VTÍPKY > O ŽENÁCH

Monika F. (bakule) ID 1010

mimibazar.cz/monikas

Oblast: Praha - západ

+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)

Registrace: 9.3.2005

Naposledy: 13.5.2019 19:21

Aktualizace: 17.4.2018 16:01

PROBÍHAJÍCÍ AUKCE

PODMÍNKY PRODEJE

HODNOCENÍ 1095

VŠECHNY FOTOGRAFIE 238
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky

KOMENTÁŘE

VTÍPKY 30

RECEPTY 0

NÁVODY 0

MLÁDÍ NEKOUPÍŠ -STÁŘÍ NEPRODÁŠ-:( NA MMB VŠE CO NAVÍC MÁŠ DÁŠ-:)

Celkem: 6 (zobrazuje se 1-6)

O ŽENÁCH

Blondýnka u gynekologa

Doktore, dějí se divné věci. Nevím odkud se mně ve vagíně objevují poštovní známky z Kostariky.
Uz jsem nasbírala celé album...
Milá moje... vysvětlí doktor po prohlídce.
To nejsou známky, to jsou nálepky z banánů!

KOMENTÁŘE (1) poslední: 7.4.2010, 12:08 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

NENÍ TO VTIP..U NĚKOHO PRAVDA-:(

Když jde žena spát
Rodiče se dívali na televizi a matka řekla: "Je už pozdě, jsem unavená, půjdu spát!\r\nOdešla do kuchyně udělat svačinu na zítřejší výlet dětem, \r\nvytáhla maso z mrazáku na zítřejší večeři, \r\nzkontrolovala, kolik müsli je v zásobníku, \r\ndosypala pepř a sůl do solničky, \r\npřipravila kávu do kávovaru na ráno, \r\npak dala vyprané prádlo do sušičky, \r\ndo pračky dala další várku prádla,\r\nvyžehlila manželovu košili a přišila knoflík, \r\nuklidila ze stolu hru, kterou děti dohrály, \r\ndala na místo telefonní seznam,\r\nzalila kytky a vynesla odpadkový koš, pověsila mokrý\r\nručník na sušák.\r\nPak zívla, protáhla se a odcházela do ložnice. \r\nCestou se zastavila u psacího stolu a napsala na lístek vzkaz pro učitele,\r\nOdpočítala nějaké peníze dětem na výlet a vytáhla učebnici schovanou pod křeslem, \r\nTaké ještě napsala blahopřání k narozeninám pro svoji kamarádku, \r\nnadepsala adresu na obálku, nalepila známku a zároveň\r\nnapsala na lístek seznam, co se má zítra nakoupit v potravinách, \r\noba lístečky si položila vedle kabelky. \r\nPak se odlíčila pleťovým mlékem tři v jednom, \r\nnatřela se výživným nočním krémem a krémem proti vráskám a vyčistila si zuby. \r\nOtec zavolal: "Myslel jsem si, že jsi šla do postele!?"\r\nPrávě jdu!"odpověděla.\r\nNalila psovi do misky vodu, pustila kočku ven a zkontrolovala dveře,\r\njestli jsou zamčené a jestli svítí venkovní světlo,\r\nnahlédla do pokoje každého dítěte a pozhasínala jejich noční lampičky a televize,\r\npoklidila jejich na zemi poházené oblečení, špinavé ponožky odnesla do koše,\r\npromluvila s dětmi, které byly ještě vzhůru a políbila je na dobrou noc.\r\nV ložnici si nastavila budík, nachystala si oblečení na zítřek,\r\nDopsala na lístek 6 nejdůležitějších věcí, které musí zítra zařídit. \r\nPomodlila se a vzpomínala, jestli splnila vše, co měla na dnešek naplánované.\r\nVe stejné chvíli otec vypnul televizi a řekl, že jde spát. \r\nTo taky bezmyšlenkovitě provedl.\r\n\r\nNěco zvláštního v tomhle příběhu?\r\nUvažuješ, proč ženy žijí déle?\r\nProtože jsme naprogramovány na dlouhý proces!!!\r\nNemůžeme umřít dřív,protože máme ještě tolik práce...\r\n\r\nPošli tenhle příběh stejně postiženým fantastickým ženám - potěší je to,\r\na mužům - aby se nad sebou zamysleli, bohužel, málokterý něco změní..

