Mimibazar prochází velkými změnami a tato stránka se do nové podoby teprve připravuje.
Zavřít 

VTÍPKY

Pavlína R. (pavcinka) ID 2353
Oblast: Blansko
+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)
Registrace: 10.5.2005
Naposledy: 12.8.2022 16:50
INZERTNÍ FOTOGRAFIE 0
prodám | koupím
vyměním | věnuji | půjčím
zdarma k objednávce
slevy | akce | vzkazy
odkazy na aukce
PROBÍHAJÍCÍ AUKCE
PODMÍNKY PRODEJE
HODNOCENÍ 75
VŠECHNY FOTOGRAFIE 0
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky
KOMENTÁŘE
VTÍPKY 6
RECEPTY 0
NÁVODY 0
Celkem: 6 (zobrazuje se 1-6)
O ŽENÁCH
Skutečnost ze života aneb Dobrodružství na veřejných záchodech
Kterákoliv z nás by mohla dosvědčit tento příběh, který napsal sám život.

Dobrodružství na veřejném záchodě

(Kronika sepsaná ženou)

Moje máma byla horlivou navštěvovatelkou veřejných záchodků. Od malička me brala s sebou na záchod, učila mě očistit prkénko toaletním papírem a potom ho po obvodu pečlivě poklást kousky papíru. A nakonec mi kladla na srdce: “Nikdy, nikdy si nesedej na mísu veřejného záchoda.” Pak mi ukázala záchodovou “pozici”, která spočívá v balancování nad mísou v polosedu, aniž by se tělo jakýmkoliv způsobem dotklo prkénka.
To bylo před mnoha lety. Ale ještě dnes, i když už jsem dospělá, je pro mě bolestně obtížné tuto “pozici” vydržet, když je můj močák těsně před explozí.
Když „musíš jít“ na veřejný záchod, narazíš na frontu žen, která působí dojmem, že zde lze koupit trenky Brada Pitta za poloviční cenu. Tak trpělivě čekáš a mile se usmíváš na ostatní, které mají taktéž diskrétně nohy křížem a konečně se ocitly ve skupině, kde lze mluvit o všech těch blbostech, o kterých normálně mluví jen ženy ve frontě na čůrání.
Konečně jsi na řadě. Zkontroluješ pod dveřmi všechny kabinky, jestli uvidíš nohy. Všechny jsou obsazené. Konečně se jedna otevře a ty téměř vystrčíš z kabinky osobu, která ji až dosud okupovala. Vstoupíš a zjistíš, že zamykání dveří nefunguje. Nevadí....., podržím je rukou. Chceš si pověsit kabelku na háček, který by měl na dveřích být, ale..... žádný tu není, tak si ji pověsíš kolem krku a sleduješ, jak se pod tebou houpe, a snažíš se nevnímat, jak ti ucho od kabelky „stíná“ hlavu, jelikož máš kabelku plnou bordelu, který sis tam po dlouhou dobu „střádala“ a z něhož většinu věcí vlastně nepoužíváš, ale je důležité je nosit, co kdyby náhodou.....
Ale vraťme se ke dveřím..... jelikož neměly funkční zámek, máš jedinou možnost – podržet je rukou, zatímco tou druhou si bleskově sudnaváš kalhotky a zaujímáš „pozici“.....
Úleva...... Áhhhhhh..... Ještě větší úleva..... A najednou ti zazvoní mobil – který je samozřejmě v kabelce. To je ta chvíle, kdy ti svaly začínají vypovídat službu.... Strašně ráda by sis sedla, ale neměla jsi čas očistit prkénko ani ho pokrýt papírem, takže stále udržuješ „pozici“, nohy se ti klepou tak silně, že by dosáhly 8. stupně Richterovy škály, snažíš se nevšímat si toho tenkého praménku, který se lepí na míse a od kterého sis ušpinila silónky - což bude určitě vidět!!! Ale mobil už naštěstí přestal zvonit. Abys odpoutala mysl od tohoto neštěstí, začneš hledat ruličku toaletního papíru, aaaaale..... haha! Role je prázdná...! Nohy se ti klepou pořád víc. Vzpomeneš si, že máš ješte kousek papírového kapesníku, kterým sis před chvílí vyčistila nos. Bude muset stačit. Zmačkáš ho tak, aby sál co nejvíc. Ale je opravdu malý a navíc je pořád ještě vlhký od toho, jak ses vysmrkala. Vtom někdo vezme za kliku tvé kabinky, a jelikož zámek na dveřích stále nefunguje, dostaneš obrovskou ránu dveřmi do

