VTÍPKY

Jana Tužilová (Jane22) ID 124123

mimibazar.cz/jane22

Oblast: Hradec Králové

Telefon: 720305520

+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)

Registrace: 2.4.2008

Naposledy: 27.4.2017 0:28

Aktualizace: 14.5.2016 22:53

PROBÍHAJÍCÍ AUKCE

PODMÍNKY PRODEJE

IČ 87429403

HODNOCENÍ 551

VŠECHNY FOTOGRAFIE 48
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky

KOMENTÁŘE

VTÍPKY 9

RECEPTY 6

NÁVODY 4

Celkem: 8 (zobrazuje se 1-8)

OSTATNÍ

Nové směrnice EU

Chlápek přišel do koloniálu a chtěl dvě plechovky krmení pro psa.
"Máte psa, pane?" ptá se prodavač.
"Jasně, že mám!"
"Promiňte, pane, ale podle nové vyhlášky EU budete muset dokázat,že máte
psa, než vám prodám psí žrádlo."
Chlápek s frustrovaným výrazem ve tváři zmizel a o půl hodiny později se
objevil znovu a na vodítku táhl svého psa:
"Tady je!"
"Děkuji mnohokrát, tady máte ty dvě plechovky."
O pár dní později ten samý chlápek znovu přijde a chce dvě plechovky
krmení pro kočky.
"A máte kočku, pane?"
"Jasně, že mám!"
"Promiňte, ale musíte mi ji ukázat, než vám pro ni prodám krmení."
Chlápek vyběhne z krámu a za chvíli je zpátky a před prodavačem za ocas
zvedne kočku.
"Děkuji vám, zde je vaše krmení."
Další den se chlápek opět objeví v krámě a postaví před prodavače krabici
od bot s malou dírou ve víku.
Prodavač se ptá: "Dobrý den, co pro vás mohu udělat?!"
"Strčte prst do té díry."
"Promiňte?"
"Udělejte, co říkám!"
Tak prodavač opatrně strčí prst dírou do krabice.
"Teď ho vyndejte a řekněte mi, jako co to vypadá!"
Prodavač vytáhne prst a znechuceně si jej prohlédne :
"Uf, vypadá to jako hovno..."
" Taky že je! Vzal bych si dvě roličky toaletního papíru."

KOMENTÁŘE (2) poslední: 11.5.2011, 12:07 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

Zvědavej chlap, noó ?!

Chlápek v nóbl restauraci potřebuje na toaletu. Na pánech je obsazeno.
Už nemůže vydržet, a tak nakoukne na dámy. Tam nikdo, tak hups tam.
Libuje si, že jsou to krásné toalety a jak tak sedí, vidí tři knoflíky.
Říká si pro sebe, že tohle na pánech nemají, co to asi muže být?
Na prvním je "TV".
"Že by televize?" Obrazovku nevidí. "Nevadí, zkusím to."
Zmáčkne knoflík a teplá voda mu omyje přirození.
"Hmmmm, skvělé, to musíme na pánech taky prosadit."
Na druhém knoflíku je "HV".
"Že by horká voda?" "Tak to vyzkouším."
Zmáčkne a osuší ho horký vzduch.
"Hmmmm, to si taky musíme pořídit", strašně si libuje.
Na poslednim knoflíku je "AOT"
"Co by to mohlo být?" "Tak to vyzkouším!!!"
Zmáčkne knoflík a najednou se mu zatmí před očima a vzbudí se až na jednotce
intenzivní péče, kde mu orosené čelo utírá sestřička a ptá se ho:
"Pane, co jste prosím vás dělal?"
"Byl jsem na dámském záchodě, byly tam tři knoflíky, tak jsem je zkoušel.
"A Vy jste zmáčkl i ten poslední?" ptá se zděšeně sestřička.
"No, asi ano, už si nic nepamatuju, co to bylo zač?!"
"Pane, "AOT" je automatický odstraňovač tampónu.
Penis máte pod polštářem!"

