VTÍPKY > O ŽENÁCH

Veronika Š. (nikkanikka) ID 3723

mimibazar.cz/nikkanikka

Oblast: Mníšek pod Brdy

+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)

Registrace: 22.7.2005

Naposledy: 2.5.2024 12:52

Aktualizace: 2.5.2024 13:01

PROBÍHAJÍCÍ AUKCE

PODMÍNKY PRODEJE

HODNOCENÍ 1625

VŠECHNY FOTOGRAFIE 329
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky

KOMENTÁŘE

VTÍPKY 35

RECEPTY 28

NÁVODY 3

VYUŽIJTE AKCE V MÉM ALBU 3+1 ZADARMO!!! NA DOBÍRKU NEPOSÍLÁM,BALÍČKY POSÍLÁM PO PŘIPSÁNÍ PLATBY NA ÚČET,POSÍLÁM PŘES ZÁSILKOVNU PŘEJI PŘÍJEMNÉ NAKUPOVANÍ.

Celkem: 8 (zobrazuje se 1-8)

O ŽENÁCH

vážení

KOMENTÁŘE (1) poslední: 30.10.2014, 14:31 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

A HÁDKA ZAČALA....

-Moje žena mi naznačovala, co chce na nadcházející výročí. Řekla:
"Chci něco, co udělá z 0 na 150 za 3 sekundy."
Tak jsem jí koupil osobní váhu. A hádka začala.....

-Když jsem přišel včera večer domů, manželka požadovala, abych ji vzal někam, kde je draho...
Tak jsem ji vzal na benzínovou pumu.
A hádka začala.....

-Seděl jsem s manželkou u stolu na jejím srazu ze střední školy.
Neustále sledovala opilce, který seděl sám u vedlejšího stolu a pohrával si se skleničkou.
Zeptal jsem se jí: "Znáš ho?"
"Ano", vzdychla si. "Je to moje stará láska. Pokud vím, tak se dal na chlast hned po našem rozchodu před mnoha lety a slyšela jsem, že od té doby nevystřízlivěl."
Řekl jsem: "Ó Bože! Kdo by si pomyslel, že člověk může oslavovat tak dlouhou dobu?"
A hádka začala.....

-Manželka stála v ložnici před zrcadlem a prohlížela se. Nebyla spokojená s tím, co viděla a tak mi řekla:
"Cítím se příšerně. Vypadám stará, tlustá a škaredá. Opravdu bych ocenila, abys mi řekl nějaký kompliment, něco pozitivního".
Odpověděl jsem: "Na svůj věk máš zrak jako orel."
A hádka začala.....

-Snažil jsem se přesvědčit manželku, aby koupila basu piva za 160 Kč.
Místo toho si koupila noční krém za 80 Kč.
Řekl jsem jí, že po base piva vypadá večer hezčí než po nočním krému.
A hádka začala.....

KOMENTÁŘE (2) poslední: 22.6.2009, 17:30 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

KAMARÁDKY

Sedí čtyři kamarádky u vína a vyprávějí si o svých mužích.

První říká:
Tak jsem manželovi prohledala kapsy a našla cizí kapesníček."
"A co jsi s ním udělala?"ptá se jedna z kamarádek.
"No, vyprala jsme ho a teď je můj."

Druhá říká:
"To já zase našla manželovi v kapse dámské kalhotky!"
" A co jsi udělala?"
"No, byly nové, tak jsem si je nechala."

Třetí říká: "To já jsem manželovi našla v kapse krabičku prezervativů."
"A co jsi s nimi udělala?"
"Ustřihla jsem jim všem špičky."

Čtvrtá omdlela.

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

o blondýnkách ale fakt super!!!