hlavy. Zostra a jako šílenec zařveš: „OBSAZENOOOOOO“!!!!! Zatímco pořád ještě přidržuješ dveře volnou rukou, zazvoní znova telefon. Jak se snažíš ho definitivně vypnout, onen kousek kapesníku ti vypadne z ruky přímo do loužičky na podlaze, o které si nejseš jistá, jestli je voda nebo hmmmm..... che! Nohy už nezvládají vypětí, podlomí se ti a ty letíš naznak, až dosedneš na záchodovou mísu. V mžiku jsi opět na nohách, se štítivým odporem, ale už je příliš pozdě, tvůj zadek už přišel do kontaktu s těmi všemi původci a formami života z prkénka, které jsi TY, i když jsi měla čas to udělat, předtím neobložila toaletním papírem, který tu v každém případě nebyl. Když pomineme tu ránu do hlavy, uříznutou hlavu od ucha kabelky, ušpiněné nohy a silónky a tu ještě stále vlhkou věc i vzpomínku na to, jak ti máma říká: „To je nechutné..... nedokážeš si představit, jaké všechny nemoci bys tu mohla chytnout......“, tahle katastrofa tím ještě nekončí..... Automatický senzor záchoda je teď tak zmatený, že nechá vodou spláchnout do odpadu všechno tak vehementně, že se musíš chytit držáku, na kterém visí toaletní papír (pokud tu je) ze strachu, že tě spláchne s sebou a ty vypluješ někde v Číně. Až teď konečně rezignuješ. Jsi zlitá vodou, která vystříkla ze záchodové mísy jako fontána. Jsi vyčerpaná. Snažíš se utřít celofánem ze žvýkaček Winterfresh a pak vyjdeš z kabinky k umývadlu. Nejsi schopna zjistit, jak funguje automatický senzor na kohoutku, tak si umyješ ruce slinami a utřeš je do papírového ručníku. Procházíš kolem fronty žen, které ještě stále čekají se zkříženýma nohama, a nejsi schopna se ani zdvořile usmát. Vtom tě jakási dobrá duše na konci řady upozorní, že za sebou táhneš na botě přilepený toaletní papír dlohý jak Mississippi...! Sundáš ho z podrážky boty, tupě ho vložíš do ruky ženě, která ti to sdělila, jemně řekneš: „Vemte si ho....., možná ho budete potřebovat!!!“ a vyjdeš ven.
Tam koukneš na svého manžela, který vešel na pánský záchod, použil ho a vyšel zas ven a který měl dostatek času si přečíst Vojnu a mír, zatímco na tebe čekal. „Proč ti to tak dlouho trvalo?“ zeptá se tě naštvaně.... „Bál jsem se o tebe..... dokonce jsem ti volal, jestli se ti něco nestalo........, ale nezvedalas to!!!!!!!“. A tohle je přesně ta chvíle, kdy ho pošleš do „hajzlu!“.

Tento příběh je věnován VŠEM ŽENÁM NA CELÉM SVĚTĚ, které kdy musely použít veřejný záchod. A konečně vysvětluje vám, naši mužové, proč nám to tak dlouho trvá.
KOMENTÁŘE (6) poslední: 1.6.2007, 0:02 | PŘIDAT KOMENTÁŘ
O MUŽÍCH
PROČ JSOU MUŽI ŠŤASTNĚJŠÍ?
PROČ JSOU MUŽI ŠŤASTNĚJŠÍ?

Muži jsou prostě štastnější lidé - co byste také očekávali od
tak jednoduchých tvorů?

Celý zivot ti zustane jedno příjmení.

Garáž máš celou pro sebe.

Svatební přípravy se dějí samy od sebe.

Čokoláda je prostě jen druh svačiny.

Můžeš být prezident.

Nikdy nemůžeš otěhotnět.

Můžeš si vzít bílé tričko do vodního zábavního parku.

Nemusíš si brát ŽÁDNÉ tričko do vodního zábavního parku.

Automechanici ti říkají pravdu.

Svět je jeden velký pisoár.

