končící aukce | návod na inzerci | časté otázky | podmínky inzerce | možnosti reklamy | kontaktujte nás... |
Inzeráty | Testování | Soutěže 1 | Hodnocení | Komentáře | Diskuse | Fotky | Magazín | Blogy | Návody | Bydlení | Poradna | Recepty | Vtípky |
|
|
Celkem: 26 (zobrazuje se 1-15) | 1, 2 další >> |
O ŽENÁCH |
Nenáročné ženy a jejich způsob myšlení... :-) (holky, něco na tom bude, že?...) |
Nikdy jsem nechápal , proč jsou sexuální potřeby muže a ženy tak rozdílné.Všechny tyhle povídačky o Marsu a Venuši . . . A taky jsem nikdy nerozuměl tomu , proč muži myslí hlavou a ženy srdcem. Minulý týden jsme šli s manželkou do postele . Začali jsme se pod dekou navzájem dotýkat a hladit se . Už jsem byl pěkně nadrženej a myslel jsem si ,že je to oboustranné a že je to jednoznačně nasměrované na sex . Ale přesně v tu chvíli mi manželka povídá : Poslouchej , já teď nemám žádnou chuť na sex , mám chuť jenom na to ,abys mě pořádně objal , je Ti to jasné ? Vykřikl jsem : Cožéééééé ? Na to mi řekla s odzbrojujícím úsměvem : Ty neumíš prostě a jednoduše zacházet s emocionálními požadavky ženy. Tak jsem to vzdal . . . tuto noc jsem musel opět usnout bez sexu . Následující den jsme šli s manželkou do obchodního centra chodit po Nákupní galerii . Díval jsem se na ni , jak si zkouší troje nádherné , ale drahé šaty . Protože se nemohla rozhodnout , řekl jsem jí :Vezmi si je všechny . Nejdříve se na mně podívala jakoby nevěřila vlastním uším a motivovaná mým nenadálým porozuměním , ihned kula železo , dokud bylo žhavé : Miláčku , k takovým šatům ale potřebuji nutně nové boty Vím , jaké by se mi hodily , ale stojí dva a půl tisíce . Řekl jsem jí na to : Máš absolutní pravdu , a samozřejmě si je vezmi . Pak jsme šli kolem oddělení klenotnictví . Vrazila mi šaty a boty do ruky a protlačila se k pultu . Vrátila se s nádherným náramkem posázeným diamanty . Pochválil jí její vytříbený vkus. Kdybyste ji při tom viděli . . . Byla nadšená , na vrcholu blaha . Nejspíš si myslela , že jsem se asi zbláznil , ale v tom okamžiku jí to bylo zřejmě úplně jedno . Myslím si , že jsem jí svým souhlasem totálně naboural schéma jejího způsobu myšlení . Byla už úplně jako v extázi a snad byla i sexuálně vzrušená . Lidičky. . .výraz jejího obličeje byl neuvěřitelný , to byste museli vidět... A v tom okamžiku mi se svým nejmilejším úsměvem povídá : Už jsem úplně spokojená , teď můžeme jít k pokladně ! Bylo to málem nad moje síly neudusit se smíchy , když jsem jí odpověděl : Ne, ne , ne , drahoušku . . . poslouchej , já teď nemám žádnou chuť na to ,abych všechny tyto věci kupoval . Zbledla jako křída a snad ještě trochu víc , když jsem dodal : Mám chuť jenom na to , abys mě pořádně objala , je Ti to jasné ? A když začala prskat vzteky , přidal jsem poslední , mistrovský kousek : Ty neumíš prostě a jednoduše zacházet s finančními požadavky muže . Myslím si , že tak do roku 2013 nebudu mít žádnej sex . . . A proto . . . nezašel by někdo se mnou na pivo ? ! ? ! ? ! |
KOMENTÁŘE (9) poslední: 13.3.2008, 15:28 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
TAK JDE ČAS... |
KOMENTÁŘE (2) poslední: 23.11.2007, 20:31 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
Jéžiš, tak ten je fakt dobrej... :-))))))) |
