Dobrý den, můj pětiletý syn má krátkou pdjazyk.uzdičku a mám se rozhodnout, zda ji přestřihnout.Máte s tím někdo zkušenost? není na to příliš starý?nepřivodím mu zbytečný stres?Nerada bych, aby měl syndrom bílého pláště jako můj manžel. děkuji
 | Veronika M. (MiTiMa) ID 9170, mimibazar.cz/mitima (26.10.2015, 19:42) | Synovi je skoro 6 a byli jsme nedávno. Naše skvělá logopedka to dlouho zvažovala, není pro přehnané zákroky, ale u nás jsem byla nakonec ráda, že to má hotové. Sama jsem to dlouho zvažovala, syn špatně snáší jakéhokoliv dr. , tady byl největší problém se stříkáním znecitlivujícího spreje. Samotné stříhání bylo hned, vůbec to necítil a ani nevěděl, co mu dr. v puse dělá. Má díky tomu konečně vyvozené L, celkově se na logopedii zlepšil.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Markéta N. (zey) ID 89033, mimibazar.cz/zey (26.10.2015, 18:39) | syn byl střihnout cca ve čtyřech letech, ale měl to hodně přirostlé, tak za rok po té šel na podřezání v narkóze, hodně mu to pomohlo a konečně se naučil říkat L a celkově se mluva zlepšila. Klasické střihnutí byla chvilka, Dr. mu řekla ať jí ukáže pusu a při té chvilce to šmikla. V nemocnici to taky zvládl velice dobře.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Mgr. Radka P. (RADYS photo) ID 98526, mimibazar.cz/RADYSphoto (26.10.2015, 12:53) | A toto rozhodnutí Vám přidělil kdo? Doktor, učitelka...? Nedávala bych v žádném případě nic stříhat. Dnes už to není nutné!!!
ODPOVĚDĚT |
|
 | Ilona Č. (asadka) ID 86656 (26.10.2015, 11:39) | Synovi jsem tak nechávala odstranit ambulantně 5-6 let. Doktor byl rychlý, nastříkl a prostřihl snad během 5 vteřin  . A vůbec mu to nekrvácelo, měl doopravdy tenkou blanku...Syn pár minut před a pofňukával (podle mě z nezvyklé situace, nebyl zvyklý chodit k lékařům...). V ordinaci jsem nepředloženě řekla, že to chudák malý podědil po mě. No a to jsem neměla. Donutili mě (manžel, obě děti, doktor i sestřička) ať ukážu co mám já. No a se slovy "syn to zvládl a vy ne?" Tak jsem musela taky, abych nebyla za srabíka (39-40?). Uzdičku jsem měla za ty roky už zesílenou a fakt jsem musela ledovat a i nějaký prášek padl  . Skutečně tedy čím dřív, tím líp. 
ODPOVĚDĚT |
 | Kateřina S. (kasniza) ID 481751 (26.10.2015, 19:20) |
tak nějak nechápu, k čemu to je dobré? vy i s uzdičkou jste se mluvit naučila, k čemu to stříhání vlastně je? já bych to dětem nenechala ani za nic. výmysl moderní doby nic jiného. 
ODPOVĚDĚT |
| | | Ilona Č. (asadka) ID 86656 (upraveno 26.10.2015, 20:44) |
Katko, jak se to vezme, asi jak u koho....Jojo, to mi kdysi řekla logopedka, že taky špatně mluvím  , ale to mě absolutně netrápilo. Upozorňuji, že mluvím absolutně bez ráčkování, koktání apod  . Jinak s přirostlou uzdičkou jsem se naučila žít, ale aniž bych si to uvědomovala, tak mě to vlastně trápilo...Ono s pozdějším věkem není už uzdička doopravdy "taková pružná". Často se mi stávalo, že se mi např. nějak zasekla do miniaturní mezery spodních zubů či jsem si jí i "natrhla". Pamatuji, když jsem kdysi na ORL zůstala sedět po prohlídce s vyplazeným zaseklým jazykem a nemohla ho sama vysvobodit . Doktorka se otočila a něco si "datlovala", tak jsem jí byla nucena poklepat na rameno, aby mě vysvobodila. No, myslím tam měly ten den veselo
ODPOVĚDĚT |
| | | Veronika M. (MiTiMa) ID 9170, mimibazar.cz/mitima (26.10.2015, 19:39) |
Dospělému člověku to může hýbat i chrupem. Pokud člověk neví veškeré důsledky a potíže se špatnou uzdičkou, nemusel by dělat soudy.
