končící aukce | návod na inzerci | časté otázky | podmínky inzerce | možnosti reklamy | kontaktujte nás... |
Inzeráty | Testování | Soutěže | Hodnocení | Komentáře | Diskuse | Fotky | Magazín | Blogy | Návody | Bydlení | Poradna | Recepty | Vtípky |
Celkem: 154 (zobrazuje se 76-90) | << předchozí 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 další >> |
BÁSNIČKY |
Když je dneska ten Valentýn ... a jak jde život |
Když před lety jsem se vdávala slib od tebe jsem dostala že při sobě vždy budem stát v dobrém i ve zlém si pomáhat že jsme si navždy souzeni a pouze smrt nás rozdělí. Však jednou přišla ona chvíle kdy na tebe jiná usmála se mile už jsi nebyl můj, ale byl jsi její ještě teď mi v uších znějí tvoje slova krutá a ledová Bože dej, ať i k ní se stejně zachová. Co se stalo, ví sám Bůh jsme zas spolu, buď jak buď já jsem ráda, že tě mám a tebe raději se nezeptám. |
Vložil(a) Ludmila S. (mlsounka) ID 66324 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (2) poslední: 4.11.2009, 23:27 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
Název bohužel nevím |
Převeď ji přes pokoj, jakoby stezkou uprostřed lesa a na stůl dej růži, která bude hořet jako dobrá noční lampa. Potom ji něžně svlékej z obranných gest, ze sevřených dlaní, z jemného chvění v ramenou a přikryj ji šeptem svých slov. A jestli vyběhne náhle do předsíně, běž za ní a nedovol jí to. Ukryj její tvář ve svých velkých rukách a říkej slova, říkej hodně slov, na která jsem já zapomněl, za která jsem se styděl. Prosím tě, tebe, kterého nenávidím, který přijdeš po mně, abys z jejích nahých prsů zdrápal stopy po mých rukách, abys rozevřel její klín, prosím tě, buď na ni hodný. Nevíš, že budeš milovat mne, že ti bude říkat slova, která poznala se mnou, že v jejích vlasech pocítíš můj dech, na jejím bříšku za nocí potkáš moje ruce. A jestli si občas - vtahujíc tě do sebe až k zalknutí - splete naše jména, nemysli na mne v nenávisti: to jsem byl já, kdo ji naučil, že jméno může být pohlazením a pohlazení něčím jménem. To jsem já, kdo ještě občas mluví na tebe. A tehdy jsem si myslel že mluvím jenom k ní. Ten stín v jejích očích je můj stín, její hlas plný neklidu je můj hlas a když ustupuje s leknutím to já se vracím. Pamatuj si to. Na každé tvoje příliš ostré slovo na každé neupřímné gesto se vrátím, pamatuj si to. A když někdy sama bude plakat, nevcházej do jejího pokoje, protože dříve než ty budu u ní já. |
Vložil(a) Nikola K. (Nikis.) ID 12287 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (1) poslední: 9.1.2009, 19:36 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
Valibuk |
Samo Chalupka Valibuk Išiel som raz cez horu, ubil som tam potvoru. — ....... viac na odkaze, aj videá a rôzne iné |
PŘEJÍT NA ODKAZ |
Vložil(a) Pina B. (pinabambina) ID 160306 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
JAK FRANTA S VLASTOU DOPADL :-) |
Kámoš Franta na vesnici namluvil si krasavici. Je moc hezká, nohatá, hloupá - ale kozatá. On si slastí mručí, ať si chlapi čučí ! Její ladné pohyby záviděti mohli by ! Dostal jsem na Frantu zlost - Děláš hroznou pitomost ! Vykašli se na tu kost ! Nehodí se k tobě dost ! Věř mi, vtipy na blondýny nejsou žádné voloviny ! Problémy se začnou kupit. Probůh, Franto, nebud stupid ! Nedbal nic na dobré rady, zlákaly ho její vnady. Šuškala si celá víska, krásná Vlasta chce byt misska ! Povolil ji otěže, hlasí se do soutěže. Ihned jsem mu navrhl, aby ji to zatrhl. Hučím jako do dubu - Měl bys jí dát