Nikdy nemusíš jet na další benzínku, protože záchod na téhleté
je hrozně špinavý.

Nikdy se nemusíš zastavit a přemýslet o tom, kterým směrem se
utahuje matička na šroubku.

Stejná práce, lepší plat.

Vrásky přidávají na charakteru.

Svatební šaty 10 000. Pronájem smokingu 1 000.

Lidi ti nikdy nezírají na hrudník, když s nimi mluvíš.

Přílezitostné umělecky ztvárněné říhnutí se od tebe vlastně
čeká.

Nové boty tě netlačí, nemrzačí a nedělají puchýre na nohách.

Pořád stejná nálada.

Telefonní hovory jsou komplet vyřízeny za 30 sekund.

Víš jak natankovat.

Na pětidenní dovolenou stačí jeden kufr.

V pohodě si otevřeš všechny sklenice, které potřebuješ.

Dostane se ti velkého ocenení jen za trošku ohleduplnosti.

Když tě někdo zapomene pozvat, stále zůstává tvým přítelem.

Spodní prádlo tě stojí 60 korun za 3 kusy.

Tři páry bot je víc než dost.

Nikdy ti na veřejnosti nepadá ramínko.

Prostě nevidíš, že más zmačkané oblečení.

Kazdá věc na obličeji má svou původní barvu.

Stejný účes ti vydrží roky, ne-li desetiletí.

Holit si musíš jen obličej a krk.

Celý život si můžeš hrát s hračkami.

Břicho ti většinou schová široké boky.

Jedna peněženka, jedny boty stejné barvy, pro všechna roční
období.
Můžeš nosit kraťasy bez ohledu na to, jak vypadají tvé nohy.

Můžeš si upravovat nehty zavíracím nožem.

Můžeš si vybrat, jestli chceš, nebo nechceš, knír.

Dárky pro 25 příbuzných můžeš nakoupit za 25 minut 24. prosince.

Není divu, že muži jsou šťastnější! :-) Pošli to ženám, které to
jsou schopny unést a mužům, kteří si to s požitkem přečtou.



Pro mě z toho plyne jen jedno: CHCI BÝT MUŽEM :-(
KOMENTÁŘE (6) poslední: 18.2.2007, 20:52 | PŘIDAT KOMENTÁŘ
OSTATNÍ
Porovnani vysledku vyvoje: auta - pocitace
Problemy lidi s osobnimi pocitaci jsou shrnute v legende, podle ktere Bill Gates prohlasis,
ze kdyby se automobilovy prumysl vyvijel stejne rychle jako pocitacovy "meli bychom
dnes auta za 25 dolaru, ktere by ujely 2500 kilometru".

Na to reagoval sef automobilky General Motors seznamem dalsich vlastnosti,
ktere by auta mela, kdyby se podobala pocitacum:

- auto by z neznamych pricin 2x denne havarovalo

- po kazdem premalovani car na ceste byste si museli koupit nove auto

- cas od casu by urcity manevr (napriklad prudke otoceni volantem doleva)
zpusobilo zastaveni auta, a kdybyste chteli pokracovat v jizde, museli byste
vystoupit a znovu nastoupit

- airbagy by se vas pred nafouknutim zeptaly: "opravdu chcete airbagy nafouknout?"

- kazde auto by smel pouzivat jenom jeden ridic, pujceni auta (i pribuznemu)
by se povazovalo za poruseni licencni dohody

- kontrolky indikujici nedostatek paliva, oleje, teplotu
by nahradila jedina kontrolka: "kriticka chyba auta"

- firma Apple by vyrabela auta pohanena solarni energii, spolehlivejsi,
5x rychlejsi a s jednodussim ovladanim nez auta od MIcrosoftu, ale jezdila
by jen na 5% cest.

- cas od casu by se auto samo bez zjevne priciny zamklo a odemknout by se dalo
jen trojhmatem: stlaceni kliky dveri + otoceni klicem v zapalovani + podrzeni anteny radia

- vsichni majitele aut by si museli koupit i luxusni sadu cestovnich map, kterou vydava
dcerinna spolecnost automobilky, bez ohledu na to, potrebujete-li ji nebo ne.
Kdyby mapy nebyly prikoupene a v aute, prudce by klesl vykon vozu

- kdybyste chteli vypnout motor, museli byste stlacit "start".
KOMENTÁŘE (2) poslední: 9.9.2006, 21:51 | PŘIDAT KOMENTÁŘ
O DĚTECH
PROČ BŮH STVOŘIL DĚTI (A NÁSLEDNĚ VNOUČATA)
PROČ BŮH STVOŘIL DĚTI (A NÁSLEDNĚ VNOUČATA)

Pro ty z nás, kteří máme okolo sebe děti – ať už vlastní, nebo vnoučata, neteře, synovce, nebo studenty…
přečtěte si něco pro zasmání.