Příjde v Praze blondýnka do Komerční banky u Prašné brány a nechá se zavést k úředníkovi ohledně půjčky. Cestuje prý obchodně do Ameriky a potřebuje si na dva týdny půjčit 10 tis. Kč. Úředník na to, že banka potřebuje nějakou záruku. Blondýnka mu nechá klíčky od nového BMW včetně dokladů. Auto bylo zaparkované u chodníku, měla k němu veškeré doklady, vše bylo v pořádku. Banka tedy souhlasí, že si ho vezme jako záruku na půjčku. Generální ředitel banky a i všichni úředníci se potom od srdce zasmáli blondýnce, která dá nový bavorák za 2,5 mil. Kč jako záruku na půjčku 10 tis. Kč. Jeden zaměstnanec auto odvezl a zaparkoval bavoráka v garážích banky. Po dvou týdnech se blondýna objeví, zaplatí 10 tis.
Kč a k tomu 17,41 Kč jako úrok. Zaměstnanec jde a přiveze auto před banku. Mezi tím se úředník ptá blondýny: "Slečno, jsme velmi rádi, že jsme s vámi uzavřeli obchod a že vše tak hladce proběhlo, ale i tak nám to vrtá v hlavě. Když jste byla pryč, trochu jsme si vás prověřili a zjistili jsme, že jste multimilionářka. Takže nechápeme, proč jste si musela půjčit 10 tis. Kč?" Na to blondýna: "Kde jinde v Praze bych mohla zaparkovat na 14 dní auto za 17,41 Kč v centru Prahy a mít jistotu, že po návratu to auto tam budu mít a že bude nepoškozemé a nevykradené!"

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

Slohová práce žáka ZŠ na téma: Moji rodiče.

Slohová práce žáka ZŠ na téma: Moji rodiče.

Rodiče se dělí na dvě části: matku a otce.

Matka se ještě rozděluje na ženu v domácnosti a v zaměstnání.

Doma se potom ještě skládá z manželky, matky, kuchařky, uklízečky, pradleny, zásobovačky, účetní, vychovatelky.... ostatní si nepamatuji, ale máma toho umí vyjmenovat víc, jako např. služka, otrok a jiné .

Matka se vyznačuje tím, že se zázračně nachází na více místech najednou, umí v jedné chvíli myslet na sto věcí, přičemž deset věcí dělá současně.
Vidím na vlastní oči, jak po návratu z práce dá vařit vodu na sporák , zatímco zadělá na buchty. Přitom jí běží pračka, do které chodí vyměňovat prádlo, mně vymýšlí věty oznamovací, tázací a rozkazovací a naší Olinku zkouší z velké násobilky. Ve volném čase stačí i vyžehlit . Že potom přebalí malého Karlíka a udělá mu Sunar s krupicí si ani nevšimnu.

Dvě oči mi na to nestačí. Když potom zasedneme k večeři, všechno je připravené na stole, já mám na teplákách zašité nové díry , Olina má umyté vlasy a prádlo visí na balkoně.

Potají si mámu prohlížím. Máma má opravdu jen dvě ruce a přece, když přijde domů z práce má v jedné velkou a malou kabelku, v druhé dvě síťovky s nákupem a v třetí.... ne, vždyť jsem už povídal, že má jen dvě ruce, ale nese i Karlíka ve fusaku.

Otec se neskládá ani nerozděluje.

Nachází se v zaměstnání a doma, ale doma ho najdete málokdy. Kromě snídání a večeření, když sedí u stolu, vyskytuje se obyčejně v křesle nebo na gauči a bývá zakrytý novinami.

Zanechává po sobě vždy totožné stopy: rozevřené a převrácené noviny a cigaretový popel, někdy i v popelníku. Na rozdíl od mámy, i když má taky dvě ruce, přichází domu s rukama prázdnýma. Jestli umí násobilku nevím, ale
psát asi neumí, protože mi ještě žákovskou knížku nikdy nepodepsal. A ani není prozkoumané, proč patří do skupiny rodičů, když na rodičovské sdružení vůbec nechodí. Jak umýt auto ještě nezkoušel

Pan učitel povídal, abychom se při psaní tohoto úkolu zamysleli nad prací svých rodičů. Ve škole přidělují žáka, který řádně nepracuje a neučí se, dobrému a snaživému žákovi, aby se od něj něco naučil . Tak si myslím, že při svatbě přidělují muže ženám, aby je ženy něčemu dobrému naučily a měly na ně dobrý vliv.

Mojí mámě se to zatím bohužel nepodařilo.

