to zlepší, třeba ne. Hold každý je jiný. Každopádně bych se pokusila vyhledat dobrého psychologa (ne všichni jsou opravdu dobří, bohužel, spíš jich je jak šafránu). 
ODPOVĚDĚT |
|
| Dáda M. (myyš) ID 531147 (13.5.2019, 16:19) | Znám od kamarádky - dcera, velmi šikovná tanečnice, tréninky 4x týdně od 4 let a maminka neustále v dohledu, jinak bolesti bříška a zvracení. Takže kamarádka proseděla všechny tréninky a když bylo holce 9 let a nic se nezměnilo, tak řekla a dost! Všechny tanečnice jsou šikulky a na tréninku musí být sami, když ne, tak si dotančila. A div se světe, holce je 17 let a tančí doteď a bez maminky 
ODPOVĚDĚT |
|
 | Darina V. (Darrrka) ID 47895 (13.5.2019, 15:13) | Mám skoro 14-letou dceru a nikdy se to nezměnilo, velmi špatně snáší jakýkoliv pobyt mimo domov, snažila jsem se jakkoliv podpořit, nic nepomáhá. Teď se blíží opět dvoudenní školní výlet a co myslíte? Opět už to na mě zkouší.  Syn je úplně jiný, ve svých 4 letech neustále vyhledává vrstevníky, nemá problém se zapojit do hry s úplně cizími dětmi. Nemá asi cenu s tím cokoliv dělat nebo je nutit, mě jen mrzí, že dcera je velice talentovaná na jazyky a budou mít spoustu možností cestovat, ale ona se o tohle nejspíš připraví kvůli své povaze.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Dana P. (Danka82) ID 84115, mimibazar.cz/danka82 (13.5.2019, 14:14) | starší dcera to má taky, je jí už 11 a stejně ... byli jsme u psycholožky a užívala různá homeopatika ale stejně to je pořád
ODPOVĚDĚT |
|
 | Kateřina V. (katkajohny) ID 56774, mimibazar.cz/katkajohny (13.5.2019, 11:01) | V dětství jsem to kupodivu neměla,ale teď vyloženě nesnáším spát mimo domov.
Zkuste třeba Bachovy krizové pastilky nebo kapky - jsou přírodní.
Ale rozhodně bych ho za každou cenu do ničeho nenutila
ODPOVĚDĚT |
|
 | Žaneta Č. (Zazinka) ID 33128, mimibazar.cz/zazinka (13.5.2019, 10:18) | Moje dcera 13 let to má do dneška. Nechce nikde spát na školu v přírodě nejezdí jen kvůli tomu. Letos byla poprvé na soustředění a od 3.dne volala že se jí stýská, že to nedá i když se jí tam líbí.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Hana D. (handule74) ID 49105, mimibazar.cz/handule74 (13.5.2019, 8:57) | Ále, mě se to nikdy nesrovnalo, už nebrečím, ale nerada jsem jinde než doma.  Dcera na tom byla stejně, vůbec nehrozilo, že by někam mimo domov odjela, stres a fňukání týden dopředu, nakonec to poprvé odjela v 7.třídě kdy jí učitelka, kterou má ráda přesvědčila a odjela. Po první noci jsem si na telefonát učitelky pro ní jeli, prý to opravdu nešlo - 400 km s cestou zpátky.  Ale chápala jsem to. Nakonec jak když střihne se to u ní zlomilo.  V devítce by cestovala až to pěkné není. 
ODPOVĚDĚT |
|
| Jana N. (Aaurinko) ID 346587 (13.5.2019, 8:11) | Ja jsem takova byla od malicka. Proste jsem nikdy uplne neodpojila pupecni snuru od rodiny. Na tabore jsem byla v 6 a v 8 letech, pokazde jsem to proplakala. S manzelem jsem sice jezdila jeste za studii na dlouho a daleko (2mesicni brigady v USA), 6 let jsem prechodne bydlela pres 200 km od rodicu, ale stejne jsem se vratila. S manzelem jsme si u rodicu udelali pudni byt (4+1) a zustali tu. Kazdy na to odlouceni proste neni.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Lucie L. (Labouche) ID 20603, mimibazar.cz/krasavice (13.5.2019, 7:23) | Dejte tomu čas.
Naše děti se taky vždy těšily - týden před odjezdem syn onemocněl, dcera celý pobyt proplakala, nebo plakaly na pobytu oba. Byly to ale spíš tábory, ŠvP docela šlo - znali se všichni navzájem.
Cca. od 12let jezdí každý rok na tábor a nechtějí domů 
ODPOVĚDĚT |
|
| Monika K. (minak) ID 13382, mimibazar.cz/minak (13.5.2019, 7:12) | Mám taky takového synka, citlivka a plačka . Ale teď už je v pubertě a fakt se to tou pubertou změnilo, i ve škole ho chválí, že už není zakřiknutý a už se projevuje i nahlas, přestal se tak stydět a už je schopný být i mimo domov .Podle mě to nezlepšíte, je to povahou....
ODPOVĚDĚT |
|
 | Jitka J. (basetka) ID 215, mimibazar.cz/jitkaj (12.5.2019, 22:10) | Zkuste konzultaci u psychologa, musíte vymyslet strategii přímo pro něj, obecné rady nepomohou. Obecně se právě radí trénovat a vydržet, krátce a častěji Držím palce! 
ODPOVĚDĚT |
|
| Pavlína P. (pajaakaja) ID 89388 (12.5.2019, 21:36) | … on se třeba i těší, že pojede, ale stejně ho to pak "dožene".
Nechat ho, až k tomu dozraje, nebo naopak posílat víckrát třeba po méně dnech...?
U babiček také třeba jeden, dva dny brečí (tady ne nijak extrémně), pak si zvykne...
Co myslíte?
ODPOVĚDĚT |
|
Asi to chce víc posilovat sebvědomí a samostatnost..
Dcera na tom byla stejně, vůbec nehrozilo, že by někam mimo domov odjela, stres a fňukání týden dopředu, nakonec to poprvé odjela v 7.třídě kdy jí učitelka, kterou má ráda přesvědčila a odjela. Po první noci jsem si na telefonát učitelky pro ní jeli, prý to opravdu nešlo - 400 km s cestou zpátky. 
Ale chápala jsem to. Nakonec jak když střihne se to u ní zlomilo. 
V devítce by cestovala až to pěkné není. 