Kdykoli máte pocit, že jsou děti nezvladatelné, můžete najít útěchu v tom, že dokonce ani všemohoucnost našeho Pána nedosahovala k Jeho vlastním dětem.
Poté, co utvořil nebesa a zemi stvořil Bůh Adama a Evu.
Mezi prvními vecmi, o kterých mluvil jim také řekl: „Nesmíte!“
„Nesmíme co?“ zeptal se Adam.
„Nesmíte jíst zakázané ovoce!“ odvětil Bůh.
„Zakázané ovoce?
My tu máme zakázané ovoce?
Hele, Evo, my tu máme zakázané ovoce!“
„Kecáš!“
„Ne, vážně!“
„NESMÍTE jíst zakázané ovoce!“ zopakoval Bůh.
„Proč?“
„Protože jsem váš Otec a zakázal jsem vám to!“ odpověděl Bůh a sám si říkal,
proč neskončil s tvořením světa hned poté, co udělal slony.
Pár minut nato Bůh viděl, jak Jeho děti svačí jablko a rozhněval se.
„Neřekl jsem vám snad že nemáte jíst zakázané ovoce?!“ zeptal se.
„Ehm, jooo.“ Odpověděl Adam.
„A tak proč jste neposlechli?“ zeptal se Otec.
„Já nevím,“ řekla Eva.
„Ona začala!“ ozval se Adam.
„Neee!“
„Ale jo, začalas!“
„Nee!“
Jelikož v tu chvíli došla Otci trpělivost, potrestal je tím, že budou mít vlastní děti.
Tím momentem se stalo něco, co se dodnes nezměnilo.

Ale přece jen je v tomto příběhu útěcha!
Pokud se trvale a láskyplně snažíte předávat svým dětem moudrost a oni ji odmítají, nebuďte k sobě tak přísní.
Pokud i Bůh měl problém s výchovou dětí, kdo řekl že vy byste to měli mít snadné?

Něco k zamyšlení:
1. První dva roky jeho života učíte své dítě chodit a mluvit. Pak strávíte dalších šestnáct let tím, že jim říkáte ať si sednou a mlčí.
2. Vnoučata jsou Boží odměnou za to, že jste nezamordovali své vlastní děti.
3. Matky „puberťáků“ ví, proč některá zvířata pojídají své mladé.
4. Děti se málokdy spletou když vás citují. Ve skutečnosti zopakují každičké slovo, které jste neměli vyslovit.
5. Hlavní důvod pořádání oslav narozenin vašich dětí je ujištění se o tom, že vlastně existují ještě horší děti něž jsou ty vaše.

Rada dne:
Buďte hodní na své děti, jednou vám budou vybírat domov důchodců!
Pokud jste ve stresu a máte bolení hlavy, udělejte to, co radí příbalový leták na Aspirinu:
„Vezměte si dvě tablety… a … držte (se) z dosahu dětí.“
Teď rychle pošlete tento dopis dalším deseti lidem. Pokud to neuděláte… nic se nestane, ale pokud ano, deset lidí se na chvilku zasměje.
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ
O ZVÍŘATECH
Vyrob si letadlo
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ
OSTATNÍ
Dopis romské matky
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ
Celkem: 6 (zobrazuje se 1-6)
Reklama | Podmínky serveru | Ceník členství | Návod pro inzerci | Desatero | Ochrana kupujících | Dobrý prodejce | Osobní údaje | Kontakt | Jednotné kontaktní místo
Autorská práva k publikovaným materiálům | Podmínky pro užívání služby informační společnosti | Informace o zpracování osobních údajů | Informace o fungování interního systému
Cookies | Nastavení soukromí | Vlastnická struktura

© 2001–2024 Copyright CZECH NEWS CENTER a.s. a dodavatelé obsahu