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

pár vtípků o blondýnkách :-)

Šéf přijme blondýnku jako uklizečku a hned jí uloží práci:
"Umyjte podlahu ve výtahu!" - "V tomhle patře nebo ve všech?"

Blondýna porodí dvojčata a neustále pláče.
Sestra se jí ptá proč pláče.
Odpověď: Nevím, s kým mám to druhé.

Blondýnka si v letadle sedne k oknu, za chvilku k ni přijde fešný chlapík a povídá:
Promiňte slečno, ale toto sedadlo je moje ...
Blondýnka: - Dej si odpich mladý, takový blbý finty znám...neotravuj!
Chlapík pokrčí rameny a prohodí: "Tak si to letadlo pilotuj sama, krávo!"

Seznámí se mladý muž s blondýnkou. Při rozloučení se zeptá:
"Mohu ti zítra zavolat do práce?"
"Můžeš, ale kdyby to brala šéfová, tak to polož."
"Jak jí ale poznám?"
"Je zrzavá a má brejle."

Jede takhle blondýnka autem a narazí do stromu. Poté vyleze z auta, obejme strom a povídá:
"Strome, stromečku, promiň, promiň, ale já troubila!

Dvě blondýnky přijdou ke svému autu a jedna říká:
"Hele, nechaly jsme v autě zabouchnuté klíčky."
Jedna se šťourá v zámku sponkou do vlasů, druhá zkouší vypáčit druhé dveře a najednou povídá:
"Měly bychom si pospíšit. Začíná pršet a nechaly jsme otevřenou střechu!"

Trpaslík chce nastoupit do autobusu, když vtom jej předběhne blondýnka.
"Kam se cpeš ty drzá bruneto?"
"Já jsem blondýnka."
"Ale já to odsud vidím jinak!"

Přijede blonďatá slečna do autoservisu:
"Prosila bych vyměnit takovou tu tyčinku na měření oleje v motoru, ta stará už na ten olej nedosáhne!"

Blondýnka na křižovatce:
Z auta vystoupí nasraný chlap a křičí na ženskou za volantem druhého auta:
Ty krávo, dělala jsi někdy řidičák?!
A blondýna odpoví: "Určitě víckrát než ty, debile ...!"

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

Radar ať už nás ženský nes...:-))) SUPER!!!!

