 | Lucia H. (tajpa) ID 335642, mimibazar.cz/tajpa (6.3.2013, 22:15) | Lucko, já taky moc kamarádek nemám, s dětmi jsem sama celý den, a taky mívám splíny  Paradoxně z nadcházejícího jara a pak léta, protože na rozdíl od většiny lidí léto opravdu ráda nemám, asi jsem divná  Ale neztrácím optimismus, vždy mě napadne, že na co si my vlastně stěžujeme? Co mají ďlat ty týrané ženy v Afganistánu, Pakistánu a v jiných částech světa, kdy odmala neznají lásku, vlídné slovo a pro ostatní znamenají méně než krvácející vřed? Nám rodiče taky do života kecají - no a co, jsem ráda, že mi do něj má kdo kecat,vím aspoň, že jim na mně záleží. A na kamarádky stejně nemám čas, tak aspoň nemám výčitky svědomí, že na ně nemám čas. S jednou se jednou týdně sejdu, chvilku pokecáme, a stačí. Já se z toho snažím vypsat  Různé příběhy, povídky a tak. A opravdu zo chce mezi lidi, stačí pravidelné procházky, to nic nestojí. A kdyby se vám povedlo najít práci, tak by
ODPOVĚDĚT |
 | | Lucia H. (tajpa) ID 335642, mimibazar.cz/tajpa (6.3.2013, 22:16) |
... tak by to bylo pro vás opravdu značka ideál. Ať se vám daří tohle překonat, ten pocit máme občas všechny 
ODPOVĚDĚT |
|
 | Ludmila K. (tyrkysový kamínek) ID 182593, mimibazar.cz/tyrkysovykaminek (6.3.2013, 14:46) | Brzo přišla práce ve které jsem získala výdělek a nejlepší kamarádky.Zrovna dneska přijedou a oslavíme společně MDŽ.
Přeji Vám hooooodně trpělivosti,pokory a naděje a víry v dobro, a uvidíte, že přijde i to ŠTĚSTÍ.
ODPOVĚDĚT |
|
| Ludmila K. (tyrkysový kamínek) ID 182593, mimibazar.cz/tyrkysovykaminek (6.3.2013, 14:43) | Před 22 lety jsem po 20 letech přišla o práci..Tenkrát to ještě nebylo běžné.Mladší synek začal zrovna studovat.Byla jsem z toho hodně nešťastná a na nabízenou práci jsem nebyla dostečně připravená. Byla jsem rozvedená, tedy samoživitelka. Stále jsem na svůj problém myslela a s každým se o tom bavila. Tenkrát jsem v Plzni potkala spolužáka ze stř.školy. Sedli jsme si na lavičku a vyprávěli si své příběhy. Jasně, že jsem si zase ihned postěžovala na svůj problém s prací. Pak vyprávěl on.19 letý synek skočil do bazénu a narazil si krční míchu.Od té doby měl funkční jen mozek.Rodině se změnil v momentě život. Rok čekali na vozík, který stejně syn nemohl ovládat. Přesto to pro rodiče bylo lepší než,když jen ležel.
Lucko, věřte mi, že po tomhle rozhovoru jsem se styděla za to, že jsem líčila svůj život jako problémový. Všem jsem se v duch omluvila.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Ilona Č. (asadka) ID 86656 (6.3.2013, 14:35) | Hlavu vzhůru ...To se jenom ta potvora zima snaží nad námi vítězit ...uvidíte jak vysvitne pořádně sluníčko, tak bude zase líp     
ODPOVĚDĚT |
|
 | Veronika K. (Engalore) ID 374788, mimibazar.cz/engalore (6.3.2013, 14:33) | "Plakal jsem, protože jsem neměl boty. Pak jsem ale potkal muže, který neměl nohy....."
Musíte se o sebe starat a nepropadnout depresi. 
