VTÍPKY

Martina S. (marťásek*) ID 45781

mimibazar.cz/martasek

Oblast: Hranice na Moravě

+PŘIDAT K OBLÍBENÝM (přihlášení)

Registrace: 5.3.2007

Naposledy: 16.2.2016 8:27

Aktualizace: 28.5.2015 14:08

PROBÍHAJÍCÍ AUKCE

PODMÍNKY PRODEJE

HODNOCENÍ 45

VŠECHNY FOTOGRAFIE 91
Rodinné fotky
Scrapbook
Módní show
Spokojení zákazníčci
Moje hobby
Zahrada
Naše bydlení
Dekorace
Poradna
Domácí mazlíčci
Sběratelství
Naše úlovky

KOMENTÁŘE

VTÍPKY 12

RECEPTY 2

NÁVODY 0

Celkem: 11 (zobrazuje se 1-11)

VIDEA

Ruda z Ostravy - Markéta

tohle mi dnes přišlo ........... nedá mi to nepodělit se s vámi

PŘEJÍT NA ODKAZ

KOMENTÁŘE (8) poslední: 27.5.2008, 0:22 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

Inzerát HLEDÁM CHLAPA

(Údajně jde o doslovný inzerát z Annonce, ale i kdyby nešlo, je to kouzelné.)
Nejsem žádná "inteligentní krasavice", ani bohatá "zelená vdova". Jsem úplně normální, ani ošklivá, ani chudá ženská a hledám k sobě taky normálního" chlapa. Chlapa, který nemá pošlapaný ego od svojí dominantní matky a nesnaží si ho hojit na své partnerce, nechrápe a ráno netvrdí, že v noci vůbec nespal, nedrbe se neustále při hovoru na koulích, případně v řiti, splachuje po sobě záchod a umyje si ruce poté, co "ho ždímal" do mušle, netelefonuje s kamarádama a neprobírá s nimi poslední fotbalový zápas celou cestu, zatímco jedeme ke tchýni na kafe zvaným "čurifrnda", nenutí mě uklízet každý víkend a nikdy nepronese nad natřískanou ledničkou větu "tady zase neni nic k jídlu!", netúruje auto u čerstvě pověšeného prádla a nedojíždí auta řízený "no jo ženskou" a nedělá pak na ni "fakáče", nebere mě na párty s jeho nadřízenejma jako "špendlík v kravatě", nechce po mě, abych měla najednou 127 cm dlouhý nohy, čtyřky kozy a dlouhé blond vlasy, nenechává nespláchnuté oholené fousy aj. porosty v umyvadle a roztahuje mokrý ručník, aby nesmrděl,nekrká u stolu a neprdí při každém podřepu, když si sahá pro lahváče, neomračuje mě zážitkama z poslední pařby a obsah žaludku po pitce nevyprazdňuje do postele, nestříhá si nehty u jídla, nemá chuť na jahodovéknedlíky, zrovna když jsem připravila chilli con carne, nenutí mě skákat padákem a bangee jumping a nekritizuje moje kamarádky z jógy, neříká mi, kde všude mám celulitidu a jak bych mohla vypadat, kdybych "něco se sebou dělala", neopravuje moji angličtinu, když se snažím poradit zbloudilým cizincům, nezapomíná na moje narozeniny a při sexu nevykřikuje "Lído, dělej, přirážej!!!", když se jmenuji Alena, nedosoluje si každé jídlo, aniž by ho ochutnal, neptá se mě po sexu "tak co, jaký to bylo?" a "byla jsi?", nechodí doma nahej s ponožkami, nevyndává si u televize holuby z nosu a necvrnká je kolem sebe, nezapomíná mi vyřizovat důležité vzkazy Typu "tvůj táta je v nemocnici s infarktem", nepočítá s tím, že mám nadpřirozenou schopnost číst myšlenky, nechce společný sex ve třech s impotentním kamarádem Jardou "aby si taky čuchnul, kurňa"... JÁ ANI VLASTNÉ NECHCI CHLAPA !!!!!

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Kerka roku

KOMENTÁŘE (29) poslední: 8.7.2008, 17:32 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

ČERNÝ HUMOR

Harry Potter - komnata strachu

KOMENTÁŘE (23) poslední: 31.1.2008, 17:25 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Myšlenka dne

Nikdy nesmíš zadržet větry, protože ti to vyběhne přes páteř do mozku a pak odtud přichází nápady nahovno.

KOMENTÁŘE (8) poslední: 30.6.2007, 12:10 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

Chlap pánem či nepánem domu .