přes hubu ! Ale Franta se furt chvástá - Bude slavná moje Vlasta ! Jednou hledím na bednu, končí zprávy - já blednu ! Vysílají soutež krásy, tohle bude Vlasta asi ! Když uběhla první půlka, objevil se démon Hůlka. Ve finále jsem pak Káju slyšel zpívat Včelku Máju. Vlasta bulí dojetím, zvítězila - to je tím ! Vytryskl jí sopel, neb vyhrála Opel ! Kája přišel s anturií, jak Romeo za Julií. Jak zazněla fanfára, Vlasta hupsla do fára. Franta doma pije whisku, moc se těší na svou missku. Sotva vešla do dveří, přítel uším nevěří. Křičí na něj Vlasta - Je konec a basta! Nejsi štěstí garantem ty blbečku s trabantem ! Sláva ji stoupla do hlavy, nechce už Frantovo pohlaví. Vyprdla se na Frantu, majitele trabantu. Nosí drahé diamanty, nemá nouzi o amanty. Rajzuje si ve Fordu, nebo lítá v Concordu. Franta myslí na Vlastu, žal utápí ve chlastu. Šílí, že se jeho drahá v Leu objevila nahá. Slzy z jeho očí kanou, když ji poznal, byla pannou. Dnes mě Franta vyděsil, na stromě se oběsil. Tohle smutné povídání berte jako varování. Ženská patří na řetěz ! Když povolíš - je to děs ! My teplí se smějem - lepší je být gayem ! |
Vložil(a) Alena P. (Alča + Honzík) ID 10553 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (4) poslední: 23.11.2008, 16:21 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
LISTOPAD |
Adam s Evou v ráji žili místo šatů listí měli to bych ale věděl rád když pak přišel listopad jak to asi vypadalo když to listí opadalo.... |
Vložil(a) Veronika H. (VeronikaHl) ID 17560 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
I. |
Když sex - jen bezpečně, # # když kouřit - jen výjimečně, # # když rozbít - tak na kousky, # # když polibek - tak francouzsky, # # když bavit se - jít do klubu, # # když natlouci - tak přes hubu, # # když bojovat - tak s obranou, # # když milovat - tak s ochranou, # # když zemřít - tak láskou |
Vložil(a) Mirka M. (p5m3) ID 76577 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
BÁSEŇ O RADARU |
RADAR Ptá se Mirek v Bílém domě, kdepak máte prachy pro mě? Doufám, že to bude balík, musí dostat taky Dalík. Za to jak jsme bez hany, oklamali občany. Odměníme Vlastičku, za tu pěknou písničku. Na Sašu a Knížete, také prosím myslete. Vymýšlí si oba skvěle, občan kouká jako tele. Langer ten se neurazí, když se mu též něco vrazí. Maká dlouho do noci a drží nás u moci. A ještě jsme, že jsem tak smělý, na Čuníka zapomněli. V ostudě se chudák brodí každá kačka se mu hodí Ještě drobky do rance pro ODS poslance. A teď, než si dáme odchod, připijme na skvělý obchod. Vydařený den byl dnes, máte Brdy a k nim les. A my zase svoje prachy, lidi zmáknem, žádné strachy. Vždyť je to jen stádo ovcí tupá kořist – a my lovci. |
Vložil(a) Veronika T. (xxxveronika) ID 3616 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
Pro nejlepšího přítele |
Vložil(a) Markéta S. (Paryss) ID 31253 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
hymna |
# >>> Kdybych já byl barevný, # >>> měl bych život nádherný. # >>> Živil by mě český stát, # >>> já jen tančil, pil a krad. # >>> # >>> Souložil bych jako kanec # >>> a peněz měl plný ranec. # >>> Po světě pak cestoval, # >>> v Strassburgu si stěžoval. # >>> # >>> Nezabýval bych se prací, # >>> živil bych se emigrací. # >>> Příslušníci jiné rasy # >>> mají u nás zlaté časy. # >>> # >>> I ten Cikán zdivočelý # >>> ze Spiše i Pováží, # >>> houfně do Čech stěhuje se # >>> za svou černou pakáží. # >>> # >>> Vítej v zemi zaslíbené # >>> náš národní hoste! # >>> Díky tobě populace # >>> zkvalitní a vzroste.... # >>> # >>> a zase do práce - nejsme barevní...:-) |
Vložil(a) Tereza B. (Termilka) ID 91534 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
