inzerce
 |
končící aukce |  |
návod na inzerci | |
časté otázky | |
podmínky inzerce | |
možnosti reklamy | |
kontaktujte nás... | |
 |
Inzeráty | Testování | Soutěže | Hodnocení | Komentáře | Diskuse | Fotky | Magazín | Blogy | Návody | Bydlení | Poradna | Recepty | Vtípky |  |
VTÍPKY
|
|
| Celkem: 14 (zobrazuje se 1-14) |
| OSTATNÍ |
| Nepravdivější předpověď počasí jakou znám :-) |
 |
| KOMENTÁŘE (12) poslední: 11.6.2009, 11:38 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| O ALKOHOLU |
| Deník Pražáka :-) |
 |
| KOMENTÁŘE (1) poslední: 16.4.2009, 15:28 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| OSTATNÍ |
| Recept |
| Rychlé rumové pralinky. Vezmeš dutou čokoládovou figurku, ukousneš jí hlavu a doliješ rumem. A je to připraveno ke konzumaci. Rychlé !! A pak že pečení na vánoce zabere hodně času... :-)) |
| KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| O ŽENÁCH |
| Těhotenství - Nejkrásnějších 9 měsíců v životě ženy |
| 1.měsíc Stojím v lékárně ve frontě a chce se mi omdlít. Je tam vedro, vydýchaný vzduch a paní přede mnou má prostě nesnesitelný parfém, ale pořád je to lepší než pán před ní, který smrdí zřejmě od přírody a je mi tak nějak fyzicky odporný. Fuj, teď jsem si všimla lupů v jeho vlasech. Asi se pozvracím. "Těhotenský test," odpovím na otázku lékárnice, co si přeju. Mám mžitky před očima a venku si musím chvilku sednout na parapet výlohy, abych se neskácela. Jsem si jistá svou věcí a 2 čárky na počuraném papírku mi to pak doma jen potvrdí. Asi brzo omdlím, ale jsem šťastná 2. měsíc Je 7 hodin ráno, já stojím v kuchyni před ledničkou a vedu vnitřní boj: když ledničku neotevřu a nevytáhnu si z ní něco na snídani, brzy se pozvracím. Pokud ji otevřu a ucítím to, co člověk cítí, když ledničku otevře, pozvracím se taky. Jdu si napustit do sklenice ledovou vodu, napiju se, opláchnu si čelo, otevřu dokořán okno, zadržím dech a risknu to. Rychle otvírám lednici a bleskově vytahuju máslo a mlíko. Vyhrknou mi slzy do očí a ženu k oknu to rozdýchat. Hurá, ustála jsem to, už mám aspoň na dopoledne vyhráno. Snídám bílý rohlík s máslem a bílou kávu, to jediné, co dopoledne snesu k jídlu. Posilněná snídaní jdu odvážně uklidit věci zpět do lednice a zrak mi padne na 2 buřty v igelitovém pytlíku, co si koupil manžel na večer na opékání. Ty už jsem neustála. Nesnáším zvracení, takže zvracím s křečovitě zavřenýma očima, abych to neviděla, pak poslepu tápu po toaletním papíru a po splachovadlu. Opouštím záchod, pustím si na hlavu studenou vodu a jdu na dvůr to ozdýchat. První, co uvidím po otevření dveří na dvůr, je # hromádka od našeho štěňátka. Poslepu zvedám prkýnko. Jsem vyložená z kuchyňského okna, zhluboka dýchám a přemýšlím, že bych měla něco sníst. Jediné, na co jsem schopná pomyslet bez odporu, je rohlík s máslem a bílá káva. Stojím před ledničkou.......... Věčný koloběh. Mám pocit, že se neudržím na nohou. Ležím v posteli, hlavu jsem si osprchovala studenou vodou, mám okno dokořán a zhluboka dýchám. Asi bych měla něco sníst.......... Přichází domů manžel s oblíbenou žertovnou otázkou na rtech:"Copak jsi dnes celý den dělala?" na kterou odpovídám neomaleně: "Blila." Manžel se hurónsky směje, považujíc to za dobrý vtip, otvírá dokořán ledničku a volá na mě: "Co máme k jídlu, maminko ???" 