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

Pohádka všem ženám

Bylo nebylo, jednoho bílého dne švadlenka
šila u
řeky a z ničeho nic její náprstek spadl do vody. Vykřikla, najednou se
Bůh
zhora zeptal: "Proč pláčeš moje dítě?"; "Můj náprstek spadl do vody!
Potřebuji ho abych mohla pomoct manželovi uživit rodinu."
Bůh neváhal a ponořil svoji ruku do vody a náprstek vytáhl zdobený
safíry.
"Je toto tvůj náprstek?"
zeptal se Bůh. A švadlenka odpověděla: "Ne Bože"
Tak Bůh vnořil ruku zpět do vody a vytáhl zlatý náprstek bohatě zdobený
rubíny.
"Je toto tvůj náprstek?" tázal se.
"Ne" pravila švadlenka.
Bůh znovu ponořil ruku do vody a vytáhl kožený náprstek.
"Je tohle tvůj náprstek?"
Zeptal se Bůh.
Švadlenka konečně pravila ANO. Bůh byl potěšen švadlenčinou upřímností a
dal
jí všechny tři náprstky. Švadlenka šla domů přešťastná.
Několik let později, švadlenka šla na procházku s manželem kolem řeky,
muž uklouzl a zmizel pod hladinou. Švadlenka zoufale křičela a Bůh se znovu
objevil. "Proč pláčeš má dcero?"; "Můj muž spadl do vody, pomoz nám..."
Bůh šel pod vodu a vytáhl George Clooneyho.
"Je tohle tvůj manžel?"
Bůh se optal.
"ANO!"
Švadlenka vykřikla.
Bůh se rozlobil.
"LŽEŠ, TO NENÍ PRAVDA."
Švadlenka odpověděla.
"Oh prosím odpusť mi Bože. To je nedorozumění. Víš, kdybych řekla NE #
Georgovi Clooneymu, přišel by jsi potom s Bradem Pittem."
"Potom bych řekla NE jemu a pak by jsi přišel s mým manželem. Tomu bych
řekla ANO a pak bys mi dal všechny tři. Nemám už nejlepší roky abych se #
postarala o všechny tři muže a proto jsem řekla ANO Georgovi."
No a tak jí ho Bůh nechal...

Ponaučení z této pohádky:
KDYKOLIV ŽENA LŽE, MÁ TO SVŮJ OPRÁVNĚNÝ DŮVOD A JE TO VŽDY PRO DOBRO
OSTATNÍCH.
TO JE NÁŠ PŘÍBĚH A MY SE PODLE TOHO ŘÍDÍME.

podepsány Ženy

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

poznáváte se?!

Halooo, něco moudrého na čtení:

Rodiče se dívali na televizi a matka řekla: je už pozdě, jsem unavená,

půjdu spát!
Odešla do kuchyně udělat chlebíčky na zítřejší výlet dětem.
opláchla šišky

kukuřic, vytáhla maso z mrazáku na zítřejší večeři, zkontrolovala, kolik müsli je v zásobníku, dosypala pepř a sůl do solničky, připravila kávu do kávovaru na ráno. Pak dala vyprané prádlo do sušičky, do pračky dala další

várku prádla, vyžehlila košili a přišila knoflík.
Uklidila ze stolu hru, kterou děti dohrály, dala na místo telefonní seznam. zalila kytky a vynesla odpadkové koše, pověsila mokrý ručník na sušák.
Pak zívla, protáhla se a odešla do ložnice. Zastavila se u psacího stolu, napsala na lístek vzkaz pro učitele, odpočítala nějaké peníze na výlet a vytáhla učebnici schovanou pod křeslem. Napsala blahopřání k narozeninám

pro svoji kamarádku, napsala adresu na obálku, nalepila známku a zároveň

napsala na lístek seznam, co se má zítra nakoupit v potravinách.
Oba lístečky si položila vedle kabelky. Pak se odlíčila pleťovým mlékem tři v jednom, natřela se výživným nočním krémem a krémem proti vráskám, umyla si zuby. Pilníkem si upravila nehty.
Otec zavolal: Myslel jsem si, že jsi šla do postele!? Právě jdu ?
odpověděla. Nalila psovi do misky vodu, pustila kočku ven a zkontrolovala