KOMENTÁŘE (6) poslední: 9.12.2010, 20:38 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

DEN BLBEC

Zouvám a přezouvám domácí i návštěvy. Při představě, jak po každé nevyzuté návštěvě klečím s rejžákem
a drbu koberce, je mi zle.
Proto bez milosti vyhodím každého, kdo si bagančata v chodbě nevyzuje.
Jednou, to byly děti opravdu malé, jsem si pěkně naběhla...
Ráno mi manžel oznámil, že přijde z práce dřív, protože se u nás po poledni zastaví jeho šéf.
ŠÉF???!!!
Nastala mela. Vygruntovala jsem celý byt, všechno muselo být v pořádku. Nikde ani smítko.
O šéfovi bylo známo, že je to pedant a neodpustí žádnou chybu.
A taky jsem se chtěla vytáhnout...Zápolení s hadrem připomínalo desinfekční maratón.
Na sporáku syčela voda na domácí knedlíky a v kastrolu se tetelili ptáčci.
Děti až těsně před obědem dostaly gala oblečky a v jídelních sesličkách vypadaly jako andílci.
Ovšem jen do té doby, než jim začala být dlouhá chvíle a ony se začaly hlasitým vřískotem
a mlácením lžiček do stolečků dožadovat svého papůů.
Knedlíky potřebovaly ještě nějakou tu minutku k dokonalosti, když v tom se ozval u dveří zvonek.
V poklusu jsem loktem otevřela dveře a v domnění, že je to manžel, houkla přes rameno:
"Vyzout a uklidit boty! Já to po tobě, ty dobytku, uklízet nebudu."
Kmitala jsem po kuchyni za vydatného řevu hladových ratolestí, když mi padl pohled na postavu stojící ve dveřích. Nebyl to manžel, ale starší elegantní pán v obleku.
"Mladá paní, jmenuji se Dvořák a mám zde počkat na vašeho pana manžela."
Polilo mě horko a honem mě nic vtipného nenapadlo.
V obličeji rudá jako rajče jsem se omlouvala. Pan Dvořák jen mávl rukou
a doporučil mi nakrmit dítka, než zboří barák.
Jako správná paní domu jsem nabídla oběd i hostu, a ten se slovy, že domácím ptáčkům neodolá,
pozvání ke stolu přijal.
Já byla tak vystresovaná ze šéfa i řvoucích dětí, že jsem asi úplně vypnula mozek a dělala vše automaticky.
Až po nějaké době mi přišlo divné, proč šéf tak vytřeštěně zírá do talíře a nejí.
Já v první chvíli vůbec nic závadného na jeho porci nenašla. Ale hned v té druhé chvíli,
kdy mi zřejmě opět myšlení naskočilo, bych byla nejradši na druhém konci světa.
Zmohla jsem se jenom na to stát a tupě zírat na stůl před šéfa.
Před sebou měl rozprostřené gumové omyvatelné prostírání s kačenkou,
na něm místo příboru lžíci a na talíři dokonale pokrájené knedlíky i maso,
a to celé rozhňahňané v omáčce. Přesně jako děti ve svých stoličkách.
Když mi stud dovolil zvednout oči k panu "Nejvyššímu",byl v obličeji rudý jako rak od zadržovaného smíchu. Nakonec se tak rozchechtal, až mu tekly slzy.
Když jsem se mu sápala po talíři, abych vše napravila a dala mu novou porci oběda, odmítl.
Tou polévkovou lžicí tu "šlichtu" snědl a ještě zdvořile poděkoval.
Když přišel manžel z práce, šéf neřekl o tom, co prožil, ani slovo.
Já mu to vyprávěla, až když návštěva odešla. Seděl u stolu a přemýšlel s hlavou v dlaních,
jaký asi bude mít na výpovědi uvedený důvod.
A já už viděla miláčka ve frontě na pracovním úřadě a mě s dětmi žebrající u kostela.
Celá historka se samozřejmě roznesla po firmě a následně po všech stavbách v širokém okolí.
Šéf prý to líčil na poradě takhle:
"Zazvoním, otevřou se dveře a než stačím pozdravit, už jsem dobytek.
Řev mi drásal uši, ale vůně oběda mě donutila zůstat a neprásknout za sebou dveřmi.
Když se všechno vysvětlilo s tím, že dobytek nejsem já, ale Martin, přijal jsem pozvání na oběd.
Chlapi, já myslel, že je po mně, když jsem dostal dětský prostírání - asi abych paní domu neupatlal ubrus,
polívkovou lžíci - nejspíš abych si příborem neublížil, a vrcholem všeho byl umělý talířek s předkrájeným obědem. Fakt jsem chvíli čekal, že dostanu plínu pod krk, abych si neumazal sako, a že mě tou lžicí i nakrmí.
Ještě, že se všechno včas vysvětlilo, jinak bych dostal dudana a zkončil bych v posteli jako ty děcka.
Proto bacha, až půjdete k Martinovi! Vyzout už před vchodem a ničemu se nedivit!"
Je fakt, že si dlouho chlapi ze stavby, když u nás obědvali, neodpustili narážky typu:
Můžu jíst sám, nebo mě nakrmíš?
Hele, chlapi, už jsem velkej, dostal jsem příbor!
Prostírání s kačenkou by nebylo?
A už od dveří řvali: "Já vím, jsem dobytek a mám si uklidit boty!"
Přesto na vyzouvání návštěv trvám, i když už je nenazývám dobytkem....