Velmi ukřičená, neatraktivní žena s hrubými rysy vchází do nákupního centra se dvěmi dětmi za sebou, křičíc na ně oplzlosti celou cestou k hlavnímu vchodu. Pracovník ochranky u vchodu na ni promluví: "Dobrý den madam, vítejte u nás, máte nadherné detičky. To jsou dvojčata?" A tlustá škaredá žena přestane křičet, potáhne nosem: "Samozřejmě, že nejsou. Starší má devět a mladší sedm. Proč si myslíš, že jsou dvojčata? Copak vypadají stejně ty idiote? "Absolutně ne", odpovídá pracovník ochranky, "já jen nemůžu uvěřit tomu, že Vás někdo ošukal dvakrát.." |
KOMENTÁŘE (1) poslední: 22.10.2007, 15:52 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
SPRÁVNÁ PÉČE O DOMÁCNOST :-) |
Jak má vypadat péče o domácnost... Škoda, že jsem takovou radu nedostala už dřív.... 1. Okna myji málokdy, protože miluji ptáky a rozhodně nechci, aby si rozbíjeli zbytečně hubu. 2. Podlahy nevoskuji, protože myslím na bezpečnost svých hostů. 3. Hmyz mi nevadí. Každý brouk má jméno a souhlasí se vším, co řeknu. 4. Jarní úklid nedělám. Mám ráda všechny roční sezony a nechci, aby ty zbylé žárlily. 5. Nepleji zahradu, protože nechci mařit Boží úsilí. 6. Nevařím moc chutná jídla, protože nechci vystresovat moje hosty, cože mají uvařit oni, až přijdu já k nim. 7. Nevyhazuji staré věci. Manžel nemůže nic najít i tak, nač ho plést více. 8. Nežehlím. Rozhodla jsem se věřit cedulkám 'nežehlivé'. 9. Nestresuji se ničím. Kdo to dělá - umře mladý. A já chci vydržet co nejdéle! A pamatuj ! Uklizený dům je znakem, že se ti posral "kompjútr" !!! |
KOMENTÁŘE (1) poslední: 23.10.2007, 0:48 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
KVÍZ :-) |
Časopis Květy vytiskl kvíz "Jak známe ženy". Zvítězil Jirka Nový, stáří 10 let. Rozčilený čtenář napsal redakci. Je to směšné, je mi 65 let, poprvé jsem ženu poznal ve 12-ti letech a vy jste dali hlavní cenu nějakému klukovi!!! Redakce odpověděla: První otázku našeho kvízu - Kde mají ženy nejkudrnatější vlasy? - Jirka zodpověděl správně - v centrální Africe. Co jste odpověděl Vy? A ještě nakreslil!!! Na druhou otázku našeho kvízu - Název nejdůležitějšího orgánu žen? Jirka odpověděl také správně - Celosvětová federace žen. Co jste odpověděl Vy? A ještě nakreslil?!!! I poslední, třetí otázku - Co ženy netrpělivě očekávají každý měsíc? Jirka zodpověděl správně - nové číslo časopisu Květy. Co jste odpověděl Vy? A díky bohu, že jste nic nenakreslil! |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
:-) |
Dcerka se dívá na maminku, jak si nanáší pleťovou masku. "Proč to děláš?" ptá se jí. "Abych byla krásná!" odpoví maminka. Za chvíli si masku sundává a dcerka se ptá: "Vzdáváš to?" |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
Dobrodružství na veřejném záchodě |
Kterákoliv z nás by mohla dosvědčit tento příběh, který napsal sám život. (Kronika sepsaná ženou) Moje máma byla horlivou navštěvovatelkou veřejných záchodků. Od malička me brala s sebou na záchod, učila mě očistit prkénko toaletním papírem a potom ho po obvodu pečlivě poklást kousky papíru. A nakonec mi kladla na srdce: “Nikdy, nikdy si nesedej na mísu veřejného záchoda.” Pak mi ukázala záchodovou “pozici”, která spočívá v balancování nad mísou v polosedu, aniž by se tělo jakýmkoliv způsobem dotklo prkénka. To