dveře, jestli jsou zamčené a jestli svítí venkovní světlo. Nahlédla do pokoje každého dítěte, pozhasínala noční lampičky a televize, rozvěsila košilky, hodila špinavé ponožky do koše a promluvila s dětmi, které ještě dělaly úkoly.V ložnici si nastavila budík, nachystala si oblečení na zítřek, dopsala na lístek 6 nejdůležitějších věcí, které musí zítra zařídit. Pomodlila se a představila si, že splnila vše, co měla na dnešek naplánované.
Ve stejné chvíli otec vypnul televizi a řekl, že jde spát. To taky bezmyšlenkovitě provedl.
Něco zvláštního v tomhle příběhu?
Uvažuješ, proč ženy žijí déle?
Protože jsme naprogramovány na dlouhý proces!!! nemůžeme umřít dřív, protože máme ještě tolik práce?.
Pošli tenhle příběh stejně postiženým fantastickým ženám ?
potěší je to,
a mužům - aby se nad sebou zamysleli, bohužel, málokterý něco změní .

KOMENTÁŘE (4) poslední: 26.1.2008, 13:12 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

ÚŽASNÉ ŘEŠENÍ KRIZE STŘEDNÍHO VĚKU

Úžasné řešení krize středního věku - fakt nádherné!!!!!

Když jsem byl ženatý 25 let, podíval jsem se pozorně na svou ženu a řekl
ji:
"Drahá, před 25 lety jsme měli malý, laciný byteček, laciné auto, spali jsme na laciné pohovce a dívali jsme se na malou, černobílou televizi, ale zato jsem každou noc spal s krásnou, 25-ti letou, vášnivou blondýnkou.
Teď máme drahou, půlmilionovou vilu, auto za padesát tisíc dolarů, krásnou, velikou ložnici a plazma televizi, ale každou noc musím spát s padesátiletou ženskou.
Tak se mi zdá, že ty teď do toho scénáře jaksi nepasuješ."

Moje manželka je velice rozumná ženská. Řekla mi, ať si tedy najdu vášnivou 25-ti letou blondýnku a ona se už postará, abych znovu bydlel v laciném bytě, jezdil v laciném autě, spal na laciné pohovce a dival se na malou, černo-bílou televizi.

Nejsou starší ženy fantastické? Ty opravdu vědí jak vyřešit krizi středního věku.

KOMENTÁŘE (4) poslední: 17.9.2007, 23:41 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