Muž měl už po krk stálého komandovaní od manželky, tak zašel k psychiatrovi, co s tím. Psychiatr mu poradil, jak si budovat sebevědomí a dal mu knihu o asertivitě. Chlap ji v autobuse cestou domů celou přečetl. Přijde domů, vrazí do dveří, přistoupí k manželce, ukáže na ni prstem a řekne: "Odteďka chci, abys věděla, že JÁ jsem pán v tomto domě a MOJE slovo je zákon! Chci, abys mi teď připravila dobré jídlo, a když ho sním, očekávám bohatý dezert. Po večeři mi připravíš koupel, abych si mohl oddychnout. A po koupeli, hádej, kdo mě obleče a učeše... ?" "Asi někdo z pohřebního ústavu," odpoví mu žena.

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

OSTATNÍ

Zase jeden luxusní

Stojí v parku dvě sochy naproti sobě. Stojí 1 rok, 2 roky, a přiletí za nima anděl a povídá: "Když tady tak dlouho stojíte, dám vám pro radost půl hodiny lidskýho života. Můžete si dělat, co chcete." Sochy obživnou, mrknou na sebe a už upalujou do křoví. Chvíli se ozývají různé zvuky, pochechtávání a za čtvrt hodiny sochy rozesmáté vylezou. Anděl jim říká: "Ještě máte čtvrt hodiny, můžete jít znovu". Tak sochy jdou znovu a ta jedna povídá: "Ale teď to uděláme obráceně! Ty budeš držet holuba a já se na něj vyseru!"

KOMENTÁŘE (2) poslední: 6.6.2007, 22:31 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŽENÁCH

Dobrodružství na veřejném záchodku

Kronika sepsána ženou:
Moje máma byla horlivou navštěvovatelkou veřejných záchodků. Od malička me brala s sebou na záchod, učila mě očistit prkénko toaletním papírem a potom ho po obvodu pečlivě poklást kousky papíru. A nakonec mi kladla na srdce: “Nikdy, nikdy si nesedej na mísu veřejného záchoda.” Pak mi ukázala záchodovou “pozici”, která spočívá v balancování nad mísou v polosedu, aniž by se tělo jakýmkoliv způsobem dotklo prkénka.
To bylo před mnoha lety. Ale ještě dnes, i když už jsem dospělá, je pro mě bolestně obtížné tuto “pozici” vydržet, když je můj močák těsně před explozí.
Když „musíš jít“ na veřejný záchod, narazíš na frontu žen, která působí dojmem, že zde lze koupit trenky Brada Pitta za poloviční cenu. Tak trpělivě čekáš a mile se usmíváš na ostatní, které mají taktéž diskrétně nohy křížem a konečně se ocitly ve skupině, kde lze mluvit o všech těch blbostech, o kterých normálně mluví jen ženy ve frontě na čůrání.
Konečně jsi na řadě. Zkontroluješ pod dveřmi všechny kabinky, jestli uvidíš nohy. Všechny jsou obsazené. Konečně se jedna otevře a ty téměř vystrčíš z kabinky osobu, která ji až dosud okupovala. Vsoupíš a zjistíš, že zamykání dveří nefunguje. Nevadí....., podržím je rukou. Chceš si pověsit kabelku na háček, který by měl na dveřích být, ale..... žádný tu není, tak si ji pověsíš kolem krku a sleduješ, jak se pod tebou houpe, a snažíš se nevnímat, jak ti ucho od kabelky „stíná“ hlavu, jelikož máš kabelku plnou bordelu, který sis tam po dlouhou dobu „střádala“ a z něhož většinu věcí vlastně nepoužíváš, ale je důležité je nosit, co kdyby náhodou.....
Ale vraťme se ke dveřím..... jelikož neměly funkční zámek, máš jedinou možnost – podržet je rukou, zatímco tou druhou si bleskově sudnaváš kalhotky a zaujímáš „pozici“.....
Úleva...... Áhhhhhh..... Ještě větší úleva..... A najednou ti zazvoní mobil – který je samozřejmě v kabelce. To je ta chvíle, kdy ti svaly začínají vypovídat službu.... Strašně ráda by sis sedla, ale neměla jsi čas očistit prkénko ani ho pokrýt papírem, takže stále udržuješ „pozici“, nohy se ti klepou tak silně, že by dosáhly 8. stupně Richterovy škály, snažíš se nevšímat si toho tenkého praménku, který se lepí na míse a od kterého sis ušpinila silónky - což bude určitě vidět!!! Ale mobil už naštěstí přestal zvonit. Abys odpoutala mysl od tohoto neštěstí, začneš hledat ruličku toaletního papíru, aaaaale..... haha! Role je prázdná...! Nohy se ti klepou pořád víc. Vzpomeneš si, že máš ješte kousek papírového kapesníku, kterým sis před chvílí vyčistila nos. Bude muset stačit. Zmačkáš ho tak, aby sál co nejvíc. Ale je opravdu malý a navíc je pořád ještě vlhký od toho, jak ses vysmrkala. Vtom někdo vezme za kliku tvé kabinky, a jelikož zámek na dveřích stále nefunguje, dostaneš obrovskou ránu dveřmi do hlavy. Zostra a jako šílenec zařveš: „OBSAZENOOOOOO“!!!!! Zatímco pořád ještě přidržuješ dveře volnou rukou, zazvoní znova telefon. Jak se snažíš ho definitivně vypnout, onen kousek kapesníku ti vypadne z ruky přímo do loužičky na podlaze, o které si nejseš jistá, jestli je voda nebo hmmmm..... che! Nohy už nezvládají vypětí, podlomí se ti a ty letíš naznak, až dosedneš na záchodovou mísu. V mžiku jsi opět na nohách, se štítivým odporem, ale už je příliš pozdě, tvůj zadek už přišel do kontaktu s těmi všemi původci a formami života z prkénka, které jsi TY, i když jsi měla čas to udělat, předtím neobložila toaletním papírem, který tu v každém případě nebyl. Když pomineme tu ránu do hlavy, uříznutou hlavu od ucha kabelky, ušpiněné nohy a silónky a tu ještě stále vlhkou věc i vzpomínku na to, jak ti máma říká: „To je nechutné..... nedokážeš si představit, jaké všechny nemoci bys tu mohla chytnout......“, tahle katastrofa tím ještě nekončí..... Automatický senzor záchoda je teď tak zmatený, že nechá vodu spláchnout do odpadu všechno tak vehementně, že se musíš chytit držáku, na kterém visí toaletní papír (pokud tu je) ze strachu, že tě spláchne s sebou a ty vypluješ někde v Číně. Až teď konečně rezignuješ. Jsi zlitá vodou, která vystříkla ze záchodové mísy jako fontána. Jsi vyčerpaná. Snažíš se utřít celofánem ze žvýkaček Winterfresh a pak vyjdeš z kabinky k umývadlu. Nejsi schopna zjistit, jak funguje automatický senzor na kohoutku, tak si umyješ ruce slinami a utřeš je do papírového ručníku. Procházíš kolem fronty žen, které ještě stále čekají se zkříženýma nohama, a nejsi schopna se ani zdvořile usmát. Vtom tě jakási dobrá duše na konci řady upozorní, že za sebou táhneš na botě přilepený toaletní papír dlohý jak Mississippi...! Sundáš ho z podrážky boty, tupě ho vložíš do ruky ženě, která ti to sdělila, jemně řekneš: „Vemte si ho....., možná ho budete potřebovat!!!“ a vyjdeš ven.
Tam koukneš na svého manžela, který vešel na pánský záchod, použil ho a vyšel zas ven a který měl dostatek času si přečíst Vojnu a mír, zatímco na tebe čekal. „Proč ti to tak dlouho trvalo?“ zeptá se tě naštvaně.... „Bál jsem se o tebe..... dokonce jsem ti volal, jestli se ti něco nestalo........, ale nezvedalas to!!!!!!!“. A tohle je přesně ta chvíle, kdy ho pošleš do „hajzlu!“.
Tento příběh je věnován VŠEM ŽENÁM NA CELÉM SVĚTĚ, které kdy musely použít veřejný záchod. A konečně vysvětluje vám, naši mužové, proč nám to tak dlouho trvá.

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O ŠKOLE

Za korunu :o)

Paní učitelka dá dětem ve škole korunu, aby ji co nejlépe prohospodařily. Za týden se dětí ptá, jak to udělaly. Přihlásí se Anička a povídá: "Já jsem koupila třešinky, ty jsem snědla a pecičky jsem zasadila. Ty až vyrostou, tak z nich bude stromeček s třešinkami." Paní učitelka ji pochválí a ptá se dál. Přihlásí se Jiřinka a povídá: "Já jsem koupila broskvičku, tu jsem snědla a pecku jsem zasadila. Ta až vyroste, tak z ní bude stromeček s broskvemi." Paní učitelka ji pochválí a ptá se dál. Přihlásí se Pepíček a povídá:
"Já jsem koupil jitrnici." Paní učitelka se podiví, ale Pepíček jí hbitě odpovídá: "Doma se s ní sestra pohlavně ukojila, pak jsme ji snědli, špejlí si vydloubali zuby, střívko použil táta v noci jako prezervativ,
ráno jsme do ní nasrali a matka ji šla vrátit jako zkaženou no a tady máte zpátky tu KORUNU!!!"

