Doufám,“ ptá se lékař pacientky, „že od té doby, co vám musel zaplatit bolestné, vás manžel už nebije?“ „Nebije, pane doktore, ale mám takový divný pocit, že si na to šetří. Vždycky, když přijdu domů, tak se po mně zuřivě podívá a vztekle hodí do pokladničky dvacku!“
Už jako dítě jsem se rád motal v kuchyni. A nemotal jsem se sám! Motala se máma, motal se i táta. A když jsem se v patnácti rozhodoval co dál, pivo pro mě byl jasná volba!
Občas se stává, že naše očekávání, případně vzpomínky na určité situace vypadají pěkně nebo normálně. Ovšem taky se občas stává, že realita vypadá poněkud jinak. :))