prkýnko na WC

Moje máma byla horlivou navštěvovatelkou veřejných záchodků. Od
malička me brala s sebou na záchod, učila mě očistit prkénko toaletním papírem a
potom ho po obvodu pečlivě poklást kousky papíru. A nakonec mi kladla na
srdce:
"Nikdy, nikdy si nesedej na mísu veřejného záchoda." Pak mi ukázala záchodovou "pozici", která spočívá v balancování nad mísou v polosedu, aniž by se tělo jakýmkoliv způsobem dotklo prkénka.
To bylo před mnoha lety. Ale ještě dnes, i když už jsem dospělá, je pro mě bolestně obtížné tuto "pozici" vydržet, když je můj močák těsně před explozí.
Když "musíš jít" na veřejný záchod, narazíš na frontu žen, která působí dojmem, že zde lze koupit trenky Brada Pitta za poloviční cenu. Tak trpělivě čekáš a mile se usmíváš na ostatní, které mají taktéž diskrétně nohy křížem a konečně se ocitly ve skupině, kde lze mluvit o všech těch blbostech, o kterých normálně mluví jen ženy ve frontě na čůrání.
Konečně jsi na řadě. Zkontroluješ pod dveřmi všechny kabinky, jestli uvidíš nohy. Všechny jsou obsazené. Konečně se jedna otevře a ty téměř vystrčíš z kabinky osobu, která ji až dosud okupovala. Vsoupíš a zjistíš, že zamykání dveří nefunguje. Nevadí....., podržím je rukou. Chceš si pověsit kabelku na háček, který by měl na dveřích být, ale..... žádný tu není, tak si ji pověsíš kolem krku a sleduješ, jak se pod tebou houpe, a snažíš se nevnímat, jak ti ucho od kabelky "stíná" hlavu, jelikož máš kabelku plnou bordelu, který sis tam po dlouhou dobu "střádala" a z něhož většinu věcí vlastně nepoužíváš, ale je důležité je nosit, co kdyby náhodou.....
Ale vraťme se ke dveřím..... jelikož neměly funkční zámek, máš jedinou možnost - podržet je rukou, zatímco tou druhou si bleskově sudnaváš kalhotky a zaujímáš "pozici".....
Úleva...... Áhhhhhh..... Ještě větší úleva..... A najednou ti zazvoní mobil - který je samozřejmě v kabelce. To je ta chvíle, kdy již svaly začínají vypovídat službu.... Strašně ráda by sis sedla, ale neměla jsi
čas očistit prkénko ani ho pokrýt papírem, takže stále udržuješ "pozici", nohy se ti klepou tak silně, že by dosáhly 8. stupně Richterovy škály,snažíš se nevšímat si toho tenkého praménku, který se lepí na míse a od kterého sis ušpinila silónky - což bude určitě vidět!!! Ale mobil už naštěstí přestal zvonit. Abys odpoutala mysl od tohoto neštěstí, začneš hledat ruličku toaletního papíru, aaaaale..... haha! Role je prázdná...! Nohy se ti klepou pořád víc. Vzpomeneš si, že máš ješte kousek papírového kapesníku,
kterým sis před chvílí vyčistila nos. Bude muset stačit. Zmačkáš ho tak, aby sál co nejvíc. Ale je opravdu malý a navíc je pořád ještě vlhký od toho, jak ses , a jelikož zámek na dveřích stále nefunguje, dostaneš obrovskou ránu dveřmi do hlavy. Zostra a jako šílenec zařveš: "OBSAZENOOOOOO"!!!!! Zatímco pořád
ještě přidržuješ dveře volnou rukou, zazvoní znova telefon. Jak se snažíš ho definitivně vypnout, onen kousek kapesníku ti vypadne z ruky přímo do loužičky na podlaze, o které si nejseš jistá, jestli je voda nebo hmmmm.....
che! Nohy už nezvládají vypětí, podlomí se ti a ty letíš naznak, až dosedneš na záchodovou mísu. V mžiku jsi opět na nohách, se štítivým odporem, ale už je příliš pozdě, tvůj zadek už přišel do kontaktu s těmi všemi původci a formami života z prkénka, které jsi TY, i když jsi měla čas to udělat, předtím neobložila toaletním papírem, který tu v každém případě nebyl. Když pomineme tu ránu do hlavy, uříznutou hlavu od ucha kabelky, ušpiněné nohy a silónky a tu ještě stále vlhkou věc i vzpomínku na to, jak ti máma říká:
"To je nechutné..... nedokážeš si představit, jaké všechny nemoci bys tu mohla chytnout......", tahle katastrofa tím ještě nekončí..... Automatický senzor záchoda je teď tak zmatený, že nechá vodu spláchnout do odpadu všechno tak vehementně, že se musíš chytit držáku, na kterém visí toaletní papír
(pokud tu je) ze strachu, že tě spláchne s sebou a ty vypluješ někde v Číně.
Až teď konečně rezignuješ. Jsi zlitá vodou, která vystříkla ze záchodové mísy jako fontána. Jsi vyčerpaná. Snažíš se utřít celofánem ze žvýkaček Winterfresh a pak vyjdeš z kabinky k umývadlu. Nejsi schopna zjistit, jak funguje automatický senzor na kohoutku, tak si umyješ ruce slinami a utřeš je
do papírového ručníku. Procházíš kolem fronty žen, které ještě stále čekají se zkříženýma nohama, a nejsi schopna se ani zdvořile usmát. Vtom tě jakási dobrá duše na konci řady upozorní, že za sebou táhneš na botě přilepený toaletní papír dlohý jak Mississippi...! Sundáš ho z podrážky boty, tupě ho
vložíš do ruky ženě, která ti to sdělila, jemně řekneš: "Vemte si
ho....., možná ho budete potřebovat!!!" a vyjdeš ven. Tam koukneš na svého manžela, který vešel na pánský záchod, použil ho a vyšel zas ven a který měl dostatek času si přečíst Vojnu a mír, zatímco na tebe čekal. "Proč ti to tak dlouho trvalo?" zeptá se tě naštvaně.... "Bál jsem se o tebe..... dokonce jsem ti volal, jestli se ti něco nestalo........, ale nezvedalas to!!!!!!!". A tohle je přesně ta chvíle, kdy ho pošleš do "hajzlu!".
Tento příběh je věnován VŠEM ŽENÁM NA CELÉM SVĚTĚ, které kdy musely použít veřejný záchod. A konečně vysvětluje vám, naši mužové, proč nám to tak dlouho trvá!!!!

KOMENTÁŘE (16) poslední: 15.1.2008, 14:18 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

Celkem: 6 (zobrazuje se 1-6)

MIMIAUKCE.cz