3. měsíc Miminku na # ultrazvuku bije srdíčko, vše je v pořádku a já dostávám konečně těhotenskou průkazku a přemýšlím, jak se vyrovnám s pokynem sestry,# abych přišla příště nalačno. Smlouvám s ní aspoň o kapku kafe nebo čaje a vyhrožuju poblinkáním sesterny. Směje se a povoluje mi trochu vody. Přicházím domů a rozrážím dokořán všechna okna: nesnáším vůni našeho domu. "Nepřipadá ti, že nám to tady strašně smrdí?", vyzvídám na každém. Smrdí mi sprchový šampon, tělové mléko, je mi odporný olej na opalování, hnusí se mi jídlo, je mi odporný dokonce i rohlík s máslem a bílá káva. Jediné, co mi voní a na co mám chuť prakticky pořád, je pivo. Opuchly mi nohy a obličej a na bradě se mi vyrašil lišej záhadného druhu. Večer k nám přišlo pár známých na grilovačku. Cpou se masem a mají odporně mastné brady a prsty. Maso odporně smrdí. Manžel odlamuje nožičky špekáčku a dává je synovi, který mlaská a omastek mu teče po bradě. Odbíhám blinkat. Když se vrátím, úplně bílá, syn si mi sedne na klín, obejme mě mastnýma ručičkama a zeptá se mě: "Copak je maminko?" 4. měsíc Všechny kolem nesnáším. Nesnáším naše štěně, leze mi na nervy manžel, příbuzní, mamka. Syn má tisíc otázek ve chvíli, kdy se mi nechce ani trochu mluvit. Manžela zajímá jen, co je k jídlu a jestli jsem vyřídila všechno, co jsem měla. Ještě ke všemu si ráno ohřál buřta k snídani a # ten kastrůlek s mastnou smradlavou vodou nechal na sporáku. Dvakrát se pozvracím, než dokážu sejít ložnice v patře dolů do kuchyně. Sobec jeden hnusná. Vůbec ho nezajímají moje starosti, mamku zase zajímají až moc... Hlavně, ať se mi dneska nikdo nedostane do rány. Mám chuť všechno rozkopat. Syn mi sděluje, že on spát rozhodně nepůjde. Začínám asertivně vysvětlovat, že rozhodně půjde, ale nějak se to zvrtne a ječím na celé kolo, že už toho mám dost, že mi tady nikdo odmlouvat nebude a že vůbec. Vztekle kopu do balónu na cvičení a # odcházím trucovat do ložnice, kde se vzteky rozbrečím. Slyším, jak # manžel potichu vysvětluje: "Maminka je trošičku nervózní, nesmíš jí moc # zlobit..." "Tak dobže," odpovídá syn a já pro změnu pláču # dojetím...... 5. měsíc Dojetí z konce 4. měsíce mi # zůstalo. (Mimochodem stejně jako lišej v obličeji). Nemůžu se dívat na # televizní noviny, protože téměř pořád pláču, nechodím na žádnou kulturní akci, protože mě k pláči dojímá krásná hudba. Potají utírám slzy v divadle, kam jsem se synem dorazila na doják Perníková chaloupka. Večer pláču, protože babička s dědečkem chtějí vzít syna do ZOO a povezou ho tam autem. Jsem přesvědčená, že se vybourají. Mám panickou hrůzu a pláču dlouho do noci. Manžel konstatuje, že mu mé vzteklé období bylo přece jen o trochu sympatičtější a vypíná televizi, protože právě začíná nějaká riziková reklama už ani nevím na co, zřejmě na polévky od Vitany. Zvracím už jen jednou týdně, ale musím nosit vysoce elegantní gumové punčochy # kvůli křečákům. Jednou pláču, protože jsem si vsugerovala, že mám nějakou zákeřnou nemoc krve, protože mi na nohách vyskákaly takové červeno-fialové tečky, které si moc dobře pamatuju od taťky, než zemřel. Asi půl hodiny se zmítám v hrozných představách, jak jsou moje děti sirotkové, případně jim jejich otec dovalil macechu , nějakou pipku s pevnejma prsama, kterou třeba ještě ve finále budou mít rádi a nikdo si na mě ani nevzpomene....., pak mi dojde, že je to obvyklá vyrážka po holení nohou, pořádně se vysmrkám a jdu spát. 6. měsíc Přestala jsem zvracet, ale mám nesnesitelné bolesti v žebrech. Ukázalo se, že mám jakési mezižeberní srůsty, které se mi pomalu trhají. Dělají se mi podlitiny a já mám bolesti ve