Kterak jsem posilala balik českou poštou...
můj synovec Davidek , sedmiletý sportovní rybář dostal od mého báječného kamaráda, který holduje rybolovu, polštář ve tvaru nádherného jesetera. Protože Davídek bydlí na Moravě, rozhodla jsem se, že nebudu čekat na další setkání a tento úžasný dárek mu pošlu poštou. Seč má polštářový jeseter 120 cm, podařilo se mi jej nasoukat do krabice a jako vzorná tetička jsem přiložila úhledný dopis a lázeňské oplatky pro synovce a neteřinku. Jelikož vyprávění o platbách českou poštou hraniči se sci-fi literatůrou, zvážila jsem tento balíček, přeměřila a na netu vyhledala zásilkovou kalkulačku. Váha i parametry balíku mi vystřelily cenu 128,- Kč....hmm to jde. S blaženým úsměvem z dobře vykonané práce jsem s úhledně zabaleným balíčkem s jasnou adresou Sportovní rybář - junior´´ Davídek Štěpán, vyrazila vstříc dobrodružství !
Na poště byly standardně otevřené dvě kukaně´´. U obou stály dámy. Na startovací čáře - diskrétní zóně, hopsal skákací panák a přešlapoval z levé na pravou. Skákací panák je člověk, který ještě neví u které ze dvou kukaní se uvolní místo, jeho hlava létá ze strany do strany jako na tenisovém kurtu, přešlapuje u toho na metě a číhá, jestli se z prava nebo z leva ozve ,,děkuji nashledanou´´ , aby mohl vyrazit !
Postavím se ke kukani na balikovou poštu. Předemnou boří okénko starší korpulentní dáma se svým manželem. Její bílé kalhoty a bílá bunda mi připoměly tolik oblíbenou knížku z dětství o Bílé velrybě. Skokan na metě si mě změří nepříjemným pohledem a nervozně zašustí složenkou v ruce....,, bude to všechno paní´´? Slečna za přepážkou mluví k velrybě tónem,který mě přesvědčuje o tom, že tu paní visí od loňských velikonoc......,,néé počkejte ještě! Franto co jsi to chtěl za ten časopis? Žena a život nebo Překvapení´´??....,,nezdržuj´´ ! sykne vousatý Franta a s útrpným pohledem se otočí ke mě. Vidí, jak mi zrovna padají zpět do důlků protočené panenky očí, svírajíc na prsou Davídkův balík. Chopí se válce na balíky u přepážky, vytočí ho ke mě a soucitně povídá: ,, raděj si jej mladá paní odložte, ještě to asi potrvá ! Franta je sympaťák, mladá paní´´ se mi moc líbí. Baba okupantka nedá pokoj. Cítí, že Franta komunikuje s nepřítelem a sekne po mě pohledem! .....fuj babo! proletí mi hlavou a Frantu v momentě považuji za hrdinu ! Skokan je odbaven vlevo. Odchází od přepážky ze které slyším hlas pana vedoucího: ,, paníí vražte tam ten balík a přejděte si k mé přepážce ! Pan vedoucí si mě moc dobře pamatuje. Už dva roky se ho při každé návštěvě ptám, jestli berou všechny platební karty. Visací baba už je asi profláklá po celé naší malinké poště i zželelo se panu vedoucímu a přizval mě k sobě. Podstrčím šoupačkou dodací lístek.....budeme ho pojišťovat´´? hejkne na mě za sklem. Rychle mi prolítne hlavou,že jsem v roce 2006 poslala manželovi na misi do Kosova českou poštou dopis a dodnes nikam nepřišel ! 11 let !!! .....jistě....pojistíme´´! Naťuká data a řekne cenu : 134,- Kč ......nó vidíte pane vedoucí, kalkulačka nelhala. Sekl jste se jen o 6 korun.....no to mi povídejte paní. Vy jste si vyhledala kalkulačku? To nám moc nevěříte ! Hlavně neposlouchejte media, ty lžou jak s....sakra to mě vždycky dožere, bublá pan vedoucí. Víte o tom že znám dopravce, u kterého by vás to stálo 400 Kč?? .....uklidňuji ho - nemám chuť probírat tuto nafouklou pošťáckou kauzu. Po poště za mými zády proplouvá velryba. Její námořník Franta s vítězným úsměvem na mě stačí ještě mrknout a kývnout s pozdravem. Nashle mladá paní´´...... velryba natáhne a sykne! Nezdržuj Franto a podrž mi tu tašku! S těmito slovy vyplouvá ven jako parník a její námořník lemuje jeho záď. Mrknu zpět do okénka, kde mladý pan vedoucí buší data z balíku do klávesnice. Ještě si něco stále brble.....bude to všechno??.....néé