VTÍPKY

Pavla B. (Lanceta) ID 191418

Oblast: Praha

+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)

Registrace: 15.1.2009

Naposledy: 8.4.2010 16:18

PROBÍHAJÍCÍ AUKCE

PODMÍNKY PRODEJE

HODNOCENÍ 0

VŠECHNY FOTOGRAFIE 0
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky

KOMENTÁŘE

VTÍPKY 4

RECEPTY 0

NÁVODY 0

Celkem: 4 (zobrazuje se 1-4)

OSTATNÍ

6 nebo 9

Na břehu řeky stojí dívka plachá a hluboce zamyšlená. Ptá se, v myšlenkách, řeky na otázku, jenž má být zodpovězena. Stojí, dívá se do hluboké vody, má strach z lidí okolo, přemýšlí stále dokola. Má přivřené oči, ústa něžně šeptajíc zůstaň, zůstaň... Nikdo neví, co tím chce říct, nikdo neví, proč už se jí nechce žít. Rude podél těla, občas zatnou se v pěst, v jedné dlani držíce lísteček s číslem šest. Je to snad nějaké znamení? Něžné pírko, které zabloudilo na jejím rameni, jí snad něco šeptá? Ona však neposlouchá slova útěchy, řasy se jí chvějí, čeká na někoho? Ptáci na nebi se ptají... Na sobě bílé šaty, jenž ukazují její plachost a něžnost, je ponořena do svých myšlenek a občas pohledne na most kousek od ní...Svadí ji, svádí...Blíží se večer a ona stále stojí, nezměnila polohu, nad hlavou ztemnělou oblohu plnou hvězd, ale mně vrtá hlavou to tajemné číslo šest. Hodiny běží a ona stále stojí na břehu řeky, v nedalekém lese zaslechne vlky, ale nebojí se. Dnes se nebojí ničeho, buď vše získá zpět nebo bude vše ztraceno... Po chvíli rozevře dlaň, ve které se lísteček schovává, odlétne, vítr si s ním chvíli pohrává, než skončí na plynoucí vodě, zmáčí se a ke dnu plave... Otebře oči a odhrne z jemné tváře vlasy plavé. Má velké oči, modré jako nebe, třese se zimou, roda ji na bosých nohou zebe... Pohlédne na nebe, čeká snad nějaké znamení? Má ukončit něco její trápení? Tiše se pohne a odchází směrem k mostu, pořád myslí na tajemnou šestku. Hodina šestá už dávno minula a voda, jenž klidně plynula, se náhle zčeřila...
PO deváté hodině na ono místo přišel mladík, tváře krásné, sedl si do trávy a bez pocitu bázně se zadíval do hluboké vody. Čeká tu na dívku, jíž poslal lísteček se vzkazem kdy... Ví,že ji zranil a ona tak dlouho čekala, než svůj názor změnil a láska se vrátila.Chtěl ji překvapit, nechtěl, aby něco tušila. Čeká tu na ni v trávě a tiše si zpívá, stále jak uhranut se do vody dívá... Po chvíli zaujalo ho cosi, co po klidné hladině plulo, celé v bílém hladinu čeřilo... Seběhl ke břehu a tělo vytáhl, byla to ta dívka, na kterou čekal, tiskl ji do náruče a tiše plakal... Křičel svoji bolest do všech světových stran, omlouval se za rány, které ji udělal...Po chvíli ulpěl jeho pohled na promáčeném lístku v trávě, přitáhl jej k sobě. V 9 hodin zde bylo psáno, ale jako číslo 6 by tam bylo se zdálo.

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

MOUDRO??:-)

Lidé k sobě nikdy necítí přitažlivost bezdůvodně a neexistuje nic takového, jako oženit se (vdát se) nebo chodit s nesprávnou osobou. Osoba, kterou si bereme, nebo s níž navazujeme vztah, je přesně ten pravý partner, který nás může naučit to, co se v dané době naučit potřebujeme.

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

BÁSNIČKY

Proč?

Proč když se jíž stmívá,
spoustu lidí plány před spaním mívá...?
Plánují si spoustu věcí,
které nemohou zvládnout přeci.

Proč lidé bývají netolerantní a chtějí ublížit?
Co nejvíc Vás shodit, ponížit.
Snažíte se jak moc chcete,
avšak jejich arogance Vaše snahy smete.

Proti těmto lidem bojovat se musí,
neb nás svými křivdami brzy zcela zadusí.

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

BÁSNIČKY

Bez názvu

Chtěla bych jen s Tebou být,
navždy Tebe v srdci mít.
Probouzet se spolu,
stále a stále znovu,
novou sílu Ti do žil vlít.

Chci s Tvou láskou pořád žít,
zrnka touhy znovu sít.
A já Ti znovu říkám:
Chovám k Tobě velký cit!

Chycena do své vlastní sítě,
toužím po Tobě...Miluji Tě!

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

Celkem: 4 (zobrazuje se 1-4)

MIMIAUKCE.cz