| Lenka T. (marektu73) ID 292507, mimibazar.cz/marektu73 (16.5.2023, 13:04) |
Jsme spolu 18 let, dvě děti. Nevznášíme se na růžovém obláčku, nemáme romantické večeře, věčně se neoblímáme a neříkáme, jak se milujeme a nemůžeme bez sebe být. Ale musíme spolu denně fungovat po všech stránkách....bohužel lidé se vyvíjejí a mění. Nikdy jsem nechápala rozvod po 20-ti letech, teď už chápu. Krize byly a určitě i budou. Za mě- já potřebuji rovnováhu, jinach bych už byla rozvedená. Oba musíme stejně brát/dávat/obětovat/ustupovat/chápat. Při první krizi by se určitě lidé neměli rozvádět....můžete se objednat do poradny, ale chlapa tam asi nedostanete a psycholog Vám stejně řekně, že hranici toho, co je a není pro Vás snesitelné, si určujete Vy sama. Já osobně bych nesnesla skrčky, naschvály a podlé chování a pak samozřejmě používání dětí jako nástrojů proti druhému. Tohle doma nemáme a toto bych již nepovažovala za krizi, ale jasné znamení k rozchodu.
ODPOVĚDĚT |
| | Lenka T. (marektu73) ID 292507, mimibazar.cz/marektu73 (16.5.2023, 13:07) |
P.S. při našich krizích jsou taky slovní výpady, i nepěkné, především ze strany manžela na mě. Trvá to vždycky pár dní, vygraduje to tak, že manžel "vyteče", já jsem poměrně klidná. Manžel pak ale přijde jako první, omluví se a vlastně má špatné svědomí....podotýkám, že mluvím JEN o slovní agresi. Ale u nás je zpravdila spouštěčem cokoliv, co souvisí s tchýní....Moc Vám držím palce, aby jste dokázala poznat, kde je ona pomyslná hranice. Protože ta je u každého někde jinde.
ODPOVĚDĚT |