KOMENTÁŘE (1) poslední: 28.10.2010, 23:23 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Jak správně zadávat PIN do bankomatu.

KOMENTÁŘE (16) poslední: 14.2.2010, 12:09 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŠKOLE

Ty vole, na základní škole...

Lákají vás adrenalinové sporty? Už máte za sebou bungee jumping, let stíhačkou, potápění mezi žraloky či střemhlavý skok do propasti?
Tak zkuste něco opravdu nebezpečného-
– učit na základní škole!

Pokud si myslíte, že učitelem může být každý, kdo 45 minut udrží křídu a moč, jste na omylu. Dnes verbují do školství důstojníky s výcvikem pro přežití v extrémních podmínkách. Současné učitelství je služba v permanentně nepřátelském prostředí bez možnosti obrany. Krizové situace tu jedou na běžícím pásu a napětí, stres a adrenalin stříkají jak Niagarské vodopády. Jedna hodina učitele rovná se tři hodiny v jiné práci. Zkuste si to jediný den! Vsaďte se, že o velké přestávce se budete cítit vyčerpaní, jako byste holýma rukama povalili stoletý dub, a po odpoledce radši strčíte hlavu lvovi do tlamy, než byste si znovu stoupli před tabuli.

Vítejte v klubu odvážlivců! Cestou za adrenalinovým nářezem si nevšímejte dopravního značení – všechny otočené a zasprejované značky jsou jen dílem žáků krátících si cestu z domova. Zásadně neparkujte před školou, pokud nechcete mít urvané stěrače, ucpaný výfuk, poplivané sklo.. Jo, ještě před otevřením školy si dojděte na záchod. Až tu budou žáci, mohli by vás na WC zabarikádovat. Pokud budete nuceni se jít vymočit během dne, stoupněte si zády ke dveřím. Jinak vás vyfotí mobilem a fotku pověsí na web školy.
Po pravdě řečeno, dnešní základka druhého stupně je tak trochu odpadkový koš školství. Lepší žáci odešli na gymnázia a zůstalo to, co zůstalo. Abyste si užili, vybral jsem vám 9. třídu v čase, kdy jsou všichni přijati na střední školy. Člověk by řekl, proč sem vlastně ty vousaté a prsaté děti ještě chodí a nezůstanou radši doma, když se stejně odmítají učit? No protože je pro ně škola druh zábavy, estráda, show.

Tak, připraveni ke vstupu do třídy?