všech polohách kromě lehu na zádech, kdy je to jakž takž snesitelné. Kromě toho si z pátého měsíce s sebou stále nesu lišej na bradě, gumové punčochy a pipku s pevnejma prsama. Žárlím na všechno, co je ženského rodu. Prohlížím se v zrcadle a vidím jakousi rozplizlou ropuchoidní maminu se zplihlýma vlasama, opuchlým obličejem, pletencema žil na nohách a obrovským břichem. A pak vidím všechny ostatní sexy ženy a dívky, sportující, vysmáté, vyzývavé a netěhotné. Manžel při pohledu na mé svlečené tělo vypadá jako já v prvních měsících těhu při pohledu na buřta. Ze všech stran se naznačuje, že nejsem žena, ale matka. V knížkách se o mých pohlavních orgánech mluví jako o # rodidlech slovo, které je mi tak odporné, že je mi nevolno i teď), prsa se začínají stávat továrnou na mlíko. Vyjdu schody do prvního patra a funím jak lokomotiva. Nenajdu na svém těle místo, které by nebylo aspoň trochu oteklé. Na rodidla si pravda přes břicho nevidím, tak nevím...) Manžel vymetá podnikové večírky a zjevně se výborně baví s pevnoprsařkama. Asi ho brzo nakopnu nožkou zpevněnou v gumové punčošce... 7. měsíc Sláva, dotrhly se srůsty, ze dne na den je klid. Začala jsem ale pro změnu znovu zvracet. Ne tak často, ale zato trochu brutálněji, málokdy to totiž vůbec stihnu doběhnout na záchod. Taky k nám přišel Mikuláš s čertem. Čert zahudroval a # zachrastil řetězy a já se rozplakala. Čert trochu znejistěl, tuto reakci asi čekal spíš od dítěte než od maminky. Manžel po jejich odchodu vážně pokyvoval hlavou a s uspokojením konstatoval, že mi konečně došlo, že jsem celý rok zlobila a začala se po právu bát. Pak mě se synem společně uklidňovali, že čert jen tak hudruje, ale že by mě ve skutečnosti nechtěl. Těžko už mi někdo někdy uvěří, že mě k pláči dojal strach spatřený v synových očích. Novinkou pro tento měsíc je absolutní # neovládání svěračů. Zakašlu, kýchnu, zasměju se a můžu se jít převléknout. Lehkou ostudu jsem udělala na oslavě Silvestra, kdy jsem se doslova smíchy počurala, naštěstí tam byli jen naši nejbližší známí... Navíc mě trápí střevní problémy, což je společně s předchozím problémem dost vražedná kombinace. Nejlepší je pro mě vůbec nevycházet z domu, v době předvánočních nákupů dost problematický úkol. 8. měsíc Odhazuji gumové punčochy, protože už je prostě nesnesu. Mám pocit, že červenými proužky uprostřed stehen, které mi tam zůstaly vytlačené po okrajích punčoch, budu ocejchovaná asi už nadosmrti. Taky přemýšlím, jestli vůbec kdy ještě svoje nohy budu moct někomu ukázat. Zmizel mi lišej z brady a nahradilo ho jakési postpubertální akné. V kabelce musím pořád nosit Rennie, protože mě má žáha asi brzo sežehne. Praskly na mně moje těhotenské rifle. Mám sice ještě jedny, ale ty mi zase hrozně kloužou po břiše dolů a následně spadnou úplně. Musím na nich teda nosit kšandy, což sice slouží k výbornému pobavení mé drahé polovičky, ale já z toho zrovna dvakrát nadšená nejsem. Mohla bych nosit sukně a šaty, to bych ale musela dopnout kozačky, což je při současném stavu mých lýtek absolutně nereálné. Praskly mi zipy u obou zimních bund a ulomila se mi čtyřka vpravo nahoře. Takový lehce destrukční měsíc. 