bylo před mnoha lety. Ale ještě dnes, i když už jsem dospělá, je pro mě bolestně obtížné tuto “pozici” vydržet, když je můj močák těsně před explozí. Když „musíš jít“ na veřejný záchod, narazíš na frontu žen, která působí dojmem, že zde lze koupit trenky Brada Pitta za poloviční cenu. Tak trpělivě čekáš a mile se usmíváš na ostatní, které mají taktéž diskrétně nohy křížem a konečně se ocitly ve skupině, kde lze mluvit o všech těch blbostech, o kterých normálně mluví jen ženy ve frontě na čůrání. Konečně jsi na řadě. Zkontroluješ pod dveřmi všechny kabinky, jestli uvidíš nohy. Všechny jsou obsazené. Konečně se jedna otevře a ty téměř vystrčíš z kabinky osobu, která ji až dosud okupovala. Vsoupíš a zjistíš, že zamykání dveří nefunguje. Nevadí....., podržím je rukou. Chceš si pověsit kabelku na háček, který by měl na dveřích být, ale..... žádný tu není, tak si ji pověsíš kolem krku a sleduješ, jak se pod tebou houpe, a snažíš se nevnímat, jak ti ucho od kabelky „stíná“ hlavu, jelikož máš kabelku plnou bordelu, který sis tam po dlouhou dobu „střádala“ a z něhož většinu věcí vlastně nepoužíváš, ale je důležité je nosit, co kdyby náhodou..... Ale vraťme se ke dveřím..... jelikož neměly funkční zámek, máš jedinou možnost – podržet je rukou, zatímco tou druhou si bleskově sudnaváš kalhotky a zaujímáš „pozici“..... Úleva...... Áhhhhhh..... Ještě větší úleva..... A najednou ti zazvoní mobil – který je samozřejmě v kabelce. To je ta chvíle, kdy ti svaly začínají vypovídat službu.... Strašně ráda by sis sedla, ale neměla jsi čas očistit prkénko ani ho pokrýt papírem, takže stále udržuješ „pozici“, nohy se ti klepou tak silně, že by dosáhly 8. stupně Richterovy škály, snažíš se nevšímat si toho tenkého praménku, který se lepí na míse a od kterého sis ušpinila silónky - což bude určitě vidět!!! Ale mobil už naštěstí přestal zvonit. Abys odpoutala mysl od tohoto neštěstí, začneš hledat ruličku toaletního papíru, aaaaale..... haha! Role je prázdná...! Nohy se ti klepou pořád víc. Vzpomeneš si, že máš ješte kousek papírového kapesníku, kterým sis před chvílí vyčistila nos. Bude muset stačit. Zmačkáš ho tak, aby sál co nejvíc. Ale je opravdu malý a navíc je pořád ještě vlhký od toho, jak ses vysmrkala. Vtom někdo vezme za kliku tvé kabinky, a jelikož zámek na dveřích stále nefunguje, dostaneš obrovskou ránu dveřmi do hlavy. Zostra a jako šílenec zařveš: „OBSAZENOOOOOO“!!!!! Zatímco pořád ještě přidržuješ dveře volnou rukou, zazvoní znova telefon. Jak se snažíš ho definitivně vypnout, onen kousek kapesníku ti vypadne z ruky přímo do loužičky na podlaze, o které si nejseš jistá, jestli je voda nebo hmmmm..... che! Nohy už nezvládají vypětí, podlomí se ti a ty letíš naznak, až dosedneš na záchodovou mísu. V mžiku jsi opět na nohách, se štítivým odporem, ale už je příliš pozdě, tvůj zadek už přišel do kontaktu s těmi všemi původci a formami života z prkénka, které jsi TY, i když jsi měla čas to udělat, předtím neobložila toaletním papírem, který tu v každém případě nebyl. Když pomineme tu ránu do hlavy, uříznutou hlavu od ucha kabelky, ušpiněné nohy a silónky a tu ještě stále vlhkou věc i vzpomínku na to, jak ti máma říká: „To je nechutné..... nedokážeš si představit, jaké všechny nemoci bys tu mohla chytnout......