Totální výtlem
Nenechte se zmýlit malým počtem žáků v učebně. Zbytek přijde tak za čtvrt hodinky – musí nakoupit v Žabce naproti kuřivo, čipsy a redbuly. Když omladina dorazí, vevalí se s ní do třídy čmoud trávy, cigár a tabáku z vodních dýmek. Jakmile se žáci usadí, začnou si vyměňovat flašky s pitím (pitný režim zaručuje školní řád). Vzduchem létají z první do poslední lavice plastové lahve, které se občas za letu srazí. „Kreténe, debile, zmrde!“ ozve se obvykle po takové kolizi, což druhá strana kvituje slovy: „Mrdám na tebe, čůráku vyjebanej! (oslovení „čůráku“ je dnes mezi mládeží konverzační obrat stejně jako kdysi „vole“).
Když ty štěbetálky za cenu vyřvaných hlasivek ztišíte, začíná nejklidnější fáze hodiny. Třetina třídy zalehne se staženými kapucemi na lavice dospat noc strávenou na ICQ či Wowku (World of WarCraft), třetina si začne vyřizovat korespondenci v mobilu a zbytek osazenstva tupě zírá vyrývaje žiletkou klikyháky do lavic či, patří-li k hnutí emo, do svého předloktí. Nyní můžete začít s výkladem. Ovšem i kdybyste jim říkali, že jste právě vynalezli elixír nesmrtelnosti, jedinou reakcí bude cedulka NUDA K CHCÍPNUTÍ! opřená o penál dívenky, kterou vzali bez přijímaček na gymnázium, přestože běžně píše „bríle“, „výtr“ či „lžýce“.
Při psaní na tabuli dejte pozor, aby v křídě nebyl špendlík a uvnitř tabule přilepená vložka nebo použitý toaleťák. Nikdy nedávejte k rozboru věty jako Chlapec měl malého ptáčka, Láďa objel vesnici či Jedli jsme vejce natvrdo. Jakýkoli dvojsmysl dohání znalce Kameňáků a Prciček k nepříčetným záchvatům smíchu. Při „totálním výtlemu“ začnou hýkat, nekoordinovaně sebou zmítají, až se smíchy svalí pod lavici, kde ještě dlouze tlučou rovnátky o lino. Žáci s největším počtem uhrů na cm² jsou dvojsmysly uneseni natolik, že zuřivě čmárají po lavici kosočtverce a nápisy PRC, MRD, ŠUK. Donutíte-li je to smazat, vylijí na lavici celý obsah ředidla a ve třídě je rázem nedýchatelno. Po otevření oken dozajista nějaký šikula zapálí na parapetu noviny, takže se dovnitř vevalí hustý dým.

To si snad děláte...
Vytrženi cvrkotem z letargie začnou žáci kolektivně syčet, bučet, mečet, mňoukat, vzájemně si prozvánět mobily či pouštět písně typu: „Jsem gay, jsem teplej!“ Hoch, jenž za celý rok nesundal z hlavy kšiltovku, v níž vypadá jako lego panáček, na vás ukazuje vztyčený prostředník „jako že jste jednička“ (vivat, Topolánek). Než se stačíte naštvat, nahrnou se zadní řady k oknu, protože po ulici právě projíždí bývalý propadlík na čtyřkolce. Po návratu do lavic zjišťují, že jim zmizel gel na vlasy, rozečtený Blesk či Inteligentní modelína (!). Během vyšetřování se ozývají výkřiky: „Drž hubu, prase, buzno, faráři!“ Směřují k žákovi v přední lavici, který celou hodinu zarytě mlčí a provinil se tím, že nechodí s ostatními krást do Žabky ani hulit na kuželník. To víte, jsou to citlivé děti z rozvedených rodin a mají svůj názor.
„Můžu na záchod?“ ptá se mládenec, který byl během letních prázdnin dvakrát venku, tj. 60 dní strávil od rána do noci u počítače, a už dávno ztratil pojem o realitě. Jelikož je tuto hodinu už sedmnáctý, kdo chce na WC, nepustíte ho. „To si snad děláte prdel? To je moje právo!“ začne křičet a vy máte chuť srolovat závěsnou tabuli Práva dítěte, co visí na zdi, a prásknout ho s ní, až by hubou smazal tabuli. Ale nemůžete. Nemůžete jim zabavit mobil, vyloučit je ze školy ani poslat do zvláštní bez jejich souhlasu. Můžete od nich akorát tak chytnout vši, žloutenku nebo křivé obvinění ze sexuálního obtěžování. A tak se raději modlíte, aby někdo z té hordy konečně zavolal, že je ve škole bomba.
Tím adrenalinová lekce končí. Učitelé při evakuaci vybíhají naproti do Žabky vsadit si Sportku, jedinou vidinu záchrany, anebo je sanitky odvážejí rovnou do Bohnic, pokud si už předtím neprokláli srdce ukazovátkem. Ti největší šílenci zůstávají až do důchodu.