VAŘILA BABIČKA MYŠIČKU |
Vařila babička myšičku v teflonovém rendlíčku Vařila jich strašně moc smrdělo to celou noc mě chtěla dát,brácha musel táta s mámou utekli Babča je vzala do trouby dala aby se ještě dopekly. |
Vložil(a) Miluše Š. (corida) ID 111759 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (3) poslední: 21.12.2008, 10:21 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
Červená karkulka |
V pohledném stavení na konci vesnice, bydlela sedmkrát trestaná světice, od mládí fandila procházkám v šeru, na jejich památku vlastnila dceru. Křehounká dívenka s nosem jak okurka, červeným od rumu - no prostě Karkulka. Ráno, když maminka dcerušku spatřila, dala jí facku a potichu pravila: "Rychle si oblékni červenou sukénku, babička za lesem dostala žloutenku." Karkulka: "Nač je mi maminko červená suknice, ta jenom přiláká vilného myslivce! Jestli mě znásilní, tak jako včera, nebudu už tvoje nevinná dcera!?!" Matka: "Nedávej bázlivým myšlenkám průchod, než bába za léky utratí důchod! Dones jí guláše aspoň půl hrnka a bába vyskočí zas jako srnka!" Popadla Karkulka aktovku s jídlem, běžela lesem, jak píchnutá šídlem. Navzdory vábivé červené sukýnce, nestřetla na cestě vilného myslivce. Svalnaté nohy a kvalitní pohorky, brzy jí donesly do známé chaloupky. Karkulka: "Co je to za fóry, tak brzo po ránu, vlk se tu placatí v bábině županu!" Vlk: "Jen pojď dál, děvenko a nestůj u dveří, s bábou jsem posnídal, ty zůstaň k večeři! Máš pěkné tvářičky, jak žádná druhá, zato tvá bába byla dost tuhá!! Karkulka: "Tak to sis vybral kvalitní potravu! nejseš ty blbečku tak trochu na hlavu?!? Pozdě mě nazýváš spanilou dívenkou, sežral jsi babičku s infekční žloutenkou!!!" Lesem se ozývá zoufalé vytí, jak se vlk pokouší vyvolat blití |
Vložil(a) Mirka M. (p5m3) ID 76577 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
O manželství. Jak je to pravdivé... |
Manželství, to je jako skleněný hrníček, stačí jen slovíčko, urazíš kousíček. Někdy jen slovíčko nevinné vyslovíš, z hrníčku maličký kousíček ulomíš. Jakpak by vypadal skleněný hrníček, kdyby se každý den ulomil kousíček? Nebyl by pěkný, střep by z něj zbyl. Ve střepech rozbitých kdopak by žil? Tak ať Vám vydrží po léta celičký, aby z něj radost měly i dětičky. A až čáp přinese kluka i holčičku, pohádku jim povězte o Vašem hrníčku. |
Vložil(a) Pavlína R. (kapaja) ID 80865 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (5) poslední: 21.9.2008, 22:39 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
moje nejoblíbenější veršovaná pohádka z dětství |
O neposlušných kůzlátkách V jednom malém domečku, v prostřed modrých zvonečků žila byla jedna koza, ta se jmenovala Józa. Měla sedm děťátek, skotačivých kůzlátek. Jednou z rána koza vstala, svým kůzlátkům povídala : “Dneska máme pondělí, musím na trh pro zelí. Navařím Vám zelnou kaši, abychom se poměli.” Kůzlátka se radovala. “Ne abyste otvírala!” Pak si nový klobouk vzala, zástěru si uvázala, vrátka pěkně na zámek : “Buďte hodná - mek mek mek!” A kůzlátka slíbila. Koza Józa šla a šla a takhle si zpívala : ” La la la - mek mek mek, mám já sedm kůzlátek. První bílé, druhé černé, třetí pěkně dvoubarevné, čtvrté celé střapaté, páté strakamakaté, šesté - to je kozlíček, sedmé mámin mazlíček.” Jen co Józa zašla za