ODPOVĚDĚT |
| | | | Ilona Č. (asadka) ID 86656 (26.10.2015, 20:42) |
Fakt to může hýbat i s chrupem??? Já jsem "konzerva" a taky minimalizuji zákroky, léčiva apod...Osobně si myslím, že uzdička může bránit i správné výslovnosti, pokud se zavčas nevyřeší - doopravdy díky ní "tuhne jazyk". Mám porovnání v dětech. Starší dcera OK a syn jí měl po mě...No a pokud budu brát syna, nikoliv mě, tak ve 3 letech měl jazyk normální, ale s věkem se mu zakulacoval (až do fáze, že měl místo špičky ">" pomalu "3" 
ODPOVĚDĚT |
| | | | | Veronika M. (MiTiMa) ID 9170, mimibazar.cz/mitima (27.10.2015, 18:14) |
Přímo moje kolegyně, která jde za chvíli do důchodu si jí musela před pár lety nechat střihnout, protože se jí začali zuby díky tomu nějak rozjíždět. Jinak já jsem taky tip, co minimalizuje lékařské zákroky, ale tohle jsem viděla jako nezbytné. Přitom jí synovi šmikli už v porodnici, měl jí hodně moc, asi to pak trochu srostlo, měl tuhý jazyk a po zákroku jako kouzlo a šlo to, fakt hned.
ODPOVĚDĚT |
|
 | Michaela Š. (*mandy*) ID 241867, mimibazar.cz/mandy (26.10.2015, 10:53) | Obě naše děti měly také krátkou uzdičku.. Nechávali jsme odstranit laserem, před tím to samozřejmě dětem dr. umrtvil lokální vodičkou, o ničem nevěděly, ani slzička a pak šup rovnou na zmrzku 
Nám to bylo doporučeno z logopedického hlediska - jak píše paní níže, byl by problém s písmenkem L... 
ODPOVĚDĚT |
|
 | Lenka P. (Lenaap) ID 370811 (26.10.2015, 10:38) | dcera musela kvůli rovnátkůma a byla starší(na ZŠ)ale už je to 20 let...vzala to úplně v pohodě,spíš mě museli křísit,když mi doktor popisoval jak jí to dělali(nesnáším krev a vůbec jsem cíťa    ) ale holka nic ...jo a mluvila normálně,na logopedii nemusela,jen kvůli těm rovnátkům jsme museli na uzdičku...
ODPOVĚDĚT |
|
 | Monika H. (hemule) ID 378875, mimibazar.cz/hemule (26.10.2015, 10:23) | My máme to samé syn má šest let. Byla jsem sním když byl maličký a paní doktorka na ORL mi řekla že máme přijít až tehdy pokud bude mít problém s výslovnost písmene L. Jinak nemám řešit písmeno L bylo snad první co syn uměl, takže neřešíme
ODPOVĚDĚT |
|
 | Jitka D. (Ayra) ID 3251, mimibazar.cz/ayra (26.10.2015, 10:23) | Tak pokud je něco takové potřeba, tak ten stres nebude zbytečný, ne? Jak to proběhne a jaký z toho bude nebo nebude stres můžete do velké míry ovlivnit vy svým přístupem (a výběrem vhodného pracoviště). Někdy jsou prostě věci, které nejsou příjemné, ale je třeba je absolvovat - syndrom bílého pláště může mít i z běžné návštěvy lékaře nebo zubaře, ale taky tam s ním nejspíš jdete, když má problém.
Většinou se krátká uzdička pozná už u mimin až batolat, ale může to mít mírné, takže se problém projeví až třeba při obtížích s vyslovováním a pak se zákrok provádí až později.
ODPOVĚDĚT |
|
. A vůbec mu to nekrvácelo, měl doopravdy tenkou blanku...Syn pár minut před a pofňukával (podle mě z nezvyklé situace, nebyl zvyklý chodit k lékařům...). V ordinaci jsem nepředloženě řekla, že to chudák malý podědil po mě. No a to jsem neměla. Donutili mě (manžel, obě děti, doktor i sestřička) ať ukážu co mám já. No a se slovy "syn to zvládl a vy ne?" Tak jsem musela taky, abych nebyla za srabíka (39-40?). Uzdičku jsem měla za ty roky už zesílenou a fakt jsem musela ledovat a i nějaký prášek padl 
. Skutečně tedy čím dřív, tím líp. 
, ale to mě absolutně netrápilo. Upozorňuji, že mluvím absolutně bez ráčkování, koktání apod 
. Jinak s přirostlou uzdičkou jsem se naučila žít, ale aniž bych si to uvědomovala, tak mě to vlastně trápilo...Ono s pozdějším věkem není už uzdička doopravdy "taková pružná". Často se mi stávalo, že se mi např. nějak zasekla do miniaturní mezery spodních zubů či jsem si jí i "natrhla". Pamatuji, když jsem kdysi na ORL zůstala sedět po prohlídce s vyplazeným zaseklým jazykem a nemohla ho sama vysvobodit . Doktorka se otočila a něco si "datlovala", tak jsem jí byla nucena poklepat na rameno, aby mě vysvobodila. No, myslím tam měly ten den veselo 