pane vedoucí, čtěte mi tu adresu! Koukne na mě jak na škaredou pracovní sobotu a začne číst .....sportovní rybář - junior, Davidek Štěpán.....stop! Zarazím ho! Junior! Nic vám to neříká? Je mu sedm let! Dá mu někdo ten balík do rukou když nemá občanku??....vedoucí se ušklíbne jak rozvařenej brambor.....no to tedy nedá!!! Musíte tu adresu přepsat a napsat balík na někoho z rodičů!.....a to teda ne pane vedoucí! Víte co je sportovní rybolov? To je srdcařina! Ten hošíček se mnou chytá od jeho tří let a vživotě balík ještě nedostal, natož s rybou! Tak koukejte něco vymyslet, jáá to fakt nepřepíšu! Kouká na mě jak na fatamorgánu. Začne mi vysvětlovat, že jeho matka bude muset na jejich poště vyplňovat dlouhosáhlé prohlášení, že je vlastně matka, kdo to poslal, komu to poslal.....při kázání na mě mrkl. Viděl moje psí oči zamindrákovaného buldočka a štěkl..... ženská jedna paličatá tak víte co? Já vám ten balík zase strčím a vy si tam dopíšte nad adresu jméno a příjmení jeho matky, páák uděláte dlouhou šipku směrem dolů k adrese synovce a vedle šipky napíšete pro´´..... tak to tam napište vy, pane vedoucí, poprosím hlasem provinilé školačky. Ne ne ! Já škrábu jako kocour a vy to máte úhledné. Vstane a hrne se k bubnu. Prostrčí mi balík a já rychle píšu Miroslava a Jaroslav Štěpánovi. Od jmen tááhnu dlouhou šipku a píšu pro´´ tak jak mi bylo nařízeno. Bafnu balík hodím ho do bubnu a jako se štafetovým kolíkem běžím s peněženkou k okénku. Vedoucí zrovna dosedá na točitou židli s mým zabaleným problémem. .....jóó tak vy jste tam připsala i tatínka? Jasně, maminka je prací vytížena až do večerních hodin. No tak aby nebyl problém zase s tatínkem. Usměje se a jako retardované se mě s úsměvem psychiatra zeptá.....a už tam jsou opravdu všichni??? .....ne to ještě ne! Ještě má sestru Adélu! Vedoucí čapne propisku a vedle jména Jaroslav udělá čárku a vpíše ze něj Adéla! ....no a teď už je to v pořádku paní? ....hmm asi jo,vlastně ..... jen sem vám neřekla, že Adéle je taky pouhých deset let, takže občanku taky nemá! Vidím jeho orošené čelo..... Za zády slyším vynucené pokašlání a vzdychání dalších čekajících. ..... Vzpomenu si na velrybu a začínám ji trošičku chápat . Možná měla také problémy jako já...... všechno pane vedoucí, vypadne ze mě a do dirky strkám 135,- Kč. Vrací mi lístek dodací s jednou korunou se slovy: koukejte tam připsat tu Adélu!! Usmívá se na mě svým profesionálním trpělivým úsměvem, ale jeho oči jsou vyvalené jako by koukaly na pětikilového datla! .... nechávám tam korunu a pomalu opouštím diskrétní zónu. Stoupnu si ke stolečku a poslušně dopisuji do lístku jméno Adéla..... z povzdáli slyším tenký hlásek paní,která mě u okénka vystřídala.... můžu prosím poprosit o výpis z trestního rejstříku? ... poštou zahřmí hlas mladého pana vedoucího! Ne!!! Ted? V půl čtvrté? Ne! Přijďte si kolem páté v tuhle dobu nenene!! ..... beru za kliku a orosím se! Jéééžiš marjááá, já tam nepřipsala Bibi!! .....Bibi je nádherná asi 4- letá černá kočička mého bratra, kterou koupil i s rodinným domem v loňskèm roce od jejich majitelů! Co když poštovní auto přiveze balík dopoledne a to bude doma opravdu jen ona! .....otočím se k přepážce a pohledem zjistím že mě pan vedoucí sleduje jak had žabu, jestli vezmu kliku druhou stranou. Má mě rád....teď už to vím na tuty a slibuju, že za ním budu chodit častěji.
Příští týden budu posílat zásilku dceři do Kanady. Jdu domů a jsem šťastná, že můj malý synovec bydlí pouze s rodiči a ne s prarodiči, tetami, strejdy a sestřenicemi, bo to by se mi asi všechna jejich jména na balík 30x 50 cm určitě nevlezla a já bych ho měla popsaný jako Willy Fog svůj kufr když cestoval po světě.......no každopádně kdyby jste chtěli něco poslat českou poštou, klidně se ozvěte. Mám tam kamaráda !? |
inzerce