KOMENTÁŘE (5) poslední: 23.5.2007, 21:10 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O MUŽÍCH

Muži jsou prostě šťastnější lidé

Muži jsou prostě šťastnější lidé, co byste také očekávali od tak jednoduchých tvorů?

Celý život ti zůstane jedno příjmení.
Garáž máš celou pro sebe.
Svatební přípravy se dějí samy od sebe.
Čokoláda je prostě jen druh svačiny.
Můžeš být prezident.
Nikdy nemůžeš otěhotnět.
Můžeš si vzít bílé tričko do vodního zábavního parku.
Nemusíš si brát ŽÁDNÉ tričko do vodního zábavního parku.
Automechanici ti říkají pravdu.
Svět je jeden velký pisoár.
Nikdy nemusíš jet na další benzínku, protože záchod na téhleté je hrozně špinavý.
Nikdy se nemusíš zastavit a přemýšlet o tom, kterým směrem se utahuje matička na šroubku.
Stejná práce, lepší plat.
Vrásky přidávají na charakteru.
Svatební šaty 10 000. Pronájem smokingu 1000.
Lidi ti nikdy nezírají na hrudník, když s nimi mluvíš.
Příležitostné umělecky ztvárněné říhnutí se od tebe vlastně čeká.
Nové boty tě netlačí, nemrzačí a nedělají puchýře na nohách.
Pořád stejná nálada.
Telefonní hovory jsou komplet vyřízeny za 30 sekund.
Víš jak natankovat.
Na pětidenní dovolenou stačí jeden kufr.
V pohodě si otevřeš všechny sklenice, které potřebuješ.
Dostane se ti velkého ocenění jen za trošku ohleduplnosti.
Když tě někdo zapomene pozvat, stále zůstává tvým přítelem.
Spodní prádlo tě stojí 60 korun za 3 kusy.
Tři páry bot je víc než dost.
Nikdy ti na veřejnosti nepadá ramínko.
Prostě nevidíš, že máš zmačkané oblečení.
Každá věc na obličeji má svou původní barvu.
Stejný účes ti vydrží roky, ne-li desetiletí.
Holit si musíš jen obličej a krk.
Celý život si můžeš hrát s hračkami.
Břicho ti většinou schová široké boky.
Jedna peněženka, jedny boty stejné barvy, pro všechna roční období.
Můžeš nosit kraťasy bez ohledu na to, jak vypadají tvé nohy.
Můžeš si "upravovat" nehty zavíracím nožem.
Můžeš si vybrat, jestli chceš, nebo nechceš, knír.
Dárky pro 25 příbuzných můžeš nakoupit za 25 minut 24.prosince.

Není divu, že muži jsou šťastnější!

KOMENTÁŘE (0) | PŘIDAT KOMENTÁŘ

O DĚTECH

Nepřipomíná Vám to něco?

Paní učitelka ve školce pomáhá chlapečkovi s obouváním bot. Oba tlačili, tahali, ale pořád se do těch botiček nemohli dostat. A když se to konečně podařilo, tak si oba upocení sedli, chlapeček se podíval na boty a říká: 'Paní učitelko, my jsme dali botičky obráceně.' Paní učitelka se také podívala a skutečně, boty byly obuty obráceně. Zachovala klid, znovu je sundala a znovu je rvali na nohy. Tentokrát správnou botu na správnou nohu. Potom se chlapeček podívá na boty a říká: 'To ale nejsou moje botičky.' Učitelka se kousla do jazyka a místo toho, aby na něj zařvala: 'To jsi, ty hovado, nevěděl dřív?' s námahou zase botičky sundala. Když byly boty dole, povídá chlapeček: 'To jsou botičky mýho brášky. Maminka říkala, že je teď budu nosit já.' Učitelka už nevěděla, jestli se má smát nebo plakat a znovu pomohla chlapečkovi do bot. Když mu po té úporné práci pomáhala do kabátu, tak se zeptala: 'Kde máš rukavičky?' Chlapeček odpověděl: 'Rukavičky mám schované v botičkách.'
Soud s učitelkou bude v úterý.

KOMENTÁŘE (6) poslední: 24.4.2007, 22:46 | PŘIDAT KOMENTÁŘ

Celkem: 11 (zobrazuje se 1-11)

MIMIAUKCE.cz