ODPOVĚDĚT |
|
 | Lenka P. (Lenaap) ID 370811 (6.3.2013, 14:28) | je to těžké dnes najít práci,ale věřte,že nejste zdaleka jediná,máte oporu v manželovi,který snad práci má.....děti občas zlobí všechny...s rodiči si nastavte pravidla,která budete dodržovat,řekněte co vám vadí,že jste už dospělá a budete si žít dle svého i přesto,že bydlíte v jednom domě....zkuste zajít občas mezi baby do nějakého cvičení...určitě se s někým seznámíte...
nechci vaši situaci zlehčovat....ani si nemusíte pouštět žádný doják...stačí se kouknout večer na zprávy...kolik denně umírá lidí a dětí rukou nějakého magora...vedle toho jsou všechny starosti "nedůležité" (aspoň pro mě)...držím palce,ať se vaše situace zlepší
ODPOVĚDĚT |
|
| Ludmila K. (tyrkysový kamínek) ID 182593, mimibazar.cz/tyrkysovykaminek (6.3.2013, 14:26) | Lucko, z toho co píšete, je nejhorší, že nemáte žádné kamarádky. To by mi asi vadilo nejvíc. Proč žádné nemáte? Nebyl čas?Přemýšlela jste o tom?
Ostatní je pomíjivé, jednou budete mít práci i peníze.Neschody s rodičema? Bohužel, pokud bydlíte s nimi, je to běžné, za vše se musí platit. Když to nejsou peníze, tak nesvoboda. Taky jsem to zažila, přesto na mamku vzpomínám v dobrém. Mohlo být hůře,kdyby tenkrát nepomohla.
Máme tu v místě mladou paní, co se léčí s rakovinou krčních žlaz. Má tři děti mezi 14 a 3 lety. Maminku má na vozejku v pečovateláku. A život jde dál.
ODPOVĚDĚT |
|
 | veronika k. (wenusche) ID 81911, mimibazar.cz/wenusche (6.3.2013, 14:16) | Mate zdrave deti? A vy s manzelem jsme v poradku? Tak co resite  Pustte si v televize nejaky dojak, nemyslim romanticky film, ale neco, kde opravdu o neco jde - ztrata blizkeho cloveka atd. Ja mam taky obcas spatnou naladu (jako kazdy , asi), ale je dobre se obcas zastavit a uvedomit si, co je opravdu dulezite, ze ho nekdy stvou uplne blbosti a nekdo jiny treba resi neco opravdu vazneho....Zrovna nedavno jsem byla rozladena kvuli uplny kravine a vecer si pak pustila Sofiinu volbu...to je teprv mazec....
ODPOVĚDĚT |
|  | Jana P. (projani) ID 221034 (6.3.2013, 15:14) |
kromě dobrého filmu mně v takové krizi moc pomáhá podívat se na "výměnu manželek" nebo "chůva v akci"apod. hrozné reality - funguje to a hned jsem celá šťastná jaké mám doma zlatíčka a jak se máme dobře  
ODPOVĚDĚT |
|
 | Lenka K. (kubík1978) ID 464652 (6.3.2013, 14:12) | škoda,že bydlíte tak daleko, já teda mám brigádu,ale jen pár hodin denně, taky jsem z toho kolikrát hotová, ale říkám se aspon něco, určitě je takových lidí více sehnat práci je v dnešní době čím dál těžší ještě s dětmi, až budou trošku samotnější, tak si říkám,že se práce sežene líp
ODPOVĚDĚT |
|
 | Libuše H. (Kuřátková) ID 84106 (6.3.2013, 14:06) | Milá Lucko, věřte, že na tom tak nejste sama. Taky jsem dlouhodobě doma a není to opravdu jednoduché. Člověk ale musí věřit a doufat, že bude lépe. Na druhou stranu, važme si každého dne a buďme rádi, že žijeme kde žijeme. Když si vezmu že bych žila někde na Ukrajině, Africe apod., tak si říkám, že přece jen není ještě tak zle. Momentálně se těším na jaro. Takže to chce chodit více ven a hned bude lépe.