( práce jednoho Ústeckého učitele )

KOMENTÁŘE (29) poslední: 12.2.2010, 13:05 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O DĚTECH

Chov puberťáka

Puberťák je domácí zvíře velmi náročné na chov. Rozhodnete-li se chovat doma puberťáka, budete mu muset vyhradit dostatečný prostor. Rozpínavost těchto živočichů, pokud jde o teritorium, totiž spolu s věkem stoupá.
Krmení
Puberťák je všežravec, který občas přechází do fáze monožravce. Podle vědeckých výzkumů stráví puberťák, ač má na rozdíl od krávy toliko jeden žaludek, jakoukoli potravu, která se momentálně nachází v jeho dosahu. Spásání potravy probíhá celodenně, prakticky nepřerušovaně. Ve fázi monožravé se však může stát, že se puberťák dlouhodobě živí pouze jedním druhem potravy, například tradičními českými brambůrky nebo hamburgery. Veškeré snahy ze strany chovatele o přikrmování zdravou výživou přicházejí
nazmar a je potřeba se s touto skutečností smířit. Většina puberťáků má po celou dobu chovu obzvláště vysokou spotřebu prémiového krmiva, a proto je nutné, aby si puberťáky drželi pouze chovatelé, kteří si to mohou finančně dovolit, případně mají možnost úvěru či půjčky.
Celková péče
Puberťák je zvíře náchylné k depresím. Léčba a předcházení depresím spočívá v kupování značkových oblečků a obuvi, želatinových medvídků Haribo a počítačových her, aby se váš puberťák nenudil. Komunikace s puberťákem je závislá na úrovni dosažené při výcviku (viz níže bod Denní režim).
Chovatel se musí naučit rozumět řeči těla, aby byl schopen z trhavých pohybů hlavou, případně ramen, vyčíst nesouhlasnou reakci. Pozitivní reakce nedává chovaný puberťák v žádném případě najevo. Z našich zkušeností ovšem víme, že po cca 200 trhnutí ramenním kloubem již většina chovatelů ví, na čem je.
Denní režim
Puberťáka je nutno podrobit komplexnímu výcviku. Od přírody je to tvor líný, který je schopen veškerou svou energii vynaložit na správné oddechování při spánku, resp. na změnu polohy na gauči z levého boku na pravý a naopak.
Výcvik sestává z výuky jednoduchých příkazů, jako například "Jdi do školy", "Vyčisti si ty zuby", případně "Umyj nádobí". Někteří puberťáci reagují na výcvik příznivě a po pár letech jsou schopni reagovat na cca 4 příkazy z 20. Jiní puberťáci výcviku odolávají a osvojí si příkaz pouze jeden. Většinou jde o povel "Jdi se najíst", v menší míře "Jdi spát".
Komerční využití a návratnost investic
Puberťák je domácí zvíře chované výhradně na ozdobu a nelze očekávat, že z něj vydolujete jakoukoli činnost generující přínos pro rodinu. Chov je záležitost velmi dlouhodobá, někdy trvá i deset let, než zjistíte, zda chovaný jedinec bude schopen samostatného života. Někteří jedinci zůstávají u svých chovatelů do pozdního věku a znamenají pro něj nemalé náklady. Proto by si každý chovatel měl řádně rozmyslet, než se do chovu vůbec pustí. Není-li si zcela jist, měl by si raději pořídit jiné domácí zvíře. Před chovem puberťáků jsou varováni zejména kardiaci a další osoby, které špatně odolávají stresu.
Na druhou stranu je nutno říci, že žádné jiné domácí zvíře vám nepřilne tolik k srdci :).

KOMENTÁŘE (6) poslední: 28.7.2009, 20:24 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Životní moudro

Na větvi usnul v třeskutém mrazu malý ptáček.
Zmrznul a spadl na zem.
Naštěstí šla okolo kráva a vyklopila své hovno přímo na ptáčka.
Ptáček v teple procitl, pookřál, začal se uvelebovat, vesele si
prozpěvoval a vyzobával zrníčka a semínka, kterých to hovno bylo plné.
Šla okolo kočka.
Když uslyšela cvrdlikání, hrábla do hovna, ptáčka vytáhla ven a sežrala ho.
Z toho plynou následující poučení:
1. Když se na tebe někdo vysere, neznamená to, že je to tvůj nepřítel.
2. Když tě někdo vytáhne ze sraček, nemusí to nutně znamenat, že je to tvůj přítel.
3. Když už máš teplý místečko, drž hubu a neprozpěvuj si.

Hezký den a veselou mysl!

KOMENTÁŘE (3) poslední: 18.3.2009, 21:43 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

A léta běží :))...