9.měsíc Na poslední chvíli jsem si s vypětím všech sil sundala # všechny mé (dva) prstýnky, protože hrozilo, že by mi je pak museli odříznout i s prsty. Ulomila se mi pětka vpravo nahoře. Kromě jiných zábavných akrobatických prvků při zavazování bot, depilaci atd...provozuji těhotenskou jógu při nesčetných pokusech ostříhat si nehty na nohou. Konkrétně tedy na pravé noze, na levé to jde celkem v pohodě. S pravou jsem měla dlouho problémy, pak jsem ale našla výborný # způsob - nutné asi půlhodinové rozcvičení zadních a vnitřních stehenních svalů, šikmých zádových a krční páteře: V široko rozkročmém sedu na zemi přitáhnete tělo k pravé noze šikmo tak, aby břicho splývalo volně mezi rozkročené nohy a netlačilo se. Zkroutíte hlavu tak, aby bylo vidět na prsty u nohou. Při dobrém rozcvičení je možno v této poloze ostříhat všechny prsty najednou, druhou variantou je pomalu kmitat, při každém kmitu pak ošetřit jeden prst. Třetí variantou je návštěva pedikérky. Konečně porod. Břicho je pryč a v mém náručí stvoření, do kterého jsem se nekonečně a na první pohled zamilovala, které celých 9 měsíců prožilo se mnou, na nic si nestěžovalo a snášelo všechny mé nálady, propady, poklesky a nepříliš vzorné chování. Bezpečně poznávám ty patičky, které usilovně a bez přestání kopou do prázdna, jakoby hledaly to břicho zevnitř, do kterého byly zvyklé se tak nádherně zabořovat. Bezděčně nastavuji břicho zvenku, zdá se, že je to jak náhražka přijato. Netrvá to ani tak dlouho a já začínám mít při # pohledu na maminky těhulky neodbytný pocit krásné nostalgie. To bylo přece tak nádherné období, no řekněte....... :-) |
| KOMENTÁŘE (6) poslední: 27.11.2008, 22:16 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| O ŽENÁCH |
| Zásady dobré hospodyňky |
| 1) Okna myji málokdy, protože miluji ptáky a rozhodně nechci, aby si zbytečně rozbíjeli hubu. 2) Podlahy nevoskuji, protože myslím na bezpečnost svých hostů. 3) Hmyz mi nevadí. Každý brouk má jméno a souhlasí se vším, co řeknu. 4) Jarní úklid nedělám. Mám ráda všechny roční sezony a nechci, aby ty zbylé žárlily. 5) Nepleju zahradu, protože nechci mařit Boží úsilí. 6) Nevařím moc chutná jídla, protože nechci vystresovat své hosty, cože mají uvařit oni, až přijdu já k nim. 7) Nevyhazuji staré věci. Manžel nemůže nic najít i tak, nač ho plést ještě víc. 8) Nežehlím. Rozhodla jsem se věřit cedulkám "nemačkavé". 9) Nestresuji se ničím. Kdo to dělá - umře mladý. A já chci vydržet co nejdéle! A pamatuj! Uklizený dům je znakem, že máš příliš volného času !!! Tvá dobrá hospodyňka. |
| KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| OSTATNÍ |
| zajímavá cedulka... |
 |
| KOMENTÁŘE (3) poslední: 22.9.2008, 16:19 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| O DĚTECH |
| Rodiče roku 2008 |
 |
| KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| OSTATNÍ |
| Svíčková podle zaměstnané ženy |
 |
| KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| O ŠKOLE |
| Konečně někdo chápe matematiku stejně jako já! |
 |
| KOMENTÁŘE (4) poslední: 23.9.2008, 12:16 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| O POLICAJTECH |
| Policie, aneb pomáhat a chránit! |
 |
| KOMENTÁŘE (1) poslední: 31.12.2008, 14:41 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| OSTATNÍ |
| Konečně nová vláda! |
 |
| KOMENTÁŘE (1) poslední: 21.9.2008, 22:15 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| O ŠKOLE |
| Zeměpis |
| Přijde nová učitelka zeměpisu do školy. Otevře dveře do třídy, postaví se před žáky a začne: " Děti chtěla bych Vám říct...." Ale děti po paní učitelce začnou házet papírky a křičet ,aby vypadla. Celá uplakaná vyběhne ven a utíká za ředitelem. Ředitel povídá... "Paní učitelko, já Vás chápu, ale jak to učil Komenský? Děti je třeba zaujmout a potom začít vykládat. Tak se pojďte podívat." Ředitel rozkopne dveře do třídy... "Nazdar parchanti" "Ahoj řediteli!" "Dokážete vy polointeligentní hovada natáhnout prezervativ na glóbus?" "A co je to glóbus?" "Právě to vám teď vysvětlí vaše nová učitelka zeměpisu." |