ODPOVĚDĚT |
|
| Lucie Š. (Lucianka05) ID 249118, mimibazar.cz/lucianka05 (6.3.2013, 13:53) | nevím co dělat,ale poslední dobou mám pocit, že jsem úplně k ničemu. jsem už osmý rok doma s dětma, nemůžu sehnat žádnou brigád, jsme úplně bez peněz, děti neposlušný, bydlíme s rodiči, co nám do všeho kecají. Od rána do večera se nezastavím, přitom mám pocit že jsem k ničem, doma jsem ta nejhorší. nechci se litovat, jen už nějak nemůžu dál. nemám žádný kamarádky, takže si nemám s kým popovídat. Je na tom někdo stejně?
ODPOVĚDĚT |
|  | Petra O. (HunchiBunchi) ID 228714 (6.3.2013, 14:29) |
Lucie, ty samé pocity jsem měla koncem mateřské. A to jsem byla doma 3 roky. Být doma 8 let, tak mi už hrábne. Vůbec se vám nedivím. Pokud byste našla práci, jakoukoliv, moc by vám to pomohlo a zvýšilo by vám to sebevědomí. Přeju hodně štěstí při hledání práce či brigády. Do té doby by vám mohlo pomoct pravidelné cvičení, běh, jakákoliv sportovní aktivita. Budete mít čas pro sebe, budete spokojená sama se sebou a líp se cítit. Zkuste to. 
ODPOVĚDĚT |
|  | Štěpánka Z. (ŠtěpánkaZ) ID 235369, mimibazar.cz/stepankaz (6.3.2013, 14:28) |
Lucko, děti jsou neposlušný protože nejste spokojená - vykašlete se na to co si kdo myslí a dělejte co děláte ráda! Nebo se naučte nějakou ruční práci - třeba pletení košíků, z papíru či proutí to je jedno, děti zapojte taky a výrobky zkuste prodávat zde! Každá máme občas toto období, já kamarádek moc nemám a jsem docela ráda....alespoň se nestresuji Píšu si deník a uvažuji o blogu, hodně čtu a hraju si s dětma a když už mám místo hlavy papiňák jdu běhat! věčně jsem sama a vůůůůbec mi to nevadí. Hlavu vzhůru!!
ODPOVĚDĚT |
|
Paradoxně z nadcházejícího jara a pak léta, protože na rozdíl od většiny lidí léto opravdu ráda nemám, asi jsem divná 
Ale neztrácím optimismus, vždy mě napadne, že na co si my vlastně stěžujeme? Co mají ďlat ty týrané ženy v Afganistánu, Pakistánu a v jiných částech světa, kdy odmala neznají lásku, vlídné slovo a pro ostatní znamenají méně než krvácející vřed? Nám rodiče taky do života kecají - no a co, jsem ráda, že mi do něj má kdo kecat,vím aspoň, že jim na mně záleží. A na kamarádky stejně nemám čas, tak aspoň nemám výčitky svědomí, že na ně nemám čas. S jednou se jednou týdně sejdu, chvilku pokecáme, a stačí. Já se z toho snažím vypsat 
Různé příběhy, povídky a tak. A opravdu zo chce mezi lidi, stačí pravidelné procházky, to nic nestojí. A kdyby se vám povedlo najít práci, tak by
Pustte si v televize nejaky dojak, nemyslim romanticky film, ale neco, kde opravdu o neco jde - ztrata blizkeho cloveka atd. Ja mam taky obcas spatnou naladu (jako kazdy , asi), ale je dobre se obcas zastavit a uvedomit si, co je opravdu dulezite, ze ho nekdy stvou uplne blbosti a nekdo jiny treba resi neco opravdu vazneho....Zrovna nedavno jsem byla rozladena kvuli uplny kravine a vecer si pak pustila Sofiinu volbu...to je teprv mazec....