Divný radar, aneb jak nasbírat třikrát za sebou pokutu v Německu "Co to bylo za záblesk?" zeptala se nervózním hlasem moje právoplatná manželka.
"Ty demente, to byl určitě radar! Radar!"
Čímž ale její lamentování neskončilo.
"Panáček smrdí korunou, nemá ani na zimní gumy, ale na pokuty v eurech, to určitě dá dohromady.
Uvědom si, že nemáme už ani cent, na hranice dojedeme nejspíš na výpary a ty si klidně jedeš jak kdyby pro tebe žádný předpisy neplatily. Seš nezodpovědnej až to bolí! Bože za co jsem se to provdala.
Matka měla pravdu když říkala, že s tebou se místo do ráje dostanu tak leda tak do prdele!"
"Co furt máš lásko? Jedu padesát, svítím, nevím co to bylo.
Třeba jen někdo na ulici něco fotil?" zkoušel jsem navrhnout.
"A co by jako kdo na týhle ulici fotil?" Kateřina se zavrtěla na sedačce spolujezdce, potáhla z cigarety a pokračovala:
"Našeho vomlácenýho Favouše? To si děláš prdel ne? Říkám, že si jel víc jak padesát a radar nás vyfotil." stála si na svém.
" Kecy, prdy, beďary, jel jsem padesát, nejsem blbej abych riskoval německou pokutu ne?" snažil jsem se Katce oponovat.
"Času máme dost, otočím to a projedem tuhle ulici znova padesátkou, abys viděla že nekecám." uzavřel jsem.
Trošku mě hryzalo svědomí, jel jsem opravdu padesátkou? Vraceli jsme se z Drážďan z předvánočních nákupů, oba dva utahaní z celodenního prolejzání krámů a obchoďáků, a tak bych se ani nedivil, kdybych po tý štrece neměl už takovej cit v noze. Nebo že by únava?
Však uvidíme. Zabočil jsem do první vedlejší ulice, bravurně otočil favouše a vrátil jsem se zhruba dva kilometry, kde jsem opakoval týž manévr.
Manželka vedle mě ostřížím zrakem sledovala ručičku tachometru,která se držela za čtyřicetipěti kilometrech v hodině. I já jsem se snažil jet touto rychlostí. Ale bylo to marné, najednou to blesklo a na ulici ani noha. To byla samozřejmě voda na manželčin mlýn. Hned spustila:
"A je to tady, určitě jsme v nějaký čtyřicítkový zóně! Sereš na značky,čumíš, co kde lítá a bude z toho akorát mastná pokuta!
Proboha za co mě trestáš?!
Strašně jsem litoval, že neexistuje nějaký dálkový vypínání na ženský.
To by byla paráda, jen by otevřela hubu, já bych zmáčknul čudlík,ona by zhasla a zapnul bych jí na chvilku až na hranicích, aby se mohla usmívat na celníky. Pak zas vypnout a zapnout až doma, aby mohla otevřít vrata na zahradu .....Po pár vteřinách scifi představ jsme se zase vrátil nohama na zem.
Vrhnul jsem na ní dost nevraživej pohled a navrhnul jsem, že zajedem až na začátek Pirny a schválně, jestli tam bude nějaká čtyřicítka.
"Jo!" vyštekla na mě. "Máme prachů na rozdávání a budem si vozit prdel po Německu sem a tam, aby se ukázalo, že mám pravdu.. T zrovna..
To mě ale dožralo tak, že jsem se otočil skoro na místě, s výrazem šílence v očích a ručičkou tachometru na čtyřicítce jsem dojel až za město, kde jsem se otočil a vyrazil zpět. Jel jsem jak šnektřicítkou.
Nikde samozřejmě žádná značka, která by upravovala rychlost. I němčouři, kteří ve své vlasti opravdu dodržují povětšinou rychlost, mě problikávali a předjížděním mi dávali jasně najevo, že se seru jak hlemýžď.
Banhofstrasse. Tuhle ulici si asi budu nadosmrti pamatovat. Za nervózního blikání aut v koloně za mnou jsem jí pomalu projížděl.
Blik!
Zase ten blesk. Zase nás něco vyfotilo.
To už bylo i na mou ženu Kateřinu dost, rezolutně se natočila zády ke mně a celou cestu až na hranice na posléze i domů do Děčína sekoukala z okénka a nepromluvila ani slovo. Její mlčenlivost trvala ještě skoro týden. Čas od času jsme spolu sice prohodili pár frází, nutných k přežití, ale bylo na ní vidět, že vina je zcela na mé straně.
Pak se vše vrátilo téměř do normálu.
Den před štědrým dnem jsem spěchal domů z práce, vystresovanejtím, že ještě nemám pro manželku dárek pod stromeček. Mám jí rád a chtěl jsem jí koupit něco hezkého. Něco co jí mě stále připomínalo. Na příhodu z Německa jsem už dávno zapomněl, a tak mi otevření poštovní schránky doma doslova vyrazilo dech. Nejsem většinou škodolibej, ale to co bylo v dopise na úředním papíře, s německou poštovní známkou a německou zpáteční adresou, mě rozesmálo jako nikdy před tím.
Moje němčina stačila přesně na to, abych z dopisu vyčetl, že nám byla vyměřena třikrát pokuta v celkové výši šedesát euro - při průjezdu nádražní ulicí v Pirně totiž zdejší policejní radar třikrát zdokumentoval, že spolujezdec nebyl připoutanej bezpečnostním pásem!
Pak už stačilo jen vzít novou obálku, lejstro do ní vložit,zabalit do vánočního papíru, šoupnout to pod stromeček a jen čekat, až zazvoní Ježíšek a má milá Kateřina se posere ....

KOMENTÁŘE (6) poslední: 24.2.2008, 18:45 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

manželství

Myšlienka vydatej slovenskej ženy:

Ja som veľmi rada, že mi manžela vybrali rodičia....

Pri pomyslení, že som si takého kokota našla sama, by ma jeblo!

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

Celkem: 8 (zobrazuje se 1-8)

MIMIAUKCE.cz