les, chlupatý vlk z lesa vylez, spustil hlasem, vlčím basem : “Kůzlátka, má děťátka, otevřete maličko, vrrvrr, vrátka nevrátka, nesu dobré zelíčko.” Ale kdepak kůzlátka! Jenom mrknou přes vrátka, uvidí tam vlka stát, začnou se mu takhle smát : “Ty jsi divná maminka ! Ta naše má bílé vousy, na bradičce si je nosí …!” Jak tohle vlk uslyšel, svěsil uši, zpátky šel - však se zeptá v lese lišek. “Vem si chmýří z pampelišek,” radily mu tetky lišky. Tak má z pampelišek vousy. Chvíli si je pyšně nosí, pane - tomu říkám brada ! Tak a honem zpátky - tradá ! Honem zpátky za kůzlátky: “Otevřete, kůzlátka milá, to jsem já, bradička bílá. Nesu sladké zelíčko, tak otevřete maličko!” Ale kdepak kůzlátka ! Jenom kouknou přes vrátka - vlk má bradu jako mrak. Na mou duši - je to tak. Ty jsi divná maminka ! Bradu máš a kde máš rohy?” Vlk hned natahuje nohy. Honem zpátky do lesa. “Co radíte, tetky lišky?” “Dej si za uši dvě šišky.” To je nápad. A hned zpátky, rohatý zas za kůzlátky. Spustí hlasem, vlčím basem : “Otevřete, kůzlátka milá, to jsem já, bradička bílá, pěkné růžky mám, zelíčko vám dám!” Ale kdepak kůzlátka ! Jen se smějí přes vrátka : “Naše maminka má hlásek, jak když zpívá konipásek, a v tobě to všechno skřípe, jak když kamení se sype ! Bradu máš - rohy máš, no ty ale vypadáš !” Tu nejmenší kůzlátko nastavilo zrcátko. Vlk se zahlíd, strachy mek, honem se dal na útěk. Ten vám ale utíkal ! Jak když za ním z flinty pálí. Polem. loukou, po silnici, podle plotů přes vesnici, všichni se mu posmívali. A jak běžel, zakop, spad, plác ! a rovnou do rybníka. Smála se mu i ta štika. To vám bylo divadlo ! Utopil v něm obě šišky i ty vousy z pampelišky. A jak to dál dopadlo s veselými kůzlátky? Když se Józa vrátila, kůzlátka už dávno spala. A co ráno? Ráno vstala, zelnou kaši spořádala …. Tak. A konec pohádky. |
Vložil(a) Martina A. (Maňáková) ID 61411 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (12) poslední: 15.4.2012, 16:27 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
princezna |
Princezna má zlatý závoj, plný drahých kamínků. Ve skříni má zlaté šaty, na stříbrném ramínku. Atˇ si je má, třeba troje, my jsme, mami bohatší. Ty jsi moje, já jsem tvoje, my se máme nejradši. |
Vložil(a) Kristýna K. (kuzelka2) ID 130563 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (17) poslední: 21.11.2008, 13:44 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
BÁSNIČKY |
Polámal se mraveneček |
Polámal se mraveneček, ví to celá obora, o půlnoci zavolali Lulínkova doktora. Doktor chřestil pokladničkou, Cikrt těšil - neplakej! Zaplatíš-li poplateček, do rána ti bude hej. Zaplatil mu 30 kaček, navíc ještě za předpis, ráno skončil v nemocnici takřka zralý na odpis. Čtyři stáli u postýlky, Cikrt si mnul ručičky, penízky se jenom sypou do té naší kasičky. Nedožil se mraveneček ani druhé hodiny, stoupla prudce zadluženost celé jeho rodiny. Poplatky za nemocnici, kremaci i rakvičku, dokonale vyprázdnily tu mravenčí kasičku. Neměli už mravenečci z čeho už by mohli žít, poradil jim strejda Cikrt penízky si vypůjčit. Sjednali si rychlou půjčku za necelou hodinu, na dlouho tak zadlužili svou mravenčí rodinu. Tímto končí tento příběh a co k tomu dodat víc? Za rok přišel exekutor a nezbylo jim vůbec nic. |
Vložil(a) Iveta H. (Pesiv) ID 79268 | zobrazit další vtípky |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
Celkem: 154 (zobrazuje se 76-90) | << předchozí 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 další >> |