“, tahle katastrofa tím ještě nekončí..... Automatický senzor záchoda je teď tak zmatený, že nechá vodu spláchnout do odpadu všechno tak vehementně, že se musíš chytit držáku, na kterém visí toaletní papír (pokud tu je) ze strachu, že tě spláchne s sebou a ty vypluješ někde v Číně. Až teď konečně rezignuješ. Jsi zlitá vodou, která vystříkla ze záchodové mísy jako fontána. Jsi vyčerpaná. Snažíš se utřít celofánem ze žvýkaček Winterfresh a pak vyjdeš z kabinky k umývadlu. Nejsi schopna zjistit, jak funguje automatický senzor na kohoutku, tak si umyješ ruce slinami a utřeš je do papírového ručníku. Procházíš kolem fronty žen, které ještě stále čekají se zkříženýma nohama, a nejsi schopna se ani zdvořile usmát. Vtom tě jakási dobrá duše na konci řady upozorní, že za sebou táhneš na botě přilepený toaletní papír dlohý jak Mississippi...! Sundáš ho z podrážky boty, tupě ho vložíš do ruky ženě, která ti to sdělila, jemně řekneš: „Vemte si ho....., možná ho budete potřebovat!!!“ a vyjdeš ven. Tam koukneš na svého manžela, který vešel na pánský záchod, použil ho a vyšel zas ven a který měl dostatek času si přečíst Vojnu a mír, zatímco na tebe čekal. „Proč ti to tak dlouho trvalo?“ zeptá se tě naštvaně.... „Bál jsem se o tebe..... dokonce jsem ti volal, jestli se ti něco nestalo........, ale nezvedalas to!!!!!!!“. A tohle je přesně ta chvíle, kdy ho pošleš do „hajzlu!“. Tento příběh je věnován VŠEM ŽENÁM NA CELÉM SVĚTĚ, které kdy musely použít veřejný záchod. A konečně vysvětluje vám, naši mužové, proč nám to tak dlouho trvá. |
KOMENTÁŘE (1) poslední: 4.6.2007, 12:48 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
Jsou situace, kdy chlap ženu prostě potřebuje... |
:-) |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
Originál inzerát z Annonce |
Nejsem žádná "inteligentní krasavice", ani bohatá "zelená vdova". Jsem úplně normální, ani ošklivá, ani chudá ženská a hledám k sobě taky normálního" chlapa. Chlapa, který nemá pošlapaný ego od svojí dominantní matky a nesnaží si ho hojit na své partnerce, nechrápe a ráno netvrdí, že v noci vůbec nespal, nedrbe se neustále při hovoru na koulích, případně v řiti, splachuje po sobě záchod a umyje si ruce poté, co "ho ždímal" do mušle, netelefonuje s kamarádama a neprobírá s nimi poslední fotbalový zápas celou cestu, zatímco jedeme ke tchýni na kafe zvaným "čurifrnda", nenutí mě uklízet každý víkend a nikdy nepronese nad natřískanou ledničkou větu "tady zase nejni nic k jídlu!", netůruje auto u čerstvě pověšeného prádla a nedojíždí auta řízený "no jo ženskou" a nedělá pak na ní "fakáče", nebere mě na párty s jeho nadřízenejma s sebou jako "špendlík v kravatě" a nechce po mě, abych měla najednou 127 cm dlouhý nohy, čtyřky kozy a dlouhé blond vlasy, nenechává nespláchnuté oholené fousy aj. porosty v umyvadle a roztahuje mokrý ručník, aby nesmrděl, nekrká u stolu a neprdí při každém podřepu, když si sahá pro lahváče, neomračuje mě zážitkama z poslední pařby a obsah žaludku po pitce nevyprazdňuje do postele, nestříhá si nehty u jídla, nemá chuť na jahodové knedlíky zrovna, když jsem připravila chilli con carne, nenutí mě skákat padákem a bangee jumping a nekritizuje moje kamarádky z jógy, neříká mi, kde všude