| KOMENTÁŘE (1) poslední: 21.9.2008, 22:16 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| O SPORTU |
| Na horách je 40 cm sněhu!!! Připrav lyže! |
 |
| KOMENTÁŘE (10) poslední: 30.12.2015, 19:56 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| OSTATNÍ |
| 1. kázání |
| Nový farář byl před svým prvním kázáním tak nervózní, že skoro ani nemohl mluvit. Příští neděli, před druhým kázáním, se zeptal přítomného arcibiskupa, co má dělat, aby se uvolnil. Ten mu poradil: "Kápněte si do vody trochu vodky, uvidíte, že po pár hltech budete trochu klidnější." Farář poslechl a skutečně, cítil se tak dobře, že by dokázal mluvit i ve vichřici. Po bohoslužbě se vrátil do sakristie, kde našel lístek od arcibiskupa: Příště si nalijte vodku do vody, ne vodu do vodky. V dalším připojuji pár poznámek, aby se neopakovalo to, co jsem viděl na dnešní mši: - Na okraj kalicha není nutné dávat kolečko citrónu. - Ty kabinky v boční lodi jsou zpovědnice, ne toalety. - Snažte se neopírat o obraz Panny Marie, a už vůbec ji nemusíte objímat a líbat. - Máme 10 přikázání, ne 12. - Apoštolů bylo 12, ne 7, a žádný z nich nebyl trpaslík. - Našeho Pána Ježíše Krista a Jeho Apoštoly nenazýváme "JC & His Boys". - Ježíš Kristus byl pomazaný, nikoliv namazaný. - Svatému Kříži neříkáme "Velký Téčko". - David porazil Goliáše prakem a kamenem, není pravda, že by ho "dojebal", ani mu nedal "lekci na kterou do smrti nezapomněl". - Jidáše neoznačujeme za "zkurveného zmrda". - Svatého Otce se nesluší nazývat "Papa Ratzi". - Bin Ládin neměl prsty v Ježíšově smrti. - Svěcená voda je na požehnání, nikoliv na osvěžení zátylku. - Nikdy se nemodlete vsedě na schodech před oltářem. - Hostie nejsou chipsy, tedy je nepřikusujeme k vínu, ale rozdáme věřícím. - Věřící vhazují příspěvky do pokladničky dobrovolně, nápis: "Vaše spropitné je můj plat" je tedy na pokladničce zcela zbytečný. - Při otčenáši je možno zvedat ruce k nebesům, ale ne se kývat do vlny. - Vaši iniciativu, aby si všichni přítomní zatancovali, hodnotím kladně, ale dělat vláček po celém kostele, to nemusíte. Důležité!!!! Ten, co seděl v koutě u oltáře, a o kterém jste tvrdil, že to je "buzík v sukni" a "transvestita bez mejkapu", to jsem byl já. Doufám, že do příští neděle tyto nedostatky napravíte. Jinak na první kázání to nebylo špatné, vcelku jsem byl spokojen Arcibiskup |
| KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
| Celkem: 14 (zobrazuje se 1-14) |
Nově na Mimibazaru
Reklama
|
Podmínky serveru
|
Ceník členství
|
Návod pro inzerci
|
Desatero
|
Ochrana kupujících
|
Dobrý prodejce
|
Osobní údaje
|
Kontakt
|
Jednotné kontaktní místo
Autorská práva k publikovaným materiálům | Podmínky pro užívání služby informační společnosti | Informace o zpracování osobních údajů | Informace o fungování interního systému
Cookies | Nastavení soukromí | Vlastnická struktura
Autorská práva k publikovaným materiálům | Podmínky pro užívání služby informační společnosti | Informace o zpracování osobních údajů | Informace o fungování interního systému
Cookies | Nastavení soukromí | Vlastnická struktura
© 2001–2024 Copyright CZECH NEWS CENTER a.s. a dodavatelé obsahu