mám celulitidu a jak bych mohla vypadat, kdybych "něco se sebou dělala", neopravuje mojí angličtinu, když se snažím poradit zbloudilým cizincům, nezapomíná na moje narozeniny a při sexu nevykřikuje "Lído, dělej, přirážej!!!", když se jmenuji Alena, nedosoluje si každé jídlo, aniž by ho ochutnal, neptá se mě po sexu "tak co, jaký to bylo?" a "byla jsi?", nechodí doma nahej s ponožkami, nevyndává si u televize holuby z nosu a necvrnká je kolem sebe, nezapomíná mi vyřizovat důležité vzkazy typu "tvůj táta je v nemocnici s infarktem", nepočítá s tím, že mám nadpřirozenou schopnost číst myšlenky, nechce společný sex ve třech s impotentním kamarádem Jardou "aby si taky čuchnul, kurňa", .... já vlastně ani nechci chlapa! |
KOMENTÁŘE (8) poslední: 7.5.2007, 16:29 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
Pár střípků od Haliny Pawlowské |
1. Ženy přes 50 nemají děti, protože by je někam odložily a pak zapomněly kam. 2. Životní záhadou je fakt, že po dvou malých dortících přiberete 5 kilo. 3. Nejenže se mé myšlenky občas toulají. Někdy mě dokonce opustí úplně. 4. Nejlepší způsob, jak zapomenout na všechny trampoty, je vzít si malé boty. 5. To pěkné na bydlení v malém městě je, že pokud nevíte co děláte, tak to zaručeně ví někdo jiný. 6. Čím starší jste, tím těžší je zhubnout, jelikož za tu dobu jsou vaše tělo a vaše sádlo dobrými kamarády. 7. Někdy si myslím, ze všemu rozumím, ale obvykle vzápětí přijdu k vědomi. 8. Přestala jsem běhat pro zdraví, když se mi stehna o sebe třela tak, že se mi zapalovaly kalhotky. 9. Neuvěřitelné! Něco na chvilinku pověsíte do skříně a ono se to o dvě čísla srazí. 10. Hubení lidé mě fakt štvou! Obzvláště, když říkají věci, jako: "Víš, já se prostě někdy zapomenu najíst." No, už jsem zapomněla, kde bydlím, kam jsem zaparkovala auto nebo třeba kam jsem dala klíče. Ale nikdy, NIKDY se nezapomenu najíst. Musíte být tak trochu blbí, abyste se zapomněli najíst, ne?! 11. Má přítelkyně omylem užívala Valium místo antikoncepce. Má 14 dětí, ale nějak je jí to jedno. 12. Potíž se ženami je, že se snadno nadchnou pro úplné NIC a pak se za něj provdají. 13. Četla jsem článek, kde tvrdili, že příznaky stresu jsou: nadměrné požívání potravin, impulsivní nakupování a rychlá jízda. Děláte si srandu? Tak nějak si představuji perfektní den. |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
*Nejkratší pohádka na světě. * |
Bylo, nebylo, jednou se zeptalo děvče chlapce: Chceš si mě vzít za ženu? Chlapec odpověděl: Ne. A děvče žilo šťastně na věky věků a chodilo si nakupovat hadry a kosmetiku, do divadla, tancovat, cestovalo, mělo kopu přátel, pilo Martini a vždy mělo čistý dům a nikdy nemuselo vařit. Konec. |
KOMENTÁŘE (3) poslední: 9.4.2007, 18:42 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
Znáte spávný postup při vážení? |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
Reklama z roku 1939 |
Nebylo by krásný vrátit se v čase? |
KOMENTÁŘE (7) poslední: 23.2.2007, 0:20 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
:+) |
KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
O ŽENÁCH |
Jak dostane blondýna signál na mobil... |
KOMENTÁŘE (6) poslední: 19.2.2007, 16:45 | PŘIDAT KOMENTÁŘ |
Celkem: 26 (zobrazuje se 1-15) | 1, 2 další >> |